Racek tenkozobý

druh ptáka rodu Chroicocephalus

Racek tenkozobý (Chroicocephalus genei) je středně velkým palearktickým druhem racka z rodu Chroicocephalus.

Jak číst taxoboxRacek tenkozobý
alternativní popis obrázku chybí
Racek tenkozobý, dospělý pták
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
(jako Larus genei)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neoghathae)
Řáddlouhokřídlí (Charadriiformes)
Podřádracci (Lari)
Čeleďrackovití (Laridae)
RodChroicocephalus
Binomické jméno
Chroicocephalus genei
Brème, 1839
Rozšíření racka tenkozobýho
Rozšíření racka tenkozobýho
Rozšíření racka tenkozobýho
      hnízdiště
      celoroční výskyt
      zimoviště
Synonyma
  • Larus genei
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dospělí ptáci se do jisté míry podobají racku chechtavému v prostém šatu, liší se čistě bílým zbarvením hlavy, delším krkem a delším tenkým zobákem. Nohy a zobák jsou ve svatebním šatu tmavě červené až červenohnědé, v prostém šatu pak oranžově červené. Mladí ptáci se liší od racka chechtavého ve stejném věku především tvarem zobáku a absencí tmavé kresby na hlavě; nohy i zobák jsou bledě oranžové.

Výskyt

editovat
 
Dospělý pták v letu
 
Chroicocephalus genei

Racek tenkozobý hnízdí v oblasti Středozemního, Černého a Kaspického moře od Tuniska a jižního Španělska po Turecko a Írán; mimo to hnízdí také v Mauretánii. Částečně tažný, většina ptáků zimuje ve Středozemním moři, Egyptě a Perském zálivu. Zatoulaní jedinci byli zjištěni v severní Evropě, jižně po Nigérii a Keňu a východně po Thajsko.[2][3]

V roce 2017 byl poprvé zaznamenán v Česku, jeden exemplář byl pozorován u Hodonína.[4]

Reference

editovat
  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. HARRISON, P. Seabirds: an identification guide. Londýn: Christopher Helm, 1989. ISBN 0-7136-3510-X. 
  3. OLSEN, K. M. O.; LARSSON, H. Gulls of North America, Europe and Asia. Princeton & Oxford: Princeton University Press, 2003. ISBN 0-691-11327-0. 
  4. http://fkcso.cz/fk/posuzovane.html

Externí odkazy

editovat