Přech Hodějovský z Hodějova

český šlechtic

Přech II. Hodějovský z Hodějova (1566 – 4. dubna 1610)[1] byl český šlechtic z rodu Hodějovských z Hodějova. Několikrát zastával úřad krajského hejtmana. Na počátku 17. století patřil mezi patnáct nejbohatších šlechticů v zemi a v roce 1604 byl povýšen do panského stavu.

Přech Hodějovský z Hodějova
Přísedící Českého zemského soudu
PanovníkRudolf II.
Hejtman Kouřimského kraje za panský stav
Ve funkci:
1608 – 1609
PanovníkRudolf II.
PředchůdceKarel Mracký z Dubé
NástupceJaroslav II. Smiřický ze Smiřic
Ve funkci:
1606 – 1607
PanovníkRudolf II.
PředchůdceZikmund II. Smiřický ze Smiřic
NástupceKarel Mracký z Dubé
Hejtman Vltavského kraje za rytířský stav
Ve funkci:
1596 – 1597
PanovníkRudolf II.
Předchůdceseznam se nedochoval
NástupceOldřich Myška ze Žlunic na Kamýku
Ve funkci:
1593 – 1594
PanovníkRudolf II.
Předchůdceseznam se nedochoval
Nástupceseznam se nedochoval

Narození1566
Úmrtí4. dubna 1610 (ve věku 43–44 let)
Titulrytíř, Hodnostní korunka náležící titulu svobodný pán 1604 Svobodný pán
ChoťDorota Hrzánová z Harasova († 1613)
RodičeBernard starší (III.) z Hodějova († 1595) a Johanka z Čestic († 1573)
DětiJohana, provd. z Roupova
Markéta, provd. Budovcová
Bernard mladší († 1646)
Jan Jiří
Přech mladší († 1617)
Adam († 1640)
Příbuzníděd: Smil Hodějovský z Hodějova († 1567)
sestra: Eliška Hodějovská z Hodějova, provd. Bechyňová
sestra: Anežka Hodějovská z Hodějova, provd. Kavková z Říčan
švagr: Heřman Kavka z Říčan
bratr: Jan Hodějovský z Hodějova († 1595)
synovec: Smil Hodějovský z Hodějova
zeť: Adam (III.) mladší Budovec z Budova (1587 – po 1621/1628)
zeť: Vilém z Roupova († 1629)
Zaměstnánípolitik
Náboženstvířímskokatolické, později bratrské
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život a majetek

editovat
 
Vstupní brána zámku Konopiště s aliančním znakem Přecha Hodějovského a jeho ženy Doroty

Přech Hodějovský z Hodějova se narodil jako syn Bernarda staršího (III.) z Hodějova († 1595) a jeho manželky Johanky z Čestic († 1573). Jeho bratr Jan († 1595) zemřel krátce po úmrtí otce.

Byl císařským radou a opakovaně zastával úřad krajského hejtmana (ve Vltavském kraji v letech 1593–1594 a 1596–1597 a v Kouřimském kraji 1606–1607 a 1608–1609).[2] V roce 1604 byl přijat do panského stavu.[3][4][5] Kapr v erbu byl původně snad stříbrný, po povýšení vždy už jen zlatý.[4][6] Působil jako přísedící většího zemského soudu.[7] Konvertoval na bratrskoou víru a v letech 1608–1609 se politicky angažoval a usilovně prosazoval náboženskou svobodu, která nakonec byla potvrzena vydáním Rudolfova majestátu.[8]

Byl milovníkem literatury podobně jako jeho otec, který měl sbírku starých biblí v češtině, a další příbuzní.[3] Jako mecenáš podporoval vydávání knih.[9]

