Isidor Petschek

český a německý podnikatel a bankéř

Isidor Petschek (15. března 1854, Kolín[1]18. června 1919, Praha[2]) byl český a německý podnikatel a právník židovského původu. Společně s bratry Ignazem Petschkem a Juliem Petschkem patřil mezi nejbohatší podnikatele na území Čech.

JUDr. Isidor Petschek
Narození15. března 1854
Kolín
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí18. června 1919 (ve věku 65 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníNový židovský hřbitov na Olšanech
Povolánípodnikatel a bankéř
DětiPaul Petschek
Otto Petschek
PříbuzníIgnaz Petschek a Julius Petschek (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život editovat

 
Hrobka Isidora Petschka na židovském hřbitově na Olšanech

Isidorův otec byl židovský obchodník Moses Petschek (1822–1888), který roku 1871 koupil akcie nově založené Mostecké uhelné společnosti.

JUDr. Isidor Petschek se narodil v Kolíně. Vystudoval na pražské universitě práva[zdroj?] a později založil vlastní advokátní kancelář, centrum rodinného impéria Petschků.[3] Z manželství s Kamillou Robitschek se již v Praze narodili synové Otto (1882–1934), Paul (1886–1946), Friedrich (1890–1940) a Hans (1895-1968). Roku 1899 koupil vilu v Bubenči v Pelléově ulici čp. 13. Jeho synové v listopadu roku 1920 založili se svým strýcem Juliem a jeho synem Waltrem vlastní bankovní dům Petschek a spol. (Bankhaus Petschek & Co.)[4], pro který byl v letech 1923–1929 podle návrhů architekta Maxe Spielmanna postaven jako sídlo Petschkův palác. Ottovi přenechal strýc Julius správu celého společného majetku pražské linie rodu Petschků. Ten se poté postavil do čela bankovního domu Petschek a spol. Druhý syn Paul zastupoval od října 1928 rodinné zájmy v Německu a žil v Berlíně-Wannsee. Od května 1936 byl zástupcem rodiny v Londýně.[5]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Matriční záznam o narození a obřízce Isidora Petschka židovské náboženské obce v Kolíně
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Archivováno 24. 12. 2018 na Wayback Machine. židovské náboženské obce v Praze
  3. Helena Krejčová, Mario Vlček: Výkupné za život. V Šenově u Ostravy, nakl. Tilia, 2009. S. 333. [Dále jen Krejčová]
  4. "Krejčová", s. 338.
  5. "Krejčová", s. 334.

Literatura editovat

  • KREJČOVÁ, Helena; VLČEK, Mario. Výkupné za život : vývozy a vynucené dary uměleckých předmětů při emigraci židů z Čech a Moravy v letech 1938–1942 (na příkladu Uměleckoprůmyslového musea v Praze) = Lives for ransom : exports and forced donations of works of art during the emigration of Jews from Bohemia and Moravia 1938–1942 (the case of the Museum of Decorative Arts in Prague). V Šenově u Ostravy: Centrum pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války v Praze v nakl. Tilia, 2009. 419 s. ISBN 978-80-86904-35-1. S. 331–415.

Externí odkazy editovat