Paulinus z Noly, italsky Paolino di Nola, plným latinským jménem Pontius Meropius Anicius Nolanus Paulinus, česky Paulin Nolánský (353,[1] Burdigaly (nyní Bordeaux) – 22. červen 431, Nola) byl starověký římský básník, řečník a biskup v Nole. Psal latinsky.

Svatý
Paulinus z Noly
Na vitráži v katedrále v rakouském Linci
Na vitráži v katedrále v rakouském Linci
biskup
Narození353
Bordeaux
Úmrtí22. červen 431
Nola
Svátek22. června
Obdobípozdní Římská říše a Pozdní antika
Vyznáníkatolická církev
Uctíván církvemiřímskokatolická církev a církve v jejím společenství,
pravoslavná církev,
anglikánská církev,
luteráni
Atributybiskupské roucho, řetěz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

 
Socha svatého Paulina v Nole

Pocházel ze zámožného rodu. Vzdělání v rétorice a poetice získal u básníka Ausonia. Roku 378 se stal konzulem. Kolem roku 390 přešel ke křesťanství, jehož stal se pak horlivým propagátorem a šiřitelem. Roku 394 se usadil v Nole v Kampánii a žil tu velmi asketickým životem. Roku 409 se v tomto městě stal biskupem.

V oboru básnickém tvořil zejména hymny, z nichž se asi 30 zachovalo. Třináct hymnů složil k poctě sv. Felixe, jehož hrob u Noly byl hojně navštěvovaným poutním místem. Psal i prózu, složil mimo jiné panegyrik na Theodosia po jeho vítězství nad Eugeniem. Je zachováno též 50 jeho dopisů, mj. se sv. Augustýnem či sv. Jeronýmem.

Ottův slovník naučný hodnotil Paulina takto: „V hodnosti biskupské získal si svým lidumilným a přívětivým jednáním svrchovanou vážnost a úctu. Také jeho básně docházely chvály (...) Veškeré básně jeho projevují vřelost citu, mravní vážnost, vytříbený vkus ve formální stránce, znalost v literatuře starší, zvláště sečtělost v básních Vergiliových a Horatiových. (...) Listy psány jsou slohem naduřelým a menší ceny jsou než jeho básně.“[2]

Odkazy editovat

Reference editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat