Pizzerie

restaurace prodávající pizzu

Pizzerie je druh restaurace, který se zaměřuje především na pizzu. Kromě pizzy mohou pizzerie nabízet také kebab, saláty a těstoviny.

Pizzerie a její personál na Via Depretis v Neapoli kolem roku 1910
Pizzeria Roma v Kemi, Finsko
Pizzerie v Kålleredu, Švédsko
Kuchař připravující pizzu v peci

Mnoho pizzerií nabízí jídlo s sebou, kdy si zákazník objedná předem nebo přímo v restauraci a připravené jídlo si pak odnese v krabicích na pizzu a sní na jiném místě. Některé pizzerie dokonce poskytují dovoz jídla až domů, kdy kurýr dopraví objednané jídlo až k vnějším dveřím zákazníka nebo na jiné dohodnuté místo, pokud se adresa dodání nachází v přijatelné vzdálenosti od pizzerie. Pizzu lze přepravovat autem, ale v mnoha zemích kurýři rozvážejí na kole nebo mopedu. Jídlo lze objednat přímo v restauraci, telefonicky a v současné době často také prostřednictvím internetu.

V Itálii byla pizza tradičně jídlem pro chudé, a proto obsahovala málo surovin a především ty levné. Když po druhé světové válce vzrostla její popularita ve Spojených státech, stala se pizza převážně praktickým pokrmem, který se rychle a snadno připravuje, a tak přestala být jídlem pro chudé jako takovým. Pizza nebyla nijak zvlášť drahá, ale zvýšil se počet ingrediencí a již se nevyráběla pouze z levných surovin. Dostupnost se ještě navýšila, když byly vynalezeny mražené pizzy a rozvoz.[1]

Mezi oblíbené řetězce pizzerií patří Pizza Hut, Papa John's Pizza, Domino's Pizza, PizzaExpress, Kotipizza a Rosso.

Historie editovat

 
Antica Pizzeria Port'Alba v Neapoli, Itálie

Pravděpodobně nejstarší pizzerií na světě, která funguje dodnes, je Antica Pizzeria Port'Alba v italské Neapoli. Restaurace byla založena v roce 1738 jako pohostinské zařízení pro obchodníky a v roce 1830 byla přestavěna na restauraci se stoly, židlemi a horním patrem.[2]

Jednu z prvních pizzerií na světě založil v Neapoli Raffaele Esposito v roce 1830. Restaurace, která funguje dodnes, se jmenuje Pizzeria Brandi. První pizza Margherita byla upečena v roce 1889 v barvách italské vlajky na počest královny Margherity Savojské, která restauraci navštívila.[3]

Ve Spojených státech započal prodej pizzy v roce 1905, kdy Gennaro Lombardi instaloval ve svém obchodě-kavárně pec a začal prodávat plátky pizzy.[3]

První pizzerií ve Finsku byla restaurace Giovanni, kterou v roce 1961 založil ve městě Hamina Giovanni Tedeschi, a fungovala až do začátku 80. let 20. století.[4][5] Další pizzerií založenou ve Finsku byla restaurace Adriano Bar, kterou v roce 1964 založil Adriano Vinciguerra ve městě Lappeenranta.[5]

Rychlé občerstvení editovat

 
Pizza al taglio v prodeji v Římě, Itálie

Koncem 20. století způsobil koncept rychlého občerstvení změny v prodeji pizzy. V Itálii se začaly objevovat stánky s jídlem nabízející pizzu al taglio (italsky „pizza na kousky“), kde se pekla velká obdélníková pizza prodávaná na malé kousky. Tyto plátky jsou zřídkakdy doplněny více než dvěma ingrediencemi, nepočítaje rajčata a sýr.

Pizzerie vlastněné imigranty editovat

V mnoha evropských zemích, například ve Švédsku, pochází významná část majitelů a zaměstnanců pizzerií z přistěhovaleckého prostředí. Tento vysoký počet přistěhovalců pracujících v gastronomickém průmyslu se neomezuje pouze na Švédsko – vyskytuje se ve většině zemí OECD.[1]

Ve Švédsku je mnoho pizzerií vlastněno přistěhovalci a fungují jako nezávislé malé podniky. Tento podnikatelský model se začal uplatňovat poté, co byla pizza v 70. letech 20. století Švédsku představena.[1]

Sociolog Henrik Hultman ukázal řadu důvodů, proč se přistěhovalci z mimoevropských zemí rozhodli pracovat v pizzeriích. V porovnání s jinými podniky je založení malé pizzerie relativně levné a nevyžaduje zvláštní školení. Přistěhovalci s nedostatečným vzděláním a pracovními zkušenostmi v pozadí kvůli válce nebo obtížnému imigračnímu procesu si mohou zvolit podnikání v pizzerii jako životaschopnou alternativu, ale také vzdělané lidi může čekat dlouhé studium, aby mohli ve Švédsku vykonávat svou původní profesi. Provoz pizzerie je ve srovnání s dlouhodobými investicemi nutnými pro studium životaschopným způsobem, jak uživit sebe a svou rodinu. Mnoho majitelů pizzerií pochází ze sociálního prostředí, kde je podnikání vysoce ceněno, a je běžné, že také jejich rodiče vlastnili malé rodinné podniky nebo v nich pracovali, například jako zemědělci nebo řemeslníci. Vliv mohou mít i jazykové obtíže, kontakty v gastronomickém podnikání prostřednictvím přátel nebo krajanů tak umožňují snadný start v podnikání. Manuální práce nevyžadující speciální vzdělání nejsou příliš časté, tudíž existuje jen málo alternativ.[1]

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pizzeria na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Liv och arbete i pizzabranschen | WorldCat.org. search.worldcat.org [online]. [cit. 2024-02-27]. Dostupné online. 
  2. Antica Pizzeria Port Alba n. 21. AVPN [online]. [cit. 2024-02-28]. Dostupné online. (italsky) 
  3. a b The History Of Pizzerias. web.archive.org [online]. 2012-03-08 [cit. 2024-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-03-08. 
  4. Yle TV1. areena.yle.fi [online]. [cit. 2024-02-28]. Dostupné online. (finsky) 
  5. a b Sorjonen, Heli: Pizzeria Finlandia, master's thesis in photographic arts, Aalto University 2012, p. 55.

Externí odkazy editovat