Kopa (jednotka)

Kopa (německy Schock) je historická účetní jednotka v Čechách, v Sasku a ve Slezsku. Podle historické číslovky se 1 kopa dělila na 60 menších jednotek. Obvykle se používala k počítání velkého množství peněz, zejména pražských grošů. Kopu bylo možné rozdělit na čtyři mandele (mandel je 15 kusů, 4×15=60) nebo pět tuctů (tucet je 12 kusů, 5×12=60).

Historie

V kopách pražských grošů se pak například počítalo výkupné a válečné reparace po bitvě u Grunwaldu. V Litevském knížectví a Polsko-litevské unii se státní finance v 16. století počítaly v kopách litevských grošů.  

Původ

Kopa původně označovala množství pražských grošů, které bylo možné razit z jedné hřivny stříbra. V Litevském velkoknížectví to bylo 60 grošů. V Polsku za vlády Kazimíra Velikého (1333–1370) se hmotnost hřivny snížila asi o 20 %, tedy v Polsku kopa představovala 48 grošů. V 15. století pak Polsko přijalo litevskou definici kopy o 60 groších. Jednotka byla oficiálně zrušena za ruské nadvlády v roce 1825, ale v každodenním užívání přežívala až do počátku 20. století.

V Německu (Sasku) existovala podobná jednotka Schock k počítání míšeňských grošů ražených saským kurfiřtem Bedřichem II. a durynským lankrabětem Vilémem III.

Termín je také někdy nesprávně aplikován na litevskou dlouhou minci, protože se dřívější badatelé domnívali, že slovo kopa bylo odvozeno z litevského kapoti (sekat). Zde se však pravděpodobně jedná o případ lidové etymologie. Skutečná etymologie není zcela jasná.

Typy

Pražský groš, avers

Pražský groš, revers

V Čechách a ve Slezsku existovalo několik druhů kop:

• 1 staročeská kopa = 60 českých (Böhmen), měly hodnotu ³⁄₂ říšského tolaru = 3 kongresové tolary = 180 krejcarů
• 1 nová / malá česká kopa = 40 českých = ²⁄₃ staročeské kopy, tj. 1 říšský tolar = 2 konvenční zlaté = 60 dvoukrejcarů
• 1 kopa grešlí (Gröschel) = 60 grešlí = ¹⁄₄ staročeské kopy, což odpovídalo hodnotě ³⁄₄ konvenčního dukátu = 45 krejcarů = 180 feniků.

Böhmen byl název grošů v Praze a v Čechách, grešlím se také říkalo Fledermäuse (netopýry).

V Saském království se rozlišovalo podle starého počítání 1 kopa = 60 kusů

• 1 stará kopa = 60 malých kopových grošů = 20 pravých grošů, což odpovídalo ⁵⁄₄ konvenčního guldenu = 75 krejcarů
• 1 nová / těžká kopa = 60 pravých grošů = 3 staré kopy, měly hodnotu ¹⁵⁄₄ konvenčního dukátu = 225 krejcarů.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Schock (Münze) na německé Wikipedii a Kopa (number) na anglické Wikipedii.

Literatura

• NIEMANN, Friedrich Albert. Vollstaendiges Handbuch der Muenzen, Maße und Gewichte aller Länder der Erde. Quedlinburg und Leipzig: Gottfr. Basse, 1830. 304 s. S. 24, 115. (německy) 
• THOMAS, William Isaac; ZNANIECKI, Florian. The Polish Peasant in Europe and America; Monograph of an Immigrant Group. [s.l.]: G. Badger, 1918. Dostupné online. OCLC 19374637 
• CARTER, F. W. Trade and Urban Development in Poland: An Economic Geography of Cracow, from Its Origins to 1795. [s.l.]: Cambridge University Press, 2006. Dostupné online. ISBN 9780521024389. 
• MASCHER, H. A. Die Grundsteuer-Regelung in Preußen auf Grund der Gesetze vom 21. Mai 1861. [s.l.]: Döring, 1862. Dostupné online. OCLC 758843445 (německy) 
• REMECAS, Eduardas. Lietuva. [s.l.]: Mokslo ir enciklopedijų leidybos centras, 2010. ISBN 978-5-420-01707-4. (litevsky) 

Externí odkazy

• BALTRŪNAS, Aleksandras. Lietuvių liaudies matematika. Mokslo Lietuva. 2001, roč. 11, čís. 527. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-03-08. ISSN 1392-7191. (litevsky)  Archivováno 8. 3. 2015 na Wayback Machine.
• GRIMALAUSKAITĖ, Dalia. Antano Buračo "Pasaulio valiutų ir monetų žinynas": recenzija. Pinigų Studijos. 2003, roč. 4. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. ISSN 1648-8970. (litevsky) 

Portály: Ekonomie | Historie