Otevřít hlavní menu

Pohoří (Mišovice)

část obce Mišovice v okrese Písek

Pohoří je malá vesnice, část obce Mišovice v okrese Písek. Nachází se asi 1 km na jihovýchod od Mišovic. Prochází zde silnice II/175. Je zde evidováno 35 adres.[1] V roce 2011 zde trvale žilo 39 obyvatel.[2]

Pohoří
Kostel sv. Petra a Pavla
Kostel sv. Petra a Pavla
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 39 (2011)
Domů 35 (2009)
Lokalita
PSČ 398 06
Obec Mišovice
Okres Písek
Historická země Čechy
Katastrální území Pohoří u Mirovic (3,03 km²)
Zeměpisné souřadnice
Pohoří
Pohoří
Další údaje
Kód části obce 96202
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pohoří leží v katastrálním území Pohoří u Mirovic o rozloze 3,03 km2.[3] V katastrálním území Pohoří u Mirovic leží i Slavkovice.

Obsah

HistorieEditovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1352.[4] Starobylá farní osada s kostelem sv. Petra a Pavla, raně gotického původu ze 13. století. V rozpětí let 13751381 je v Pohoří doloženo sídlo Černína a jeho bratra Filipa.[zdroj?] Část obce patřila bývalému příbramskému panství pražského arcibiskupa, od 16. století potom k panství Čimelice. Zbytek příslušel ke statkům Koupě a Hostišovice, s nimiž se později připojil k panství Drahenice.[zdroj?]

Historie možné tvrzeEditovat

Terénní situace farní osady na Zlaté stezce a její starobylý původ opravňuje k předpokladu, že zde mohlo existovat středověké hájitelné sídlo. Podle architekta Františka Kašičky a archeologa Bořivoje Nechvátala jej lze nejspíše hledat v blízkosti či obvodu dnešního farního dvora č.p. 1 v jižním sousedství kostela s dodatečně romanticky přestavěnou jednopatrovou farní budovou. V době válek s biskupem jej představoval kostel, který se honosí mohutnou věží ze 13. století, která je sama o sobě tvrzí, v 1. a 2. patře upravenou jako hájitelná fortifikace se střílnami. Takto bylo vybaveno více biskupských kostelů na Mirovicku, například ještě v nedalekých Radobytcích. Na místě farní budovy jistě setrvala v mladším středověku správa zdejšího arcibiskupského majetku, zatímco vladycké sídlo z konce 14. století bychom mohli předběžně situovat např. do místa dvorce a později skupiny usedlostí východně od kostela, na kterou se severně váže rozlehlý nepravidelně oválný územní útvar.

PamátkyEditovat

  • Kostel svatého Petra a Pavla.
  • Před vchodem do místního kostela se po pravé straně před hřbitovní zdí nalézá socha Jana Nepomuckého.
  • Poblíž kostela svatého Petra a Pavla se nachází kamenný pomník padlým v obou světových válkách. Krom jmen padlých spoluobčanů je na horní části pomníku tento nápis: HNALI VÁS V POUTECH OTROKA BÍT SE A MŘÍTI ZA ZÁJMY CIZÍ. Z VAŠÍ KRVE SVOBODA NÁM VYKVETLA – TO Z PAMĚTI POTOMKŮ NEVYMIZÍ. VĚNOVÁNO PADLÝM VOJÍNŮM ZDEJŠÍ OSADY VE SVĚTOVÉ VÁLCE 1914–18. Pod touto deskou je na spodní části pomníku umístěna další deska se jmény padlých a s tímto nápisem: NA PAMĚT OBĚTEM NACISTICKÉHO REŽIMU V LETECH 1939–1945
  • U komunikace z vesnice se nachází drobný kříž na kamenném podstavci. Na jeho kulatém štítku je tento nápis: POCHVÁLEN BUĎ PÁN JEŽIŠ KRISTUS. U paty je kříž zdobený motivem anděla a kající se Máří Magdaleny. Podstavec je zdobený motivem srdce.
  • Další velmi zdobný kříž se také nachází na křižovatce u komunikace nedaleko vesnice. Kříž nese na svém podstavci dataci 1837.

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  2. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 192. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 228. 

LiteraturaEditovat

  • Alexandr Debnar: Výzkumy v Čechách 1998, terénní akce č. 660, Archeologický ústav, Praha 2000, s. 146.
  • Alexandr Debnar: Výzkumy v Čechách 2001, terénní akce č. 808, Archeologický ústav, Praha 2003, s. 186.
  • Alexandr Debnar: Nové archeologické objevy na Mirovicku: POHOŘÍ I., in: Mirovicko. Zpravodaj města Mirovice, červen 2001, s. 14 - 16.

Externí odkazyEditovat