Ignaz Petschek

český podnikatel

Ignaz Petschek (14. června 1857, Kolín[1]15. února 1934, Ústí nad Labem[2]) byl obchodník, průmyslník, uhlobaron a mecenáš židovského původu,[3] který patřil mezi nejbohatší osobnosti prvorepublikového Československa.[4] V době své největší slávy kontroloval společně se svým bratrem Juliem Petschkem polovinu hnědouhelného průmyslu v Evropě.[4]

Ignaz Petschek
Ignaz Petschek
Ignaz Petschek
Narození 14. června 1857
Kolín
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 15. února 1934 (ve věku 76 let)
Ústí nad Labem
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Děti Frank C. Petschek
Ernest Frederick Petschek
William Petschek
Příbuzní Julius Petschek a Isidor Petschek (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
bratr Julius Petschek

BiografieEditovat

Narodil se v Kolíně do rodiny židovského obchodníka Mojžíše Petschka. Vystudoval pouze šest tříd humanitního gymnasia v Praze a v roce 1874 nastoupil jako učedník do Pražské banky. Petschkova práce pro banku byla natolik kvalitní, že jej poslala jako výpomoc do Ústí nad Labem k židovskému podnikateli Jakobu Weinmannovi, který spravoval velkoobchod s uhlím ve vlastnictví banky. Weinmann se v roce 1876 osamostatnil a Petschka zaměstnal jako obchodního cestujícího. Petschek však po čtyřech letech zaměstnání u Weinmanna založil 1. ledna 1880 svou vlastní obchodní společnost s hnědým uhlím, která se jmenovala Petschek-Ústí (německy Petschek-Aussig). Nová firma se poměrně záhy stala konkurentem Weinmannově uhelné firmě. Petschek zavedl nový druh obchodu s uhlím a od těžařů bral uhlí do komisního prodeje. V roce 1882 se kapitálově spojil s Anglobankou. Nedlouho na to se jeho firma kapitálově podílela na mnoha těžebních společnostech v Česku i Německu. V uhelné krizi, která české uhlí postihla v roce 1900, přišel s nápadem z méně kvalitního uhlí lisovat brikety.[3][4] V jednu dobu byli s bratrem Juliem v uhelném průmyslu konkurenti, ale ve 20. letech 20. století se spojili a vytvořili syndikát, jenž kontroloval až polovinu hnědouhelného průmyslu v Evropě.[4]

Díky velkým finančním prostředkům, které jako úspěšný uhlobaron nahromadil, se stal jedním z největších mecenášů města Ústí nad Labem. V této činnosti se s oblibou předháněl s velkopodnikatelem Weinmannem, u kterého byl dříve zaměstnán. Díky Petschkově štědré podpoře byl v ústecké nemocnici postaven dětský pavilon, dále pavilon v dělnické ozdravovně v Ryjicích, chlapecký výchovný domov na Kabátě, ozdravovna pro nemocné tuberkulózou a také mateřská školka.[3][4]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a obřízce
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. a b c FEDOROVIČ, Tomáš; KAISER, Vladimír. Historie židovské komunity v Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem, 2005. ISBN 80-86646-12-2. S. 19. 
  4. a b c d e KRSEK, Martin. „Americký sen“ rodiny Petschků. MF Dnes, mutace Severní Čechy. 29. březen 2006, s. 3. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • FEDOROVIČ, Tomáš; KAISER, Vladimír. Historie židovské komunity v Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem, 2005. 123 s. ISBN 80-86646-12-2. 

Externí odkazyEditovat