Otevřít hlavní menu

Plešatý - vlasatý

Plešatý - vlasatý (rusky Лысый - волосатый) je populární ruská politická pověra, vycházející z kuriózní skutečnosti, že už po dvě století se na pozici nejmocnějšího muže v zemi pravidelně střídají osoby s holou hlavou a s bujným vlasovým porostem – viz obrázek.

Tuto teorii rozpracoval jako matematický algoritmus ruský spisovatel sci-fi Vladimír Savčenko.[1]

SeznamEditovat

CarovéEditovat

Předsedové Prozatímní vládyEditovat

Generální tajemníci KSSSEditovat

(formálními hlavami státu byli sice předsedové Nejvyššího sovětu, ale skutečnou moc měl vždy šéf strany):

Prezidenti Ruské federaceEditovat

DoplněníEditovat

Do seznamu se nepočítají krátké a z hlediska legitimity sporné vládnutí velkoknížete Michaila Alexandroviče (měl přehazovačku) – jediný den v roce 1917 mezi abdikací Mikuláše II. a zrušením monarchie – a viceprezidenta Gennadije Janajeva (vlasatý) tři dny v srpnu 1991 během tzv. opileckého puče. Po Stalinovi nenastoupil přímo Nikita Sergejevič Chruščov, ale existoval neformální triumvirát, který kromě něj tvořil ministr vnitra Lavrentij Berija (plešatý), popravený v prosinci 1953, a předseda vlády Georgij Malenkov (vlasatý), sesazený v únoru 1955. Někdy bývá tedy posloupnost doplněna o tyto dvě postavy.

V průběhu devadesátých let 20. století se objevily pokusy využít tohoto zákona k předpovědi, kdo se stane Jelcinovým nástupcem – největší šance se dávaly premiéru Viktoru Černomyrdinovi nebo předákovi komunistů Gennadiji Zjuganovovi.

V ruských dějinách lze vysledovat ještě jednu zajímavou sérii, kdy se v letech 1689–1801 na trůně pravidelně střídali muž a žena: Petr Veliký - Kateřina I. - Petr II. - Anna Ivanovna - Ivan VI. Antonovič - Alžběta I. - Petr III. - Kateřina Veliká - Pavel I. - za jehož vlády byl vydán zákon, že žena se může ujmout vlády pouze tehdy, když není žádný mužský následník.

Ve Spojených státech je podobná pověra, podle níž vyhraje prezidentské volby vyšší z obou finalistů (bez ohledu na kandidáty malých stran a poražené v primárkách). Tato pravděpodobnost rostla v průběhu 20. století, což bylo dáváno do souvislosti s vlivem médií, v nichž vysoký člověk vypadá lépe. Existují však výjimky, například George W. Bush byl menší než oba jeho protikandidáti, Al Gore i John Kerry. [2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. savch1savch.narod.ru. savch1savch.narod.ru [online]. [cit. 2012-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-29. 
  2. straightdope.com