Po otci zdědil Čestice, Milevsko a Maršovice.[3] Spolu s manželkou byli dobrými hospodáři a majetkovou držbu značně rozšířili. Bohatství se domohl také lichvářskými obchody.[9] Dorota od roku 1596 držela tvrz a dvůr Nedvězí, které koupila od Jana staršího Chobotského z Ostředka a na Nespeřích a Jana mladšího Chobotského z Ostředka a na Chotýšanech.[10] Téhož roku koupila od Mikuláše Paběnického z Voračic Prčice (s výjimkou nového cihlového domu), později je ale prodala Humprechtovi Czerninovi z Chudenic.[11] V roce 1597 koupila manželka Benice od Velemyských z Velemyšlevsi.[12] Panství Konopiště koupila Dorota 18. října 1603 za 110 tisíc kop grošů míšeňských v komisionálním prodeji, o který zažádal zadlužený předchozí majitel Arkleb z Kunovic český zemský soud.[8][13] Zámek Konopiště pak byl renesančně upravován. V roce 1607 koupila od Jaroslava Velemyského z Velemyšlevsi Týnec nad Sázavou.[14]

V roce 1603 se stal se svými 916 osedlými 15. nejbohatším šlechticem v zemi.[15] S manželkou vlastnili značnou část dnešního okresu Benešov.[8]

Oženil se s Dorotou Hrzánovou z Harasova († 22. listopadu 1613),[3] pohřbena byla v kostele v Benešově.[8] Narodily se mu následující děti (nejsou uvedeny chronologicky),[pozn. 1] pět synů ho přežilo:[3]

Kromě Přecha, který zemřel v necelých 21 letech a třicetileté války se nedožil,[8] všichni synové přišli o majetek, protože se aktivně podíleli na českém stavovském protihabsburském povstání. Bohuslavovi se narodila jediná dcera Dorota Kunička, která se provdala za Adama z Říčan a zemřela jako poslední příslušnice rodu Hodějovských.[3]

Poznámky

editovat
  1. Jedna z dcer byla pokřtěna 21. ledna 1592.[16]

Reference

editovat
  1. a b BŘEZAN, Václav. Životy posledních Rožmberků II. Praha: Svoboda, 1985. S. 801. Dále jen Životy posledních Rožmberků II. 
  2. MAREŠ, Petr. Obsazování úřadu krajského hejtmana v předbělohorském období a soupis krajských hejtmanů na základě dochovaných seznamů z let 1563/1564–1616/1617 (rigorózní práce). Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2011. 203 s. Dostupné online. S. 173. 
  3. a b c d e f g h Ottův slovník naučný XI. Hédypathie–hýždě. Praha: J. Otto, 1897. 1066 s. Dostupné online. S. 427–428. 
  4. a b MYSLIVEČEK, Milan. Erbovník I. Praha: Horizont, 1993. ISBN 80-7012-070-3. S. 47. 
  5. DAČICKÝ Z HESLOVA, Mikuláš. Prostopravda. Paměti. Praha: Městská knihovna v Praze, 2018. 581 s. (Stará česká literatura). Dostupné online. S. 269. 
  6. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV., barevná příloha mezi s. 432 a 433
  7. BŮŽEK, Václav. Nižší šlechta v politickém systému a kultuře předbělohorských Čech. Praha: Historický ústav AV ČR, 1996. 239 s. ISBN 80-85268-54-X. S. 97. Dále jen Nižší šlechta v politickém systému a kultuře předbělohorských Čech. 
  8. a b c d e f g Hodějovští z Hodějova [online]. Spolek přátel Konopiště [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  9. a b Nižší šlechta v politickém systému a kultuře předbělohorských Čech, s. 137
  10. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV., s. 227
  11. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV., s. 273
  12. BĚLOHLÁVEK, Miloslav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 30. Dále jen Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV.. 
  13. a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV., s. 151
  14. a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV., s. 365
  15. MÍKA, Alois. Majetkové rozvrstvení české šlechty v předbělohorském období. In: Sborník historický, sv. 15. Praha: Historický ústav ČSAV, 1967. S. 63.
  16. Nižší šlechta v politickém systému a kultuře předbělohorských Čech, s. 175–176
  17. a b JIROUT, Vlastimil. Budovec [online]. Patricus.info [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  18. Životy posledních Rožmberků II, s. 589
  19. Životy posledních Rožmberků II, s. 788
  20. a b Povstání poddaných /1627/ [online]. Posázaví.com [cit. 2022-08-09]. Dostupné online.