Ignaz Petschek

český židovský podnikatel a uhlobaron

Ignaz Petschek (14. června 1857, Kolín[1]15. února 1934, Ústí nad Labem[2]) byl obchodník, průmyslník, uhlobaron a mecenáš ze židovské rodiny Petschků.[3] Patřil mezi nejbohatší osobnosti prvorepublikového Československa.[4] V době své největší slávy kontroloval společně se svým bratrem Juliem Petschkem polovinu hnědouhelného průmyslu v Evropě.[4]

Ignaz Petschek
Ignaz Petschek
Ignaz Petschek
Narození14. června 1857
Kolín
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí15. února 1934 (ve věku 76 let)
Ústí nad Labem
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánípodnikatel, bankéř, průmyslník, obchodník a mecenáš
DětiFrank C. Petschek
Ernest Frederick Petschek
William Petschek
RodPetschkové
PříbuzníJulius Petschek a Isidor Petschek (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

editovat
 
Vila Ignaze Petschka v Ústí nad Labem

Narodil se v Kolíně do rodiny židovského obchodníka Mojžíše Petschka.

Vystudoval pouze šest tříd humanitního gymnasia v Praze a v roce 1874 nastoupil jako učedník do Pražské banky. Petschkova práce pro banku byla natolik kvalitní, že jej poslala jako výpomoc do Ústí nad Labem k židovskému podnikateli Jakobu Weinmannovi, který spravoval velkoobchod s uhlím ve vlastnictví banky. Weinmann se v roce 1876 osamostatnil a Petschka zaměstnal jako obchodního cestujícího.

Petschek však po čtyřech letech zaměstnání u Weinmanna založil 1. ledna 1880 svou vlastní obchodní společnost s hnědým uhlím, která se jmenovala Petschek-Ústí (německy Petschek-Aussig). Nová firma se poměrně záhy stala konkurentem Weinmannově uhelné firmě. Petschek zavedl nový druh obchodu s uhlím a od těžařů bral uhlí do komisního prodeje. V roce 1882 se kapitálově spojil s Anglobankou. Nedlouho na to se jeho firma kapitálově podílela na mnoha těžebních společnostech v Čechách i Německu.

V době uhelné krize, která český uhelný průmysl postihla v roce 1900, přišel s nápadem z méně kvalitního uhlí lisovat brikety.[3][4] Po určitou dobu byli s bratrem Juliem v uhelném průmyslu konkurenti, ale ve 20. letech 20. století se spojili a vytvořili syndikát, jenž kontroloval až polovinu hnědouhelného průmyslu v Evropě.[4]

Díky velkým finančním prostředkům, které jako úspěšný uhlobaron nahromadil, se stal jedním z největších mecenášů města Ústí nad Labem. V této činnosti se s oblibou předháněl s velkopodnikatelem Weinmannem, u kterého byl dříve zaměstnán. Díky Petschkově štědré podpoře byl v ústecké nemocnici vybudován dětský pavilon, dále pavilon v dělnické ozdravovně v Ryjicích, chlapecký výchovný domov na Kabátě, ozdravovna pro nemocné tuberkulózou a také mateřská školka.[3][4]

Manželství a rodina

editovat
 
Ústecká část rodiny Petschkových, fotografie z doby kolem roku 1927
 
Oznámení úmrtí Ignaze Petschka

V roce 1884 se Ignaz Petschek oženil s Helenou Blochovou (1862–1952) původem z Brna. Manželé měli sedm dětí:

  • Friedrich Petschek (1884 – zemřel ve 2 týdnech věku)
  • Felix Petschek (1885 – zemřel ve 2 týdnech věku)
  • Ernst (1887–1956), od roku 1938 též jako Ernest Frederick
  • Elise (1889– ?)
  • Karl (1890–1960), od roku 1938 též jako Charles
  • Franz (1894–1963), od roku 1940 též jako Frank Conrad
  • Wilhelm (1896–1980), od roku 1938 též jako William[5][6][7][8]

Prostřednictvím sester své manželky byl Ignaz Petschek sňatkem spřízněn s majiteli banky Jacquier & Securius, Alfredem Maxem Panofskym (1899-1973) a Maxem Landesmannem (1884-1972).[9] Tato privátní banka se nejpozději po roce 1913 stala hlavní finanční institucí ústeckých Petschků.[10]

Reference

editovat
  1. Matriční záznam o narození a obřízce. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2017-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-23. 
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2015-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. 
  3. a b c FEDOROVIČ, Tomáš; KAISER, Vladimír. Historie židovské komunity v Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem, 2005. ISBN 80-86646-12-2. S. 19. 
  4. a b c d e KRSEK, Martin. „Americký sen“ rodiny Petschků. MF Dnes, mutace Severní Čechy. 29. březen 2006, s. 3. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-27.  Archivováno 27. 8. 2018 na Wayback Machine.
  5. Biografie Petschek, Ignaz Deutsche Biographie, abgerufen am 18. Oktober 2020.
  6. Jewish Claims, Numbered: 0141, Page 130 Ancestry.com, abgerufen am 18. Oktober 2020.
  7. Yfaat Weiss: Dubnow Institute Jahrbuch – Yearbook XVI/2017. Vandenhoeck & Ruprecht, 2019, S. 432 (Franz/Frank Petschek).
  8. Todesanzeige Wilhelm/William Petschek Calgary Herald vom 14. Oktober 1960 Newspapers.com, abgerufen am 18. Oktober 2020.
  9. Ingo Köhler: Die „Arisierung“ der Privatbanken im Dritten Reich. C.H.Beck, 2005, S. 315, Fußnote 393.
  10. K. Nugel (Red.): Metall und Erz, Band 28. Verlag Wilhelm Knapp, 1931, S. 563.

Literatura

editovat
  • FEDOROVIČ, Tomáš; KAISER, Vladimír. Historie židovské komunity v Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem, 2005. 123 s. ISBN 80-86646-12-2. 

Externí odkazy

editovat