Otto Petschek
Otto Petschek (17. října 1882, Praha – 29. června 1934, Vídeň) byl český německy hovořící židovský bankéř a průmyslník evropského významu. V Praze-Bubenči nechal postavit velkolepou vilu, v níž dnes sídlí rezidence amerického velvyslance v Česku.[1] Jeho jméno nese kultivar hvězdnice horské Aster amellus 'Dr. Otto Petschek'.
Otto Petschek | |
---|---|
Dr. Otto Petschek s manželkou Magdou "Marthou", rozenou Popperovou, dcerou JUDr. Julia Poppera. | |
Narození | 17. října 1882 Praha |
Úmrtí | 29. června 1934 (ve věku 51 let) Vídeň |
Místo pohřbení | Nový židovský hřbitov na Olšanech |
Alma mater | Právnická fakulta Německé univerzity v Praze |
Povolání | bankéř a byznysmen |
Rodiče | Isidor Petschek |
Rod | Petschkové |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatPocházel ze zámožné rodiny Petschků, kteří patřili k nejbohatším židovským podnikatelským rodinám v Evropě.[2] Narodil se v Praze jako prvorozený syn podnikatele a bankéře Isidora Petschka (1854–1919) a jeho manžely Camilly, rozené Robitschekové (1860–1928).[3]
Měl tři bratry: Paula (1886–1946), Friedricha (1890–1940) a Hanse (1895–1968). Jeho dědeček Moses Petschek byl lichvář, který založil podnikatelskou dynastii Petschků. K jeho příbuzným patřili strýcové Julius Petschek a Ignaz Petschek, všichni původem z Peček u Kolína.[4]
Otto, rodinou nazývaný „Ottolino“, a jeho sourozenci, vyrůstali v bohatství a přepychu a dostalo se jim komplexního, klasického a celoevropského vzdělání.[5] Petschekovi byli původně ortodoxní Židé, ale na počátku 20. století se obrátili k liberálnímu judaismu. Aktivně se angažovali v pražské židovské obci a patřili k jejím největším finančním podporovatelům. Otto Petschek se denně vzdělával v náboženství spolu s intenzivním studiem halachy a agady. Velmi brzy měl výraznou vůli učit se a zálibu v estetické literatuře a vážné hudbě, ale také zálibu v extravaganci. Od dětství se svými rodiči a bratry a rodinou strýce Julia Petschka navštěvoval nejvýznamnější operní domy v Evropě, patřilo mezi ně Nové německé divadlo v Praze, Vídeňská státní opera, Semperova opera v Drážďanech, milánská Scala a další. Klasická hudba se stala jeho první vášní. Když v 10 letech viděl Wagnerovy Mistry pěvce, stal se vášnivým Wagneriánem po zbytek svého života.[6]
Otto, stejně jako otec Isidor a strýc Julius Petschkovi, vystudoval práva na německé části Univerzity Karlovy, kde jedním z jeho spolužáků byl také Franz Kafka. V roce 1909 dokončil studia s titulem doktora práv a následně ho otec na tři roky zaměstnal jako stážistu v advokátní kanceláři rodinného přítele Dr. Julia Poppera, který zároveň vykonával úřady předsedy dozorčí rady některých dolů na Sokolovsku, byl členem představenstva Advokátní komory pro Království české a tajemníkem Rakouské společnosti pro podporu chemického průmyslu.[7]
Jako pozdější hlava rodiny zastupoval od roku 1919 zájmy pražských Petschků, kteří patřili k nejbohatším židovským podnikatelským dynastiím v Evropě. V letech 1924 až 1930 nechal v Praze-Bubenči postavit velkolepou vilu,[1] jednu z nejluxusnějších měšťanských vil v tehdejší Praze,[8] která je v současnosti sídlem amerického velvyslance v ČR.[9]
JUDr. Otto Petschek zemřel 2. července 1934 ve Vídni. [10] Byl pohřben na Novém židovském hřbitově v Praze.[11] Jeho vdova Martha zemřela 9. května 1940 v kanadském Torontu.[12]
Osobní život
editovatOtto Petschek byl ženatý s Magdou "Marthou" Popperovou, dcerou JUDr. Julia Poppera. Manželé měli čtyř děti:[13]
- Viktor Petschek (1914–2005), ženatý s Miriam Rachel "Mary" Fogelmanovou.[14]
- Eva Petschková (1920–2014), [15] provdaná za novináře Roberta B. Goldmanna, imigranta z Německa. Žila v New Yorku. [16]
- Rita Petschková (1922–2006), provdaná za ekonoma Alexandra Kafku, syna Bruna Kafky, poslance československého parlamentu.
- Ina Louise Petschková (* 1922), provdaná za Adolfa Schlesingera.[17]
Reference
editovatV tomto článku byly použity překlady textů z článků Otto Petschek na anglické Wikipedii a Otto Petschek na německé Wikipedii.
- ↑ a b [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9780451495792. (anglicky)
- ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9781939961396. (anglicky)
- ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9780451495792. (anglicky)
- ↑ Petschek family on yivo encyclopedia
- ↑ Norman Eisen: The Last Palace. Europe‘s Extraordinary Century Through Five Lives and One House in Prague. Hachette UK, 2018.
- ↑ Norman Eisen: The Last Palace. Europe‘s Extraordinary Century Through Five Lives and One House in Prague. Hachette UK, 2018.
- ↑ Norman Eisen: The Last Palace. Europe‘s Extraordinary Century Through Five Lives and One House in Prague. Hachette UK, 2018.
- ↑ www.whctemple.org. Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ timesmachine.nytimes.com. Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ www.wsj.com. Dostupné online.
- ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9780451495792. (anglicky)
- ↑ www.nytimes.com. Dostupné online.
- ↑ www.legacy.com. Dostupné online.
- ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9780810115026. (anglicky)
- ↑ www.legacy.com. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Otto Petschek na Wikimedia Commons