Planý vrch
Planý vrch je přírodní rezervace, byla vyhlášena v roce 1966 a nachází se u obce Mnichov. Předmětem ochrany je přirozený bor s význačnou květenou na hadcovém substrátu. Péčí o lokalitu je pověřena správa CHKO Slavkovský les.
 Planý vrch | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 říjen 2013 | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 7. května 1966[1] |
| Nadm. výška | 722–780[1] m n. m. |
| Rozloha | 14,89 ha[2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Cheb |
| Umístění | Mnichov |
| Souřadnice | 50°2′16,8″ s. š., 12°45′52,56″ v. d. |
  Planý vrch | |
| Další informace | |
| Kód | 316 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis oblasti
editovatLokalita se nachází v Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les na jihovýchodním svahu Vlčího hřbetu pod kótou V boru (860,1 m n. m.) [3], přibližně jeden kilometr západně od Mnichova, jeden kilometr severně od Sítin v katastrálním území Mnichov u Mariánských Lázní. Území je ukázkou hadcových skalek, teras, srázu, balvanitých rozpadů a lomových pozůstatků po těžbě hadce. Zalesněný hadcový hřeben tvořící krajinnou dominantu, která je součástí hadcového komplexu Mnichovské hadce. Lokalitou neprochází žádná turisticky značená trasa, přístup k okraji lokality je možný po neznačené cestě od silnice Mnichov–Prameny.
Přírodní poměry
editovatGeologie
editovatZ geomorfologického hlediska území náleží do celku Slavkovského lesa, podcelku Hornoslavkovské vrchoviny. [4]
Území je částí mariánskolázeňského metabasitového komplexu, tvořeného převážně amfibolity a serpentinity. Geologický podklad přírodní rezervace tvoří metamorfovaná hornina serpentinit (hadec) s četnými výchozy skalních útvarů. Serpentinity a jejich výchozy jsou součástí většího hadcového tělesa hřbetu Vlčku (Vlčí kámen 883 m n. m.), nazývaného též Vlčí hřbet. Zdejší serpentinit má černozelenou barvu s četnými žilkami azbestu.[3][5] Hadce se zde těžily až do 1. čtvrtiny 20. století. Nejvýraznější skalní útvary dosahující výšky několik metrů, výrazné skalní hadcové výchozy se nacházejí roztroušeně na velké části území přírodní rezervace. V nedaleké brusírně se ze zdejšího hadce vyráběly náhrobní kameny a různé dekorační předměty. V kostele sv. Petra a Pavla v Mnichově je k vidění křtitelnice, vyrobená z místního serpentinitu, místním hadcem je vyložený interiér Křížového pramene v Mariánských Lázních.
Flóra a fauna
editovatV lesních porostech na skalním podkladu převládá původní borovice lesní (Pinus sylvestris) nad smrkem ztepilým (Picea abies), menší podíl tvoří modřín opadavý (Larix decidua). Současné smrkové porosty však mají po stránce přirozené obnovy vysokou aktivitu, takže již v dřívější době místy podrůstaly původní borové porosty. Lesnická činnost na území je proto směrována k vytvoření věkově strukturovaných hadcových borů s důrazem na potlačení smrku, jinak by hrozila postupná přeměna borů v smrčiny přirozenou cestou. Problémy z hlediska zmlazování borovic přináší rovněž spárkatá zvěř, především nepůvodní jelen sika, který se stahuje z širokého okolí a výrazně preferuje při okusu mladé borovice oproti smrkům.[6]
Lesní podrost tvoří zejména keříčky trávy a lišejníky, vřes obecný (Calluna vulgaris), vřesovec pleťový (Erica herbacea), ostřice chlumní (Carex montana), chrastavec rolní hadcový (Knautia arvensis subsp. serpentinicola), zimostrázek alpský (Polygala chamaebuxus), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea). Hadcové skalní výchozy, sekundární sutě, lomy na hadec a jejich odvaly vytvářejí vhodná stanoviště pro ohrožené druhy květeny typické pro hadcový podklad. Na hadcovém podkladu roste řada ohrožených rostlin. Na vlhkých a zamokřených stanovištích, především v podmáčených smrčinách, jsou tyto rostliny zastoupeny zejména endemickým rožcem kuřičkolistým (Cerastium alsinifolium) a svízelem sudetským (Galium sudeticum). Štěrbinovou vegetaci hadcových skal tvoří kapradiny, zastoupené sleziníkem nepravým (Asplenium adulterinum) a sleziníkem hadcovým (Asplenium cuneifolium). Zajímavostí je výskyt i dalších druhů sleziníků – sleziníku červeného (Asplenium trichomanes) a sleziníku severního (Asplenium septentrionale), které rostou na sutích v těsném sousedství sleziníku nepravého a hadcového.[6]
Na lesnatém a skalnatém území rezervace žijí běžné druhy lesních živočichů. Opakovaně byl pozorován lelek lesní (Caprimulgus europaeus). Na území je občasný výskyt výra velkého (Bubo bubo), ovšem bez prokázaného hnízdění. Větší část roku žije v lesních porostech ohrožená ropucha obecná (Bufo bufo).[6]
Galerie
editovat-
skalní hadcový výchoz v prosinci 2014 -
suťový svah v prosinci 2014 -
úpatí opuštěného lomu na hadec v prosinci 2014 -
sleziník hadcový ve skalní puklině v prosinci 2014 -
balvany hadce v prudkém svahu v prosinci 2014 -
opuštěný hadcový lom v dubnu 2015
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b PR Planý vrch [online]. AOPK ČR [cit. 2010-12-06]. Dostupné online.
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ a b Planý vrch [online]. Česká geologická služba [cit. 2010-12-24]. Dostupné online.
- ↑ ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter a kol. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN 80-86064-68-9. S. 530.
- ↑ Kratochvíl Josef Topografická mineralogie Čech díl VI, s. 83, Československá akademie věd Praha 1963
- ↑ a b c Plán péče o přírodní rezervaci Planý vrch na období 2013-2026 - návrh na vyhlášení [online]. Správa CHKO Slavkovský les [cit. 2015-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Planý vrch na Wikimedia Commons - Slavkovský les – brusírna hadce
- O hadci z okolí Mnichova na webu Česko-Bavorského geoparku
