Otevřít hlavní menu

Dobřenští z Dobřenic

český vladycký rod pocházející z Dobřenic

Dobřenští z Dobřenic (též Dobržensky z Dobrženitz) jsou starý český vladycký rod pocházející z Dobřenic jihozápadně od Hradce Králové.

Dobřenští z Dobřenic
Erb Dobřenských
Erb Dobřenských
země České královstvíČeské království České království
mateřská dynastie Dobřenští
tituly Vladykové, hrabata
zakladatel Jan z Dobřenic
rok založení 14. století

Obsah

HistorieEditovat

První zmínky o členech rodu pocházejí ze 14. století a objevuje se v nich Jan, vlastník Dobřenic a Kratonoh vešel ve známost jako dobrý hospodář a chovatel koní. V 15. století se rozčlenili na čtyři linie, které se v průběhu let buď dále dělily nebo zanikly. Většina příslušníků rodu si vybrala vojenskou kariéru, například Antonín se stal podmaršálkem a roku 1869, několik dalších Dobřenských působilo jako krajští hejtmané. Kromě rodinných statků drželi i Potštejn, Chotěboř i několik panství mimo východní Čechy. Jan Oldřich i jeho syn Bohuslav Bedřich pracovali v braniborských službách, Bohuslav Bedřich velel vojsku táhnoucímu na pomoc obležené Vídni roku 1683, právě on byl povýšen do panského stavu, avšak po jeho smrti, když nezanechal potomků, jeho větev vymřela.

17. století povýšili do panského stavu, roku 1906 dokonce do hraběcího.

V roce 1781 pořádal hradecký hejtman Václav Petr v Dobřenicích oslavu tisícileté historie svého rodu. Dopustil se tak omylu, když čerpal z Hájkovy Kroniky české z roku 1541, ve které kronikář tvrdil, že rod pochází z roku 781.

Ve 20. století se roku 1908 vdala Alžběta Dobřenská za Pedra de Alcântara, prince Orléansko-Braganzského. 26. února 1912 jako jedni ze 64 hraběcích rodů získali Dobřenští dědičné místo v Panské sněmovně, horní komoře Říšské radě Rakouského císařství. V letech 1938 a 1939 se rod Dobřenských přihlásil k Deklaracím české šlechty na obranu československého státu a českého národa.

PanstvíEditovat

Dobřenští drželi panství Chotěboř, PlandryPotštejn. Před první světovou válkou sloužil jejich zámek v Potštejně jako kulturní centrum, které navštívili mj. např. Rainer Maria Rilke nebo Karl Kraus.

Po druhé světové válce, roku 1948[1] byla rodina vyvlastněna. Po pádu komunismu roku 1993[1] získala rodina zpět v restitucích pozemky a zámek Chotěboř. Někteří členové rodu se sem přestěhovali zpět.

Někteří členové roduEditovat

 
Hraběnka Alžběta Dobřenská z Dobřenic (1875–1951)

ErbEditovat

V původním znaku se nacházel čáp, údajně podle pověsti, ve které předek rodu byl v tureckém zajetí a čáp, jenž v létě létal do jeho domova, mu pomohl k návratu zpět. Po povýšení do panského stavu přidali čápa v modrém poli.

PříbuzenstvoEditovat

Sňatky se spojili s Haugvici, Dohalskými, Chamaré, Pachty z Rájova, pány z Bubna a Litic.

 
Detail vitráže katedrály v Petrópolis, vyjadřující svazek brazilské císařské rodiny s rodem Dobřenských, vzniklý sňatkem Petra Alcântary, prince z Grão-Pará, a Alžběty Dobřenské z Dobřenic

ReferenceEditovat

  1. a b Zámek Dobřenice | O zámku [online]. [cit. 2017-03-26]. Dostupné online. (česky) 
  2. Archivovaná kopie. www.oesta.gv.at [online]. [cit. 2014-09-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-04. 
  3. Elisabeth Dobrzensky Von Dobrzenicz Empress of Brazil'
  4. DROCÁR, Jan; LOUŽECKÝ, Pavel. Historická šlechta – život po meči a po přeslici. www.historickaslechta.cz [online]. [cit. 2019-05-30]. Dostupné online. (česky) 
  5. Jan hrabě Dobrzenský z Dobrzenicz velmistrem. www.historickaslechta.cz [online]. [cit. 2018-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-03. 

LiteraturaEditovat

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty (erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti). Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Dobřenští z Dobřenic, s. 42–43. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

  Dobřenský ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích.