Otevřít hlavní menu
Mandžuský gardista císaře Čchien-lunga

Osm korouhví (mandžusky Jakūn gūsa, mongolsky Найм хошуу, čínsky v českém přepisu pa čchi, pchin-jinem ba qí, znaky 八旗) je označení vojensko-správního rozřazení Mandžuů, zavedeného Nurhačim na počátku 17. století.

Zpočátku šlo především o vojenské rozřazení, které postupem času získalo četné správní funkce a vedle Mandžuů byli do jeho řad začleněny i skupiny Mongolů a Číňanů. Bylo zrušeno s pádem mandžuské dynastie Čching v roce 1911.

Zřízení, etnické složení a strukturaEditovat

Korouhevní systém zřídil na počátku 17. století Nurhači. Mandžuské rodiny byly rozčleněny na základě rodové spřízněnosti do korouhví. Každá korouhev byla povinna postavit určitý počet vojáků a z korouhevního systému se brzy stalo tvrdé jádro mandžuské vojenské mašinérie.

Nejprve byli příslušníky korouhví pouze Mandžuové. Po ovládnutí vnitromongolských kmenů byli do systému včleněny i skupiny Mongolů. Posléze začali být přibíráni i Číňané, původně pouze jako náhrada za padlé vojáky. Zvyšující se počet Číňanů nakonec vedl k vytvoření vlastní čínské armády, užívané zejména k podpoře pěchoty. V roce 1631 byla vytvořena zvláštní čínská dělostřelecká jednotka a v roce 1639 byly vytvořeny čtyři čínské korouhve. V roce 1642 byl ustaven systém všech osmi korouhví přidáním nových čtyř korouhví s lemem.

Po dobytí Číny se korouhevní systém byrokratizoval. Materiální potřeby vojáků a jejich rodin již nebylo možné uspokojovat z kořisti. Byl ustaven systém platů, byly standardizovány hodnosti a z korouhví se stala dědičná vojenská kasta. Jednotliví vojáci byli přiděleni do posádek po celé čchingské říši (největší posádky byly v Pekingu, Si-anu, Chang-čou, Mandžusku a na strategických místech podél Jang-c’-ťiang, Velké čínské zdi a Velkého čínského kanálu).

Hierarchicky bylo Osm korouhví rozděleno na dvě skupiny – tři tzv. horní korouhve (Žlutá, Lemovaná žlutá a Bílá), které byly podřízeny přímo císaři a pět tzv. dolních korouhví, které byly podřízeny jednotlivým princům. Základní jednotkou korouhve byla tzv. niru o síle 300 mužů. Pět niru tvořilo jalan. Pět jalanů tvořilo gūsu (korouhev). (Tyto počty byly ideální, skutečná čísla bývala odlišná.)

Jednotlivé korouhveEditovat

Korouhev Česky Mandžusky Mongolsky Čínsky
  Žlutá korouhev
Gulu suwayan i gūsa
Шүлүүн шар хошуу
正黃旗
zhèng huáng qí (čeng chuang čchi)
  Lemovaná žlutá korouhev
Kubuhe suwayan i gūsa
Хөвөөт шар хошуу
鑲黃旗
xiāng huáng qí (siang chuang čchi)
  Bílá korouhev
Gulu šanggiyan i gūsa
Шүлүүн цагаан хошуу
正白旗
zhèng bái qí (čeng paj čchi)
  Lemovaná bílá korouhev
Kubuhe šanggiyan i gūsa
Хөвөөт цагаан хошуу
鑲白旗
xiāng bái qí (siang paj čchi)
  Červená korouhev
Gulu fulgiyan i gūsa
Шүлүүн улаан хошуу
正紅旗
zhèng hóng qí (čeng chung čchi)
  Lemovaná červená korouhev
Kubuhe fulgiyan i gūsa
Хөвөөт улаан хошуу
鑲紅旗
xiāng hóng qí (siang chung čchi)
Modrá korouhev
Gulu lamun i gūsa
Шүлүүн хөх хошуу
正藍旗
zhèng lán qí (čeng lan čchi)
  Lemovaná modrá korouhev
Kubuhe lamun i gūsa
Хөвөөт хөх хошуу
鑲藍旗
xiāng lán qí (siang lan čchi)

Další vývojEditovat

V 18. století začalo Osm korouhví upadat. Jejich vojenské jednotky přestaly být schopny klást účinný odpor nejen západním mocnostem (např. Británii v Opiových válkách), ale i vnitřnímu nepříteli (během Povstání Tchaj-pchingů). Během doby byly některé jednotky z čínských korouhví převedeny do civilní správy, případně byly včleněny do Armády zelené zástavy. Na konci 19. století začali Čchingové vytvářet Novou armádu, založenou na západních metodách výcviku a se západní výzbrojí. Systém Osmi korouhví však byl zachován a byl zrušen až po pádu Čchingů v roce 1911.

Na konci čchingského období byli příslušníci Osmi korouhví Čínskou republikou považováni za Mandžuy, a to bez ohledu na jejich skutečnou národnost.

LiteraturaEditovat

  Tento článek obsahuje čínský text.
Bez správné podpory asijských znaků se Vám mohou namísto čínských znaků zobrazovat otazníky, obdélníčky nebo jiné zástupné symboly.