Sítiny (Mnichov)

část obce Mnichov v okrese Cheb

Sítiny (původní český název Survody,[4] později Raušenbach, německy Rauschenbach)[5] je malá vesnice, část obce Mnichovokrese Cheb. Nachází se asi 1,5 km na jihozápad od Mnichova. Je zde evidováno 46 adres.[6] V roce 2011 zde trvale žilo 54 obyvatel.[7]

Sítiny
Venkovská usedlost čp. 3 a socha sv. Jana Nepomuckého
Venkovská usedlost čp. 3 a socha sv. Jana Nepomuckého
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecMnichov
OkresCheb
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel66 (2021)[1]
Katastrální územíSítiny (8,68 km²)
Nadmořská výška743[2] m n. m.
PSČ354 83
Počet domů33 (2011)[3]
Sítiny
Sítiny
Další údaje
Kód části obce97519
Kód k. ú.697516
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sítiny je také název katastrálního území o rozloze 8,68 km2.[8]

Název editovat

Původní název vesnice byl český a zněl Survody. Po staletí se používal jak český název Raušenbach, tak německý Rauschenbach.[4] V roce 1948 byla ves přejmenována na Sítiny.[5]

Historie editovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1214.[9] Na vzniku osídlení se výrazně podílela naleziště cínové rudy, která sem přilákala německé kolonizátory. Německá vlastivěda však údaj o první písemné zmínce považuje za nevěrohodný, neboť vychází z falza z 15. století. Pravděpodobnější je proto považovat za první písemnou zmínku listinu z roku 1347, kdy klášter Teplá prodává cínový důl třem bratrům Tullingerovým.[4] Od poloviny 14. století až do roku 1455 byla ves v soukromých rukou, poté se vrátila do majetku kláštera Teplá. V letech 1530–1547 byla vesnice zastavena Bečovu, poté až do zániku patrimoniální správy patřila k Teplé. Po druhé světové válce a odsunu německého obyvatelstva se vesnice vylidnila, došlo však k částečnému dosídlení. V průběhu druhé poloviny 20. století zanikla jihozápadní a severozápadní strana návsi a mnoho staveb, včetně hrázděných domů. Severovýchodní a jihovýchodní strana návsi si zachovala původní podobu.[2]

Přírodní poměry editovat

Území vesnice leží v řídce osídlené krajině při jižním okraji Slavkovského lesaCHKO Slavkovský les na úpatí zalesněného hřbetu, nazývaného Vlčí hřbet, s vrcholy Vlčí kámen (883 m) a V Boru (860 m). Vlastní vesnice se již nachází v geomorfologickém celku Tepelská vrchovina. V katastrálním území Sítiny se rozprostírá podstatná část přírodní rezervace Vlček. Územím protéká Mnichovský potok.[10]

Obyvatelstvo editovat

Podle sčítání 1930 zde žilo v 85 domech 410 obyvatel. 408 obyvatel se hlásilo k německé národnosti. Žilo zde 402 římských katolíků a 8 evangelíků.[11]

Vývoj počtu obyvatel a domů[12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 583 593 549 485 514 442 410 101 93 101 83 68 61 54
Počet domů 81 84 84 83 82 84 85 62 22 22 22 26 32 33

Pamětihodnosti editovat

  • Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů uprostřed vesnice (kulturní památka)
  • Sousoší Korunování Panny Marie (kulturní památka)
  • Socha svatého Jana Nepomuckého (kulturní památka)
  • Venkovské usedlosti čp. 3 a čp. 6 (kulturní památky)

Fotogalerie editovat

Reference editovat

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. a b PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. 1. vyd. Díl Západní Čechy. Praha: Libri, 2005. 439 s. ISBN 80-7277-150-7. S. 314–316. 
  3. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  4. a b c Sítiny dříve Raušenbach. Hamelika [online]. David Švandrlík, rev. 2020-06-25 [cit. 2020-11-14]. Dostupné online. 
  5. a b Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  6. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  7. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 267. 
  8. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-25. 
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 342. 
  10. Mapy.cz [online]. Mapy.cz [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. 
  11. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 182. 
  12. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 [online]. 2015-12-21 [cit. 2016-04-13]. Dostupné online. 

Literatura editovat

Externí odkazy editovat