Sad

(přesměrováno z Ovocný sad)
Další významy jsou uvedeny na stránce Sad (rozcestník).

Sad je ve svém původním významu specializovaná výsadba dřevin (někdy zahrada, historicky štěpnice), která je primárně uzpůsobena pro pěstování ovocných stromů a keřů. Může být zaměřena výhradně na produkci ovoce, sady ale mohou mít také svoji okrasnou, estetickou a rekreační funkci a mohou být takto upraveny okrasné parky. Takovou úpravu ovocných sadů jako ozdobných „ovocných zahrad“ prosazovala například Gertrude Jekyllová na začátku 20. století. V krajině (v extravilánu i v intravilánu) mají sady vliv na ekologii a krajinotvornou funkci, která může být velmi různá (negativní i pozitivní), podle způsobu údržby. Některé staré sady mohou být i chráněny jako přírodní památky.

Jabloňový sad v Životicích u Havířova

Zahradník, který pečuje o ovocný sad je podle odbornosti ovocnář, ovšem může být nazýván i sadařem. Sadařem často může být nazýván i drobný pěstitel ovoce, například zahrádkář. V současném moderním ovocnářství se termín sadařství nepoužívá.[1] Obor lidské činnosti zabývající se péčí o sady se pak nazývá ovocnářství.

Podoby a funkce sadůEditovat

 
Extenzivní luční sad na kraji obce, Německo

Sad může být zaměřen na intenzivní, komerční produkci ovoce, zpravidla na velké ploše s využitím moderních, silně plodích odrůd na hustě zapěstovaných zákrscích a výraznou aplikací hnojiv, pesticidů apod. Naproti tomu sady extenzivní bývají vysokokmenné, často vysokověké, stromy jsou zde řidší, údržba spočívá pouze v kosení či pastvě a občasném průřezu. Obvyklé jsou zde staré a krajové odrůdy ovoce sklízené pro vlastní potřebu. Kromě ovoce míval takový sad také význam jako pastvina či louka kosená na seno, mohly tak existovat sady luční, pastevní, polní apod. V současné době je v extenzivních sadech kladen důraz i na další, mimoprodukční funkce sadu, například rekreační (zejména ve velkých městech), estetická a krajinotvorná, vzdělávací, sociální (např. v případě nově budovaných komunitních či obecních sadů), a v neposlední řadě též ekologická, protierozní a genetická (uchování genofondu starých krajových odrůd). Zachovalé staré sady mohou být turistickou atrakcí podporovanou naučnými stezkami a jejich produty vyhledávaným lokálním artiklem, jako např. mandloňové sady u Hustopečí na jižní Moravě či sady v Bílých Karpatech.[2][3]

Historie a současnost ovocných sadů v českých zemíchEditovat

 
Mandloňové sady u Hustopečí na jižní Moravě

Historie sadovnictví v českých zemích se datuje nejméně do raného středověku, výrazně se rozšířilo v době renesance a později za osvícenské vlády Marie Terezie a Josefa II. Průmyslová revoluce přinesla tlak na intenzivnější využívání pozemků, naproti tomu bylo v 19. století vysázeno množství ovocných sadů na okrajích rozrůstajících se měst, které měly zásobit obyvatele ovocem. Likvidaci mnoha venkovských sadů přinesla doba kolektivizace zemědělství v 50.–70. letech, kdy byly vykáceny a společně s mezemi, remízky, cestami a dalšími krajinnými prvky rozorány a sceleny do velkých zemědělských lánů. Znovuoživení zájmu o extenzivní sady přichází počátkem 21. století spolu s rozvojem environmentálního myšlení obyvatel a módního návratu k tradičním formám hospodaření a samozásobitelství; mnohé staré sady jsou obnovovány a dosazovány, na čemž se podílí množství místních ekologických organizací a sousedských spolků, často za podpory grantových agentur. Trendem je rovněž zakládání ovocných alejí a "jedlých parků".[3]

 
Sady jsou obvyklým koloritem venkovských sídel

Ekologická funkce sadů v krajiněEditovat

Vzrostlý, extenzivně obhospodařovávaný sad je na rozdíl od intenzivní sadovnické velkovýroby svébytným biotopem, který svou strukturou připomíná původní lesostep se střídáním rozvolněných dřevin a travních porostů. Může hostit celou řadu druhů mezofilních luk nebo suchých trávníků a lesostepních bylin, stejně jako lesních i lučních živočichů. Na odumírající a mrtvé dřevo starých stromů je vázána řada druhů hmyzu a hub. V dutinách doupných stromů hnízdí ptáci či drobní savci, netopýři či plazi. Opuštěné a neudržované sady zarůstají méně hodnotnou křovinnou nebo ruderální vegetací.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. sadařství, odvětví zemědělské výroby zabývající se pěstováním ovocných stromů - CoJeCo.cz - Vaše encyklopedie. www.cojeco.cz [online]. [cit. 2020-10-20]. Dostupné online. 
  2. a b Význam a hodnota sadů | Pražská příroda. www.praha-priroda.cz [online]. [cit. 2020-10-20]. Dostupné online. 
  3. a b Popelák, Luboš: Přínos extenzivních sadů pro krajinný ráz jižní Moravy. Bakalářská práce, Přírodovědecká fakulta MU, Brno 2017

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat