Vlastní Čína

ta část Číny, ve které tradičně tvořili většinu obyvatelstva Chanové

Vlastní Čína, vnitřní Čína či „osmnáct provincií“ je označení té části Číny, ve které tradičně tvořili většinu obyvatelstva Chanové. Do vlastní Číny nepatří Čínský Turkestán, Mandžusko, Tibet a Vnitřní Mongolsko.

Přibližný rozsah vlastní Číny během pozdní Dynastie Ming, poslední chanské dynastie v Číně
18 provincií vlastní Číny v roce 1875, před vydělením Tchaj-wanu z provincie Fu-ťien a jeho anexí Japonskem v roce 1895

V tomto rozsahu je Čína vyznačena na velké vložené mapě Asie vydané v srpnu 1949 československým Ministerstvem informací a osvěty v rámci publikace Ženy Asie a Afriky v boji za mír a svobodu, na které je jako Čína označeno pouze území vlastní Číny, přičemž jsou v ní vedle Číny zakresleny na území dnešní ČLR další čtyři samostatné země: Mandžusko, Vnitřní Mongolsko, Sinkiang a Tibet[1]. Mapa dále obsahuje jako další samostatnou zemi i Mongolsko. Námořní hranice na jihu je na mapě vedena hned za ostrovem Chaj-nan a nezahrnuje tedy Paracelské a Spratlyho ostrovy.[1]

V Číně je tento termín vnímán jako kontroverzní.

ReferenceEditovat

  1. a b Ženy Asie a Afriky v boji za mír a svobodu. [s.l.]: Ministerstvo informací a osvěty, 1949. 94 s. S. 32–33. 

Externí odkazyEditovat