Perchta z Rožmberka

česká šlechtična

Perchta z Rožmberka (asi 14292. května 1476 Vídeň) byla paní z Lichtenštejna. Zřejmě od 17. století je ztotožňována s Bílou paní rožmberskou, která se podle pověsti údajně čas od času zjevuje na rožmberských sídlech.

Perchta z Rožmberka
Perchta z Rožmberka.jpg
Narození 1429
Úmrtí 2. května 1476 (ve věku 46–47 let)
Vídeň
Místo pohřbení Vídeň
Manžel(ka) Jan V. z Lichtenštejna
Děti Alžběta z Lichtenštejna
Rodiče Oldřich II. z Rožmberka a Kateřina z Vartmberka
Příbuzní sestra: Lidmila z Rožmberka
sestra: Anežka z Rožmberka († 1488)
bratr: Jindřich IV. z Rožmberka (1427–1457)
bratr: Jošt II. z Rožmberka (1430–1467)
bratr: Jan II. z Rožmberka († 1472)
tchán: Jiří z Lichtenštejna († 1444)
tchyně: Hedvika z Pottendorfu
švagr: Jidnřich VII. z Lichtenštejna († 1483)
švagr: Kryštof III. z Lichtenštejna († 1506)
švagr: Jiří V. z Lichtenštejna († 1484)
švagrová: Alžběta z Lichtenštejna († 1465)
švagrová: Barbora z Lichtenštejna († 1463)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Perchta byla dcera Oldřicha II. z Rožmberka (1403–1462) a jeho manželky Kateřiny z Vartmberka († 1436). V únoru 1449 ji zaslíbili Janovi V. z Lichtenštejna († 1473) a ještě téhož roku se za něj 9. listopadu provdala. Odstěhovala se za manželem do Mikulova.[1] Manželství nebylo šťastné a jedním z důvodů bylo zřejmě zdlouhavé vyplácení nevěstina věna.[1] Z období let 14491470 se zachovalo 32 Perchtiných dopisů otci a bratrům s popisy neradostného života a vztahu s manželem.

Protož milý otče, slituj se nade mnú jako otec nad svým dietětem a rozpomeň se na to, milý pane, že jsem se své vuole nevdávala.[2]

V roce 1452 se rodina přestěhovala do Valtic.[3]

Zemřela roku 1476 a je pohřbena ve vídeňském kostele Panny Marie v klášteře skotských františkánů v rodinné lichtenštejnské hrobce.[3] Obě své děti (syna i dceru) přežila.[1]

Literární zpracováníEditovat

Beletristicky, avšak faktograficky velmi věrně a s využitím historických pramenů zpracovala životní příběh Perchty z Rožmberka Zdeňka Bezděková v románu Bílá paní: obnovený obraz (1979) a Eda Kriseová v románu Perchta z Rožmberka aneb Bílá paní (1980, 2001).

VyobrazeníEditovat

Její (fiktivní) portrét se nachází na zámku v Českém Krumlově (IV. renesanční pokoj),[4] v Třeboni,[5] v Telči (Rytířský sál),[6][7] a Jindřichově Hradci (Rožmberská chodba Adamova stavení v 1. patře).[8]

Její obraz na hradě Rožmberk obsahuje tajemný nápis v písmě enochian, které ve svých osobních denících zmiňují už okultisté rudolfínské doby John Dee a Edward Kelley.[9]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c Podoby a příběhy: portréty renesanční šlechty. Příprava vydání Eva Lukášová, Lukáš Hyťha, Olga Klapetková. Kroměříž: Národní památkový ústav, 2017. 256 s. ISBN 978-80-7480-081-8. S. 60. 
  2. OPPELT, Robert. Bílá paní Perchta byla obětí domácího násilí, dokazují její dopisy otci Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/perchta-z-rozmberka-bila-pani-legenda.A180125_378528_domaci_skr [online]. iDnes.cz, 2018-02-10 [cit. 2020-03-13]. Dostupné online. 
  3. a b MANDLOVÁ, Marcela. Rod Vítkovců: Bílá paní Perchta z Rožmberka [online]. Jindřichohradecký deník.cz, 2015-11-15 [cit. 2020-03-13]. Dostupné online. 
  4. JUŘÍK, Pavel. Jihočeské dominium: Rožmberkové, Eggenbergové, Schwarzenbergové a Buquoyové v jižních Čechách. Praha: Libri, 2008. 448 s. ISBN 978-80-7277-359-6. S. 22. 
  5. Jihočeská dominia, s. 255
  6. JUŘÍK, Pavel. Dominia pánů z Hradce, Slavatů a Czerninů. Praha: Libri, 2010. 352 s. ISBN 978-80-7277-444-9. S. 138. 
  7. Podoby a příběhy: portréty renesanční šlechty, s. 62
  8. Dominia pánů z Hradce, Slavatů a Czerninů, s. 34
  9. Tajemný nápis na obraze bílé paní Perchty z Rožmberka konečně rozluštěn!. Deník.cz [online]. 2010-03-15. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • NĚMEC, Bohumír. Rožmberkové : životopisná encyklopedie panského rodu. České Budějovice: Veduta, 2001. 111 s. ISBN 80-903040-0-1. 
  • KLASSEN, John M.; DOLEZALOVA, Eva; SZABO, Lynn. The Letters of the Rozmberk Sisters: Noblewomen in Fifteenth-Century Bohemia. 1.. vyd. [s.l.]: Library of Medieval Women, 3. 5. 2001. 144 s. ISBN 085991612X. 

Externí odkazyEditovat