Pavlův Studenec

zaniklá obec v Česku
(přesměrováno z Pavlův Studenec 2)

Pavlův Studenec (německy Paulusbrunn) je zaniklá obec v Českém lese. Stála na státní hranici u silnice mezi bavorskou obcí Bärnau a Tachovem, tj. na území dnešního okresu Tachov a Plzeňského kraje. Obec zanikla v důsledku vysídlení Němců po roce 1945 a zřízení hraničního pásma. Za socialismu sloužily zbytky vesnice zpočátku pohraniční stráži, ale v 70. letech 20. století byly i ty odstraněny.

Pavlův Studenec
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecObora
OkresTachov
KrajPlzeňský kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Pavlův Studenec
Pavlův Studenec
Další údaje
Zaniklé obce.cz367
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Vesnice vznikla počátkem 18. století na staré obchodní stezce.[1] Žili zde převážně Němci a pouze několik Čechů, kteří pracovali na zdejší celnici a četnické stanici.[2] Jako v každé tehdejší obci, fungoval i v Pavlově Studenci bohatý společenský život. Mládež se zajímala o sport.[3] Podle sčítání obyvatelstva z roku 1921 žilo zde v celkem 218 usedlostech něco přes 1400 obyvatel. Kromě tří Čechů vesměs všichni etničtí Němci (včetně třiceti cizozemských).[4]

Osídlení bylo rozptýlené. Samotný Pavlův Studenec stál v katastrálním území Pavlův Studenec 2.[5] K obci patřilo několik menších osad roztroušených v různých částech tohoto pohraničního návrší:

  • Vorderpaulusbrunn (Přední Pavlův Studenec), centrální část obce
  • Hermannsreith (Hraničná)[6]
  • Baderwinkel (Větrov)[6]
  • Schanzhäuser (Na Šancích)
  • Wittichsthal (Pomezná)[7]
  • Franzhäuser (Francovy Domky)
  • Inselthal (Ostrůvek)[6]
  • Hinterpaulusbrunn (Zadní Pavlův Studenec)
  • Goldbach (Zlatý Potok)
  • Neuwindischgrätz (Skláře)[6]

Po válce a vysídlení Němců byl Pavlův Studenec nejprve částečně dosídlen, ale po nástupu socialismu připadl do pohraničního pásma, a proto musely být zbořeny všechny budovy kromě těch, které užívala pohraniční stráž.[8] V této fázi byly zachovány kostel, fara, celnice a několik domů, i ty však byly postupně ničeny. V 70. letech 20. století bylo hraniční pásmo rozšířeno a při silnici od Tachova vznikla nová kasárna. Poté byly zbořeny všechny zbývající budovy původní vesnice; jako poslední byl roku 1977 odstřelen kostel, který předtím pohraniční stráž využívala jako hlásku.[1]

Přes bývalou vesnici vede silnice II/199. Na území vsi jsou dnes převážně louky, patrné jsou pouze zbytky základových zdí několika usedlostí v Pomezné. Severně od nich je bývalý hřbitov, který byl po roce 1990 pietně upraven. U křižovatky silnic zůstal poničený památník připomínající okresního hejtmana J. Bottgera, který se zasloužil o výstavbu silnice Pavlův Studenec – Zahájí, dokončenou roku 1893.[1]

Rozsáhlé katastrální území je dnes rozděleno mezi tři obce. Na tomto území stojí pouze několik budov: nová celnice, hájovna Němeček a opuštěný areál roty Pohraniční stráže v lese u cesty mezi bývalou Pavlovou Hutí a bývalým Zlatým Potokem.[1]

Tři nově vzniklá katastrální území jsou (číslovaná podél státní hranice od jihu k severu):

  • Pavlův Studenec 1 (26,71 km²) je katastrální území obce Lesná v okrese Tachov[9]
  • Pavlův Studenec 2 (2,67 km²) je katastrální území obce Obora v okrese Tachov[10]
  • Pavlův Studenec 3 (1,16 km²) je katastrální území obce Halže v okrese Tachov[11]

Obyvatelstvo editovat

Vývoj počtu obyvatel a domů[12]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
Obyvatelé 1 007 802 813 892 893 846 958 186
Domy 87 100 114 130 137 136 166 166

Významné osobnosti editovat

V obci prožil část svého dětství německý spisovatel Max von der Grün (1926–2005). Vzpomínky na jeho dětství v Pavlově Studenci a také v několika německých obcích za hranicemi v Bavorsku jsou námětem Grünova autobiografického románu Dva dopisy Pospischielovi.[13][14]

Hraniční přechod Studenec – Bärnau editovat

V případě dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic byl Sdělením Ministerstva vnitra č. 298 ze dne 21. října 2019, o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojení, aktivován hraniční přechod Pavlův Studenec – Bärnau.[15] S platností od 29. 10. 2021 bylo Sdělením Ministerstva vnitra č. 395 ze dne 11. října 2021 předchozí sdělení zrušeno.[16]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c d Pavlův Studenec (Paulusbrunn), web Zaniklé obce a objekty po roce 1945, Pavel Beran 1. 4. 2005, Milan Gruber Bouška, Vladimír Minařík 27. 4. 2006
  2. GRÜN, Max von der. Dva dopisy Pospischielovi. 2. české, v této úpravě 1. vyd. V Praze: Zdeněk Bauer, 2015. 273 s. ISBN 978-80-905864-3-7. Kapitola Román a skutečnost, s. 212–216, 228. 
  3. [ https://www.researchwriter.cz/2016/08/01/stalo-se-pred-80-lety-spisovatel-max-von-der-grun-vzpomina-na-tachovsko-a-letni-olympijske-hry-roku-1936/ BAUER, Zdeněk a kol. Stalo se před 80 lety: Spisovatel Max von der Grün vzpomíná na Tachovsko a Letní olympijské hry roku 1936. In: ResearchWriter.cz Rešerše a psaní. 1. 8. 2016.
  4. GRÜN, Max von der. Dva dopisy Pospischielovi. 2. české, v této úpravě 1. vyd. V Praze: Zdeněk Bauer, 2015. 273 s. ISBN 978-80-905864-3-7. Kapitola Román a skutečnost, s. 212–213. 
  5. Paulusbrunn. Mapy.cz [online]. [©1996–2018] [cit. 2018-01-28]. Turistická a historická mapa. Dostupné online. 
  6. a b c d Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  7. Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
  8. Rota PS Pavlův Studenec, stránky o historii pohraniční roty.
  9. Katastrální území Pavlův Studenec 1 [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2018-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-29. 
  10. Katastrální území Pavlův Studenec 2 [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2018-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-29. 
  11. Katastrální území Pavlův Studenec 3 [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2018-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  12. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011. Kapitola Okres Tachov. Český statistický úřad [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21, aktualizováno 22.03.2016 [cit. 2020-03-08]. Dostupné online. 
  13. Dva dopisy Pospischielovi – V Česku neznámý německý román se odehrává na Tachovsku, ToSiPiš.cz, 15. 1. 2016
  14. Kohoutí Kříž, web Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích.
  15. ČESKO. Sdělení Ministerstva vnitra č. 298 ze dne 21. října 2019, o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojení. Sbírka zákonů ČR. 2019, částka 126. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2019-298
  16. ČESKO. Sdělení Ministerstva vnitra č. 395 ze dne 11. října 2021, o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojení. Sbírka zákonů ČR. 2021, částka 176. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/castka/2021-176

Literatura editovat

  • Census 1869 Pavlův Studenec (Paulusbrunn). [Nr. 1 – Nr. 87, r. 1869–1880.] In: Porta fontium [online]. [1999–2004] [cit. 3. 10. 2022]. Dostupné z: https://portafontium.eu/census/soap-tc/1869/pavluv-studenec/cp080?language=cs
  • GEODETICKÝ A KARTOGRAFICKÝ PODNIK PRAHA. Pavlův Studenec. 11-341 [kartografický dokument]. 1. vyd. [Praha]: Český úřad geodetický a kartografický, 1986. 1 mapa. Základní mapa ČSSR 1 : 25 000.
  • GRÜN, Max von der. Dva dopisy Pospischielovi. 2. české vyd., v této úpravě 1. V Praze: Zdeněk Bauer, 2015. 273 s. ISBN 978-80-905864-3-7.
  • GRÜN, Max von der. Dva dopisy Pospischielovi. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1972. 201, [2] s. Jiskry.
  • Zapomenutá místa pohraničí – 50 let vývoje krajiny očima archeologie = Vergessene Orte des Grenzgebiets – 50 Jahre Landschaftsentwicklung aus dem Blickwinkel der Archäologie. [Praha]: Clamarus, [2018]. 79 s., mapy, fot., faximile, plány, nákresy. [Katalog k výstavě.] Přístupné také z: http://hdl.handle.net/11025/34338

Související články editovat

Externí odkazy editovat