Papežský palác v Avignonu

(přesměrováno z Papežský palác (Avignon))

Papežský palác v Avignonu byl v letech 13351378 rezidencí papežů a do roku 1430 vzdoropapežů. V roce 1309 přesídlením papeže Klementa V. do Avignonu začalo tzv. avignonské zajetí. Ve městě poté pobývalo šest dalších papežů a pět vzdoropapežů. Palác je spolu s místní katedrálou, Avignonským mostem a historickým centrem města na seznamu světového dědictví.

Papežský palác v Avignonu
Papežský palác v Avignonu (září 2008)
Základní informace
Slohgotická architektura
ArchitektBertran Nogayrol (La Roma)
Poloha
AdresaPlaça dau Palais, 84000 Avinhon, Avignon, FrancieFrancie Francie
Souřadnice
Map
Další informace
Kód památkyPA00081941
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Papežský palác, vlevo katedrála
V pozadí "Malý palác", nalevo řeka Rhona a torzo mostu.
Palác, portál Velké kaple
Půdorys paláce: A – katedrála; B, H – věže; C – rajský dvůr; D – čestný dvůr; E – obytné křídlo; G – velká kaple; I – slavnostní schodiště

Historie

editovat

Avignon byl provinčním městem, když se v roce 1309 stal díky tzv. avignonskému zajetí papeže jedním z evropských mocenských center. Následkem byla rychlá a radikální přeměna města. Ve dvou stavebních fázích pak vznikl rozsáhlý palácový komplex jako sídlo papeže. Zvenčí připomíná pevnost, vnitřek se blíží více hradu či zámku.

 
Kopie Parléřovy busty Karla IV. v papežském paláci

V roce 1304 po krátkém pontifikátu zemřel papež Benedikt XI. a francouzský král Filip IV. Sličný chtěl z papežství vytvořit vlastní mocenský nástroj. Francouzský vliv v kolegiu kardinálů byl tehdy velmi silný a tak byl roku 1305 papežem zvolen arcibiskup z Bordeaux jako papež Klement V., který se na své kněžské svěcení vůbec neobjevil v Římě, ale zůstal ve Francii a byl vysvěcen v Lyonu. Krátce na to si jako své sídlo zvolil Avignon, který se nacházel na území v majetku papeže.

Klement V. zde sídlil jen provizorně a bydlel v klášteře dominikánů. Jeho nástupce, Jan XXII. se usadil v biskupském paláci, který nechal přestavět a rozšířit. Tento palác stál na svahu jižně od katedrály Notre-Dame-des-Doms.

I přes rozšíření toto sídlo nevyhovovalo papeži Benediktu XII. Rozhodl se jej proto zbořit a na jeho místě začal v roce 1335 jeho stavební mistr Pierre Poisson stavět čtyřkřídlý palác. Tato část se dnes označuje jako Starý palác (Palais Vieux). Jeho nástupce Klement VI. připojil na jihu a na západě velké stavby nazývané Nový palác (Palais Nouveau). Jeho architekt byl Jean de Louvres a jako malíř byl určen Matteo Giovanelli z Viterba. Stavba začal v roce 1342 a rozšířením se palác zdvojnásobil. Papež Inocenc VI. dokončil stavbu po roce 1352.

 
Hlavní nádvoří v Novém paláci

Architektura

editovat

Papežský palác byl založen roku 1334 a dělí se na Starý palác (Palais Vieux), který nechal postavit Benedikt XII. 13341342 a Nový palác (Palais Nouveau) Klementa VI., kterého u vstupu zdobí mohutné průčelí s lomeným obloukem a dvě osmihranné věžičky se vstupním portálem (Porte des Champeaux) 13421370. Se svými zhruba 15 000 m2 užitné plochy byl jedním z největších hradů své doby. Celý palácový komplex má velmi komplikovaný systém vnitřních prostor.

Palác zřetelně vychází z pevnostní architektonické tradice. Masivní průčelí má množství střílen v charakteristickém tvaru kříže. Horizontální otvory sloužily pro těžké zbraně, vertikální umožňovaly pohyb hlavní pušek dolů na útočníky. V horní části jsou velká podsebití. Budova byla postavena z masivních kamenných kvádrů.

 
Audienční sál

První nádvoří je tak rozlehlé, že umožňuje i rozsáhlé umělecké produkce. Navenek stavba působí jako pevnost, uvnitř však jasně připomíná zámek. Vnitřní sály jsou obvykle velmi rozsáhlé a v důsledku ničení během Velké francouzské revoluce, kdy bylo jejich drahé vybavení do značné míry odstraněno, prázdné. V roce 1810 byl palác přeměněn na kasárna, což znamenalo konec i pro zbývající umělecké poklady. Množství fresek bylo odstraněno a rozprodáno po částech starožitníkům. Prázdné prostory jsou dnes občas zdobeny nástěnnými koberci a portréty papežů.

Sál konzistoře má rozměry 34×10 metrů. V této místnosti v době Velkého schizmatu zasedal nejvyšší tribunál. Mj. zde byla prohlášena za svatou Brigita Švédská a odsouzen Cola di Rienzo. Největším prostorem paláce je jídelna papeže s velkou dřevěnou valenou klenbou, má délku 48 metrů a šířku 10 metrů.

 
Klenba kaple Saint-Jean

V papežském paláci existuje několik kaplí, včetně kaple Chapelle Saint-Jean. Zde jsou částečně zachované středověké fresky. Nicméně fresky až do výše dvou metrů byly odstraněny a prodány, takže se zachovala pouze vyšší položená část. Dříve se mínilo, že autorem fresek na klenbě byl Simone Martini, který v Avignonu prokazatelně působil. Existuje i názor, který dílo připisuje jeho žákovi, kterým byl Matteo Giovanetti. Ve velké kapli Chapelle Clémentine, dlouhé 52 metrů, široké 15 metrů, vysoké 20 metrů a umístěné nad Grande Audience se konaly mše ajiné liturgické ceremonie, z nichž nejokázalejší byla korunovace papeže.

Z kunsthistorického hlediska je jednou z nejvýznamnějších místností tzv. Jelení pokoj (Chambre du Cerf), který se nachází ve 4.patře Tour de la Garde-Robe na přechodu ze starého do nového paláce. V roce 1343 byl vymalován obrazy se světskými výjevy z lovu. Zatímco ostatní místnosti jsou zdobené výhradně náboženskými tématy, v místnosti o čtvercové základně bylo využito téma, které bylo velmi populární: lov v jeho různých podobách – od sokolnictví po lov se psy. Název sálu byl inspirován vyobrazením na západní straně místnosti, které ukazuje loveckého psa, jak táhne v zubech jelena. Severní stěnu zdobí scény rybolovu se čtyřmi lidmi u rybníka. Papežovi Klementovi VI. sloužil jako pracovna. Dlaždice na podlaze jsou z roku 1963 a byly zhotoveny podle originálních dlaždic, které se dochovaly v pracovně Benedikta XII.

Sídelní papežové

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Papstpalast (Avignon) na německé Wikipedii.

Externí odkazy

editovat