Předstojná žláza

přídatná pohlavní žláza
(přesměrováno z Prostata)

Předstojná žláza (latinsky: prostata) je přídatná pohlavní žláza, jejíž sekret je součástí ejakulátu a zvyšuje životaschopnost spermií. Prostata zdravého muže je velká asi jako vlašský ořech, váží zhruba 20 gramů, a je umístěna pod močovým měchýřem a jako prstenec obkružuje močovou trubici.[1] U samic jsou k prostatě homologními strukturami Skeneho žlázy, mluví se dokonce o ženské prostatě.

Předstojná žláza
Umístění prostaty: 1. prostata, 2. močová trubice, 3. varle, 4. semenný váček, 5. konečník, 6. mízní uzliny
Umístění prostaty:
1. prostata, 2. močová trubice, 3. varle, 4. semenný váček, 5. konečník, 6. mízní uzliny
Umístění prostaty:
1. prostata, 2. močová trubice, 3. varle, 4. semenný váček, 5. konečník, 6. mízní uzliny
Detail prostaty a semenných váčků
Detail prostaty a semenných váčků
Detail prostaty a semenných váčků
Latinsky prostata
Tepny a. pudenda interna, a. vesicalis inferior, a. rectalis media
Žíly plexus venosus prostaticus, plexus pudendalis, plexus venosus vesicalis, v. iliaca interna
Nervy plexus hypogastricus inferior
Lymfa nodi lymphoidei iliaci externi, nodi lymphoidei iliaci interni, nodi lymphoidei sacrales
MeSH A05.360.444.575
Gray 1251

Je vklíněná do prostoru mezi stydkou kostí a konečníkem – faktu, že se dotýká stěny konečníku a je tak poměrně snadno dostupná, se využívá jak při rektálním vyšetření prostaty, tak při sexu (viz dále).

Funkce prostaty editovat

Prostatické žlázky vylučují sekret, který se při ejakulaci mísí se spermiemi a tvoří 15–30 % ejakulátu.[1] Samotný výměšek prostaty je bezbarvá nebo slabě opaleskující tekutina, se slabě kyselou reakcí (pH 6,4).[1] Má typický zápach. Obsahuje bílkoviny (u člověka méně než 1 % objemu), hlavně imunoglobuliny, kyselou fosfatázu, proteázy a prostatický specifický antigen, polyaminy (spermin a spermidin), prostaglandiny, kyselinu citronovou a zinek.[1]

Každá z těchto složek nějakým způsobem umožňuje nebo zvyšuje šanci na oplodnění. Proteázy a prostatický specifický antigen udržují sperma dostatečně řídké, spermin a spermidin zvyšují pohyblivost spermií, prostaglandiny stimulují svalovinu dělohy, kyselina citronová ve formě citrátů slouží jako pufr.

Zinek ovlivňuje metabolismus testosteronu v předstojné žláze. Jako všechny přídatné pohlavní žlázy i prostata potřebuje ke svému růstu a správné funkci vliv androgenů, tedy mužských pohlavních hormonů, z nich hlavně testosteronu. Bez nich produkce sekretu ustává a žláza časem involuje.

Stavba editovat

Prostata je svalově-žláznatý orgán, tvořený 30–50 tuboalveolárními žlázkami, obklopenými hladkou svalovinou a vazivovým stromatem. Vývody žlázek v počtu několik desítek ústí kolem semenného hrbolku (colliculus seminalis) do močové trubice. Sekret žlázek tvoří 15–30 % objemu ejakulátu. Kromě ejakulace je možné získat jejich sekret také expresí per rektum, což má léčebně – diagnostický význam. Na povrchu je prostata krytá vazivovou kapsulou, která je opředená sítí cév a nervů.

Žláza vzniká modifikací stěny močové trubice a u mužského plodu se objevuje v 9. týdnu nitroděložního vývoje. Materiálem pro vznik prostaty je močová trubice, Wolffův vývod a okolní mezenchym. Homologní strukturou u žen jsou parauretrální žlázy, které jsou vytvořené u některých žen a jsou příčinou tzv. ženské ejakulace.

U lidí se, z anatomického hlediska, prostata skládá z pěti laloků: pravého, levého, předního, zadního a středního. V průběhu života srůstají a v dospělosti již zcela splynou. V urologické praxi se proto používá rozdělení prostaty podle McNeala na tři zóny:

  1. Periferní zóna (PZ) zahrnuje tu část prostaty, která obklopuje distální část močové trubice, epitel žlázek pochází z urogenitálního sinu. Periferní zóna je největší, tvoří asi 65 % předstojné žlázy. V periferní zóně také vzniká největší procento karcinomů prostaty, až 70 %.
  2. Centrální (vnitřní) zóna (CZ) je část prostaty, která se nachází kolem ejakulačních vývodů. Epitel jejích žlázek pochází z urogenitálního sinu i z Wolffova vývodu. Tvoří 25 % objemu prostaty a vzniká v ní asi čtvrtina všech karcinomů prostaty.
  3. Tranzitorní (přechodná) zóna (TZ) je nejmenší část, která tvoří jen 5 % předstojné žlázy. Obklopuje proximální část močové trubice. Ve vyšším věku může být místem vzniku benigní hyperplazie prostaty.

U starších mužů (i samců dalších savců) se někdy uvnitř vývodů hromadí kalcifikovaný materiál (corpora amylacea). Může ucpávat vývody a stává se také součástí ejakulátu.

Prostata a sex editovat

Související informace naleznete také v článku Masáž prostaty.

Stimulace předstojné žlázy je přirovnávána ke dráždění G-bodu žen a u některých mužů může zesílit, nebo i vyvolat orgasmus a zvýšit tak požitek ze sexu. Existují dva způsoby, jak dráždit prostatu: buď nepřímo, masáží hráze, nebo přímo, přes stěnu konečníku, tedy análním sexem. Dráždění prostaty je zdrojem uspokojení pasivního partnera při pohlavním styku.

Onemocnění prostaty editovat

Karcinom prostaty editovat

Karcinom prostaty je v Evropě druhým nejčastějším zhoubným nádorem u mužů a třetí nejčastější příčinou úmrtí mužů na maligní nádor. Postihuje muže staršího věku (nejčastěji kolem 70 let) a často probíhá bezpříznakově nebo jsou jeho projevy zpočátku mírné a pacient jim nevěnuje pozornost (potíže při močení apod.). Je-li objeven včas, má dobrou prognózu, v pokročilých stádiích metastazuje, zvláště do kostí.

V roce 2000 byl výskyt karcinomu prostaty v České republice 54,4/100 000 mužů.[2]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c d WEISS, Petr, a kolektiv. Sexuologie. Praha: Grada, 2010. 744 s. Dostupné online. ISBN 978-80-247-2492-8. S. 47. 
  2. Národní onkologický registr

Externí odkazy editovat