Otevřít hlavní menu
Tento článek je o ruském knížeti a politikovi. O ukrajinském městě pojednává článek Lvov.

Georgij Jevgeňjevič Lvov (rusky Георгий Евгеневич Львов; 21. říjnajul./ 2. listopadu 1861greg., Drážďany, Sasko7. března 1925, Paříž, Francie) byl ruský kníže, politik a předseda ruské prozatímní vlády v roce 1917.

Georgij Lvov
Georgij Lvov v roce 1919
Georgij Lvov v roce 1919
Stranická příslušnost
Členství Konstitučně demokratická strana

Narození 2. listopadu 1861
Drážďany
Úmrtí 7. března 1925 (ve věku 63 let)
Paříž
Místo pohřbení Ruský hřbitov v Sainte-Geneviève-des-Bois
Rodiče Pedriev trakuosky
Alma mater Lomonosovova univerzita
Profese státník a politik
Podpis Georgij Lvov, podpis
Commons Kategorie Georgy Lvov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotopisEditovat

MládíEditovat

Georgij Lvov se narodil v Drážďanech do rodiny pocházející z rodu Rurikovců. Jeho rodina se brzy přestěhovala do Aleksinu. Lvov studoval na Lomonosově univerzitě, pak pracoval ve státních službách až do roku 1893.

Politika před rokem 1917Editovat

Během rusko-japonské války organizoval Lvov stávky, a po revoluci v roce 1905 se připojil k Konstituční demokratické straně.

O rok později byl zvolen do Dumy a po odchodu Sergeje Witte byl nominován na dalšího ministerského předsedu. Místo Lvova však volby vyhrál Ivan Goremykin.

V době Stolypinových reforem se zaměstnával otázkou kolonizace Sibiře. V roce 1913 byl Lvov zvolen do Moskevské městské rady, ministr vnitra Nikolaj Malkakov však tuto volbu prohlásil za neplatnou. Do vypuknutí první světové války byl Lvov předsedou organizace Zemstvo.

Rok 1917Editovat

Během únorové revoluce, která svrhla cara Mikuláše II., se Lvov stal hlavou prozatímní vlády, formálně jmenované od cara, jako jeho posledního zásahu do politiky.

Lvovova vláda však neměla dostatečnou podporu, Lvov proto v červenci roku 1917 odstoupil ve prospěch ministra spravedlností jeho vlády Alexandra Kerenského.

Útěk do exiluEditovat

Když vypukla říjnová revoluce, byl Lvov bolševiky zatčen. Podařilo se mu však uniknout do Ťumeně. Tam však byl Lvov roku 1918 opět zatčen agenty z Čeky. Opět se mu však podařilo uprchnout, nejprve do Omsku, a poté do USA. Odtud Lvov finančně podporoval bělogvardějce.

Georgij Lvov zemřel 7. března 1925 v Paříži a je pohřben na ruském hřbitově v Sainte-Geneviève-des-Bois.

předseda prozatímní vlády Ruska
Předchůdce:
Nikolaj Golicyn
23. března - 21. července 1917
Georgij Lvov
Nástupce:
Alexandr Kerenskij

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Georgi Lvov na anglické Wikipedii.

LiteraturaEditovat

PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str.12 - 25, 30

Externí odkazyEditovat