Otevřít hlavní menu

Plandry (zámek)

zámek v Česku

Plandry je zaniklý zámek, který stával ve stejnojmenné obci Plandry, nedaleko Jihlavy, naproti aleji vedoucí ke kapli svatého Jana Nepomuckého.

Plandry
místo zbořeného zámku Plandry
místo zbořeného zámku Plandry
Základní informace
Sloh barokní
Výstavba 1734
Zánik 1998
Stavebník Josef Ignác Zebo z Breitenau
Další majitelé Zebové z Breitenau, Zebové z Brachfeldu, Schirdingerové ze Schirdingeru, Dobřenští z Dobřenic, Wiedersbergové
Poloha
Adresa Plandry, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Plandry (zámek)
Plandry (zámek)
Plandry (zámek), Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky 11882/7-8423 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Zámek v obci Plandry nechal kolem roku 1734 postavit Josef Ignác Zebo z Breitenau. Barokní stavba měla půdorys písmene L a tvořila ji dvě jednopatrová křídla. K zámku patřil také hospodářský dvůr, který se stal v 19. století sýpkou a v roce 1840 přistavěným empírovým portikem. Roku 1765 se novým majitelem zámku stal Antonín Adolf Zebo z Breitenu bratr Josefa Ignáce Zeba, který se v Jihlavě zasloužil o pozvednutí soukenictví. Roku 1778 pak celý velkostatek zdědil jeho syn rytíř Vincenc Zebo z Brachfeldu. Ten připojil řadu dalších nemovitostí, které odkoupil od jihlavského špitálu. Po jeho smrti v roce 1810 získala celý majetek jeho dcera Aloisie, provdaná za c. k. komořího svobodného pána Emanuela Františka Schirndingera ze Schirndingu, který k jednomu křídlu nechal přistavět empírovou oranžerii. Majetek následně přešel do rukou její dcery Aloisie, jež se provdala za svobodné pána Václava Petra II. Dobřenského z Dobřenic, c. k. komořího a pána na Úhrově, Příbrami a Nejepíně. Ta v roce 1889 zemřela a novou majitelkou se stala její dcera Aloisie Františka Dobřenská z Dobřenic (†1897), která ho ve své závěti rozdělila na dvě části. První část, 2/3 majetku, odkázala synovci Karlu Wiedersbergovi a druhou část, 1/3 majetku, bratrovi Václavu Petrovi III. Dobřenskému z Dobřenic. Po jeho smrti v roce 1921 získala jeho část majetku jeho manželka Josefa Aloisie, roz. Procházková.

20. stoletíEditovat

Baron Karel Wiedersberg, jenž získal vlastní zámek a hospodářská stavení, vlastnil tento majetek až do roku 1945, kdy mu byl zkonfiskován. Za první republiky se hlásil k české komunitě a mj. se mu podařilo zasadit o osamostatnění obce Plandry a jejímu odtržení od Německé Vyskytné. Po druhé světové válce a po odsunu do Německa, dožil u svých příbuzných v Žamberku, kde je také pochován. Přál si sice, aby byl pochován v Plandrech v kapli sv. Jana Nepomuckého, ale tehdejší vedení obce mu to nedovolilo. Zámek v obci poté neutěšeně chátral. V 90. letech 20.století byl vyřazen ze seznamu památkově chráněných objektů a v roce 1998 byl zbourán.

PopisEditovat

Budova zámku měla mansardovou střechu s arkýři a věžičku nad zámeckou kaplí. Kolem zámku se rozkládal park se sochou sv. Jana Nepomuckého. K zámku patřil také park Engliš s rybníčkem a ostrov, na němž stála plastika čápa.

Hospodářské budovyEditovat

Na rozdíl od zámku nepřišel o svoji státní ochranu přiléhající statek a okolní park. Hospodářské budovy zde chátrají, park zarůstá a je bez údržby. V parku nalezneme sochu sv. Jana Nepomuckého, památnou lípu, ruinu hospodářského stavení, které je dosud chráněnou památkou a státem chráněný špýchar.

Zámek s hospodářským dvorem a parkem, tvořeným kaskádou rybníků, představoval ve své době významný komplex venkovského panského sídla. I po zboření zámku si areál uchoval vysokou urbanistickou hodnotu, narušuje jej však celá řada negativních jevů. Je to jak zanedbaná údržba areálu, tak i nevhodná výstavba a stavební úpravy, nerespektující jeho památkový ráz.[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Památkový katalog: Zámek s hospodářským dvorem a parkem [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-09-13]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat