Pavel Blažek

český poslanec, advokát a právník, ministr spravedlnosti ČR
(přesměrováno z Pavel Blažek (politik))
Další významy jsou uvedeny na stránce Pavel Blažek (rozcestník).

Pavel Blažek (* 8. dubna 1969[1] Brno) je český právník, v letech 2012 až 2013 ministr spravedlnosti ČR ve vládě Petra Nečase a znovu od prosince 2021 ministr spravedlnosti ČR ve vládě Petra Fialy[2], v letech 2010 až 2014 místopředseda ODS, od října 2013 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, v letech 2002 až 2014 zastupitel města Brna.

JUDr. Pavel Blažek, Ph.D.
Pavel Blažek (2013)
Pavel Blažek (2013)
15. a 22. ministr spravedlnosti ČR
Úřadující
Ve funkci od:
17. prosince 2021
Předseda vládyPetr Fiala
PředchůdceMarie Benešová
Ve funkci:
3. července 2012 – 10. července 2013
Předseda vládyPetr Nečas
PředchůdceJiří Pospíšil
NástupceMarie Benešová
Místopředseda ODS
Ve funkci:
20. června 2010 – 18. ledna 2014
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Úřadující
Ve funkci od:
26. října 2013
Zastupitel města Brno
(v letech 2010–2014 také radní města)
Ve funkci:
2. listopadu 2002 – 11. října 2014
Zastupitel městské části Brno-střed
(v letech 2002–2010 také radní MČ)
Ve funkci:
14. listopadu 1998 – 11. října 2014
Stranická příslušnost
ČlenstvíODS (od 1998)

Narození8. dubna 1969 (54 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťAlena Blažková
RodičePavel Blažek
Dětidvě děti
SídloKonečného náměstí 1 - 3
Alma materMasarykova univerzita
Profesepolitik a advokát
CommonsPavel Blažek
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osobní život editovat

Narodil se v Brně, kde v letech 1987–1992 studoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity, získal titul Mgr. a v roce 1996 zde dokončil doktorské studium správního a pozemkového práva. V roce 1992 také absolvoval šestitýdenní stáž na univerzitě v nizozemském Utrechtu zaměřené na evropskou kulturu, politiku a právo. V letech 1992–2002 působil na Právnické fakultě MU v Brně jako interní odborný asistent na Katedře správního práva. Od roku 1996 vykonává praxi, působí jako advokát v advokátní kanceláři Kyjovský, Blažek a kolegové v Brně. Jeho manželkou je brněnská exekutorka Alena Blažková. Má dvě děti.

Politická kariéra editovat

Komunální politik editovat

Do ODS vstoupil v roce 1998 a v témže roce byl zvolen do zastupitelstva městské části Brno-střed, kde se po čtyřech letech stal i radním. V letech 2002 až 2014 byl brněnským zastupitelem, byl předsedou brněnského oblastního sdružení ODS a 20. června 2010 též na čtyři roky zvolen místopředsedou ODS.

Krátce před 20. kongresem ODS, konaným 21.–22. listopadu 2009, se jeho jméno objevilo na novináři sestaveném seznamu krajských kmotrů – mocných zákulisních hráčů, s nimiž se rozhodl bojovat tehdejší stranický předseda Mirek Topolánek. Blažek své zařazení na tento seznam označil za nesmysl.[3]

Několik týdnů po zvolení místopředsedou ODS vyšlo najevo, že manželka Pavla Blažka dostávala od roku 2002, kdy začal Blažek působit jako radní Městské části Brno-střed, od úřadu této městské části zakázky na exekuce.[4] Během let 2002–2009 získala přibližně 90 % zakázek v oblasti exekucí, za které inkasovala 1,9 milionu korun. Pavel Blažek konflikt zájmů na dotaz HN vyloučil a řekl, že ani mravně nešlo o konflikt zájmů.[4]

Po komunálních volbách 2010 přistoupila v listopadu brněnská ODS na návrh ČSSD o vytvoření velké koalice.[5] Přestože ODS získala ve volbách jen 22 % hlasů, oproti 30,4 % hlasů pro ČSSD, získala většinu v Radě města Brna, sociálním demokratům připadl post primátora. Tahounem podpory velké koalice uvnitř ODS byl právě její brněnský předseda Pavel Blažek. Přitom občanská demokracie mohla jít do koalice s TOP 09 a KDU-ČSL a obsadit v Brně post primátora, místo toho se i na nátlak Blažka rozhodla spojením se sociálními demokraty nechat v čele Brna pokračovat Romana Onderku z ČSSD.[6]

V listopadu 2010 Petr Nečas odvolal Blažka z dozorčí rady Lesů ČR s tím, že „v dozorčí radě tak zásadního podniku, jako jsou Lesy ČR, musí být člověk, který má důvěru premiéra.“[7] Blažek zprávu o svém odvolání odmítnul a tvrdil, že sám rezignoval. O tom, že mu premiér nedůvěřuje, se dozvěděl z médií a tuto skutečnost označil za příznačnou pro kvalitu Nečasovy komunikace s členy ODS. Média spekulovala, že za odvoláním stojí Nečasův odpor k velké koalici v Brně.[8]

Ale to je neuvěřitelný mediální mýtus, já jsem z dozorčí rady Lesů ČR odešel sám a vůbec to nesouviselo s Petrem Nečasem. Tedy – on nařídil, abych byl odvolán, ale to už jsem byl pryč. Celé to vzniklo z podezření, že mám v centrále Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v Brně nějaké kontakty a mám tendenci zasahovat do jeho rozhodování ohledně nějakých tendrů. Ale to jsem v životě neudělal, ten důvod k odstoupení byl jiný. (...) Stal jsem se radním města Brna. Po dvou dnech jsem pochopil, že obě práce nejde stihnout.
— Pavel Blažek[9]

S ohledem na svoje kontroverzní působení si v Brně vysloužil přezdívku „don Pablo“, kterou začala používat i média.[10]

Ministr spravedlnosti v Nečasově vládě editovat

Po kritizovaném[11][12] nezvykle rychlém odvolání ministra Pospíšila, které bylo zdůvodněno „manažerským pochybením“, byl jako jeho nástupce premiérem Nečasem vybrán právě Pavel Blažek.[2] Prezident republiky jej členem Nečasovy vlády jmenoval 3. července 2012 v 10 hodin.

Obvinění z trestného činu editovat

Dne 31. července 2012 publicista Jan Urban a obecně prospěšná organizace Kverulant.org zveřejnili prohlášení, ve kterém obvinili Pavla Blažka ze spáchání trestného činu podle § 209 trestního zákoníku – podvodu. Konstatovali, že Pavel Blažek selhal jako státní zástupce v kauze Diag Human, kdy měl být ve střetu zájmů a kde měl svými rozhodnutími připravit stát o zhruba 8 miliard korun. Také obvinili Pavla Blažka ze lhaní a podvádění, z těchto důvodů žádali jeho odstoupení, a svá tvrzení dokládali dokumenty, které Blažkovo jednání mají dokazovat.[13][14]

Vydání Alexeje Torubarova editovat

V dubnu 2013 podepsal vydání Alexeje Torubarova do Ruska[15], přestože nebylo dosud rozhodnuto o jeho žádosti o azyl. Z tohoto důvodu podal Stanislav Torubarov, syn vydaného, na Pavla Blažka trestní oznámení.[16] Podle nálezu Ústavního soudu z června 2014 bylo Blažkovo rozhodnutí protiprávní.[17]

Poslanec a ministr spravedlnosti ve Fialově vládě editovat

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 byl zvolen poslancem Parlamentu České republiky.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 obhájil svůj poslanecký mandát za ODS v Jihomoravském kraji. Získal 3 702 preferenčních hlasů.[18]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 kandidoval z pozice člena ODS na 4. místě kandidátky koalice SPOLU (tj. ODS, KDU-ČSL a TOP 09) v Jihomoravském kraji. Získal 9 903 preferenčních hlasů a stal se poslancem.[19]

V listopadu 2021 se stal kandidátem ODS na post ministra spravedlnosti ČR ve vznikající vládě Petra Fialy (tj. koalice SPOLU a PirSTAN).[20] V polovině prosince 2021 jej do této funkce prezident ČR Miloš Zeman jmenoval, a to na zámku v Lánech.[21] Po příchodu na Ministerstvo spravedlnosti provedl systemizaci míst a dva dostupné posty politických náměstků obsadil svými lidmi (Antonínem Stanislavem a Radomírem Daňhelem (oba ODS)), ačkoliv jeden z nich měl připadnout zástupci STANu Karlu Dvořákovi.[22]

Dne 19. června 2023 odhlasovali členové Pirátů usnesení, že ministr Blažek ve své funkci ohrožuje důvěru ve spravedlnost a právní stát.[23]

Kontroverze editovat

Policejní razie na radnici Brno-střed editovat

Dne 10. srpna 2020 v 8:00 začala Policie ČR a NCOZ vyšetřovat brněnské politiky ODS kvůli podezření, že kupčili s brněnským majetkem a brali milionové úplatky. Mezi vyšetřovanými jsou mimo jiné i Pavel Blažek, jeho tehdejší náměstek Radomír Daňhel, primátorka Brna Markéta Vaňková i její náměstek Robert Kerndl. Policie akci ukončila následujícího dne ve 3:45 ráno. Kvůli razii byly v pondělí zcela uzavřeny čtyři odbory – investiční, ekonomický, bytový, správa nemovitostí a také archiv.[24][25]

Brněnská kauza s byty editovat

Po vypuknutí brněnské bytové kauzy měl požadovat jména soudců, kteří rozhodovali o vazbě nebo domovních prohlídkách. Stejně tak měl během několika měsíců rozeslat žalobcům čtyři žádosti o informace týkající se kauzy. Mezi podezřelými mají být totiž i někteří jeho známí. Dle jeho slov je potřeba zkoumat, zda vazba nebyla udělena nezákonně a jedná se o běžný postup.[26] Podle Transparency International může jít o snahu narušit vyšetřování.

Setkání s Martinem Nejedlým editovat

Dne 16. srpna 2023 reportéři Seznam Zpráv zastihli Pavla Blažka při setkání s bývalým poradcem Miloše Zemana Martinem Nejedlým v restauraci v Praze na Žižkově. „Byla obrovská bouřka,“ zdůvodnil Blažek, proč se do restaurace uchýlil. Náhodou zde potkal Nejedlého. Ačkoli bydlí nedaleko, nebylo podle něj možné během bouře restauraci opustit, přisedl si proto k Nejedlému a jeho známým. Odešel po pěti hodinách.[27][28]

Premiér Petr Fiala označil setkání za nevhodné, na rezignaci to ale podle něj není, Blažek podle něj od vedení ODS dostal „žlutou kartu“.[29] Okolnosti schůzky pak Blažek vysvětloval i na schůzce zástupců vedení koaličních stran. Předseda Pirátů Ivan Bartoš na pirátském fóru uvedl, že v průběhu jednání vyzval premiéra i Blažka, aby zvážili konec jeho působení na ministerstvu.[30]

Reference editovat

  1. Výpis z OŘ[nedostupný zdroj]
  2. a b Nástupcem Pospíšila bude místopředseda ODS Pavel Blažek. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2012-07-02 [cit. 2021-11-17]. Dostupné online. 
  3. Pavel Blažek: Já že jsem kmotr ODS?. Instinkt [online]. [cit. 2010-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-22. 
  4. a b POKORNÝ, Marek. Problém muže č. 2 v ODS: Jeho manželka dostávala zakázky od města, kde je radním. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2012-07-02 [cit. 2021-11-17]. Dostupné online. 
  5. Zástupci ČSSD a ODS v Brně podepsali koaliční smlouvu. iDNES.cz [online]. 2010-11-10 [cit. 2021-11-17]. Dostupné online. 
  6. Vedení ODS chtělo Brnu zakázat koalici s ČSSD, neuspělo. iDNES.cz [online]. 2010-10-26 [cit. 2021-11-17]. Dostupné online. 
  7. KALENSKÝ, Jakub. Nečas odvolal místopředsedu ODS z Lesů. Kvůli velké koalici v Brně. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2012-07-02 [cit. 2021-11-17]. Dostupné online. 
  8. ČTK. Pavel Blažek: Z dozorčí rady jsem odešel sám. Deník.cz. 2010-11-29. Dostupné online [cit. 2021-11-17]. 
  9. Rozhovor s Pavlem Blažkem: Nečas nenabízí srdce, Respekt, 7. února 2011
  10. Ministr Don Pablo Blažek se děsí rozpočtové odpovědnosti | Domov. Lidovky.cz [online]. 2012-07-03 [cit. 2021-11-17]. Dostupné online. 
  11. TOP 09 chce jako vrchní žalobkyni Bradáčovou, žádá Nečase, ať ji podpoří. iDNES.cz [online]. 2012-06-27 [cit. 2021-11-17]. Dostupné online. 
  12. Nečas ztratil u voličů kredit, komentují odvolání Pospíšila analytici. iDNES.cz [online]. 2012-06-27 [cit. 2021-11-17]. Dostupné online. 
  13. Wanted Don Pablo [online]. Kverulant.org [cit. 2012-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-03. 
  14. REDAKCE. Ministr Blažek v minulosti podváděl v kauze Diag Human, ANV ho proto vyzvala k rezignaci. AC24.cz [online]. 2018-04-26 [cit. 2021-11-17]. Dostupné online. 
  15. Krok za krokem: operaci cisterna uvedl do pohybu francouzský právník | Domov. Lidovky.cz [online]. 2013-05-28 [cit. 2021-11-17]. Dostupné online. 
  16. Do Česka utekl před mafií, Blažek podnikatele poslal zpět do Ruska | Domov. Lidovky.cz [online]. 2013-05-15 [cit. 2021-11-17]. Dostupné online. 
  17. Exministr Blažek neměl vydat Torubarova do Ruska, rozhodl Ústavní soud. iDNES.cz [online]. 2014-06-26 [cit. 2021-11-15]. Dostupné online. 
  18. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017, Jmenné seznamy, Kraj: Jihomoravský kraj, Strana: Občanská demokratická strana, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2017 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  19. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 8.10. – 9.10.2021, Jmenné seznamy, Všechny kraje, Strana: SPOLU – ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2021 [cit. 2021-11-01]. Dostupné online. 
  20. Seznam ministrů. Podívejte se, kdo má usednout ve vládě Petra Fialy. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-11-18 [cit. 2021-11-21]. Dostupné online. 
  21. Zeman jmenoval novou vládu. Podívejte se na seznam těch, kteří povedou jednotlivá ministerstva. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-12-17 [cit. 2021-12-18]. Dostupné online. 
  22. POKORNÁ, Zdislava. Starostové posílají jako náměstka na spravedlnost advokáta Dvořáka. Blažek už ale jeho místo obsadil. Deník N [online]. 2022-01-20 [cit. 2022-01-21]. Dostupné online. 
  23. Piráti chtějí konec Blažka, jako ministr podle nich ohrožuje spravedlnost. Seznam Zprávy [online]. 2023-06-19 [cit. 2023-06-20]. Dostupné online. 
  24. ČTK. Policejní razie na radnici Brna-střed skončila až nad ránem. Městský úřad může opět plně fungovat. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-8-11. Dostupné online. 
  25. JELÍNKOVÁ, Adéla; VALÁŠEK, Lukáš. Razie v Brně: Kriminalisté šli po domech spjatých s exministrem Blažkem i primátorkou Vaňkovou. HN.cz [online]. 2020-8-21. Dostupné online. 
  26. Blažek žádal o jména soudců z brněnské bytové kauzy. Jde o běžný postup při vyřizování stížnosti, tvrdí. ČT24 [online]. 2023-03-03. Dostupné online. 
  27. VALÁŠEK, Lukáš; JELÍNKOVÁ, Adéla. Ministra prý zahnala bouřka do hospody za Nejedlým, seděli tam pět hodin. Seznam Zprávy [online]. 2023-08-17. Dostupné online. 
  28. Blažek u jednoho stolu s Nejedlým? Náhoda, kvůli bouřce, píše ministr na síti X
  29. STUCHLÍKOVÁ, Lucie; RAMBOUSKOVÁ, Michaela. Blažek dostal žlutou kartu, řekl premiér Fiala. Seznam Zprávy [online]. 2023-08-23. Dostupné online. 
  30. RAMBOUSKOVÁ, Michaela. „Zvažte Blažkův konec.“ Co se dělo na nočním jednání o osudu ministra. Seznam Zprávy [online]. 2023-08-24. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat