Ondřej Vetchý

český herec

Ondřej Vetchý (* 16. května 1962 Jihlava) je český herec.

Ondřej Vetchý
Vetchy 2014.jpg
Narození16. května 1962 (60 let)
Jihlava[1]
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materPražská konzervatoř
Manžel(ka)Irena Vetchá Puškášová
DětiVeronika
Rebeka
Aron
Český lev
Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli
2012Okresní přebor - Poslední zápas Pepika Hnátka
Umělecké ceny
TýTý 2010, cena Félix, cena Elsa (2004, nominace)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Základní školu absolvoval v Jihlavě. Vystudoval konzervatoř v Praze. V letech 1984 až 1987 hrál v Činoherním studiu v Ústí nad Labem, v letech 1987 až 1989 v pražském Divadle E. F. Buriana. Od roku 1989 je členem hereckého souboru Činoherního klubu (ČK) v Praze[1]

Ve filmu se poprvé objevil v dětském filmu Leť, ptáku, leť! 1978.[2] Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí. Od svého mládí se věnuje bojovým sportům; v judu je nositelem 1. danu.[3]

Ceny a oceněníEditovat

Byl nominován na evropskou filmovou cenou Félix za roli Dana ve filmu Dům pro dva.[4] Byl čtyřikrát nominován na Českého lva, kterého nakonec dostal za Okresní přebor z roku 2012.[2] Zvítězil v divácké anketě TýTý 2010 v kategorii herec.[5]

Ordo Lumen TempliEditovat

V roce 2004 se stal členem občanského sdružení Ordo Lumen Templi, které založil zpěvák Daniel Landa. Aktivity sdružení prověřovala policie.[6] Poté, co Landa v roce 2008 z vedení odešel, řídil sdružení Vetchý, spolu s ředitelem Národní protidrogové centrály Jiřím Komorousem a trumpetistou Josefem Zámečníkem.[7]

Osobní životEditovat

Je ženatý, z prvního manželství má dceru Veroniku (* 1983) a z druhého manželství s psycholožkou Irenou má dceru Rebeku (* 2005)[8] a mladšího syna Arona (* 2011).

Divadelní role (výběr)Editovat

 
Záběr z novinářské konference (květen 2015)

FilmografieEditovat

FilmEditovat

Rok Název Role
1987 Leť, ptáku, leť! spolužák
1981 Neříkej mi majore! Pikolík
Hodina života dělník Vondra
1983 Sestřičky Petr
Fandy, ó Fandy Béďa Unčovský
Zámek Nekonečno Joneš
1984 S čerty nejsou žerty Janek
Jak básníci přicházejí o iluze Karabec
Kariéra dělník Tonda
Prodavač humoru Míša
1985 Havárie Ctibor
Láska z pasáže Karel
1986 Krajina s nábytkem Ondra
1987 Jak básníkům chutná život Karabec
Dům pro dva Dan
Figurky ze šmantů horník Ondřej
Přátelé Bermudského trojúhelníku Savko
1988 Nebojsa Ferko
Stupně poražených Krob
1989 Chodník cez Dunaj Valášek
Skřivánčí ticho automechanik Kája
1990 Byli jsme to my? kulisák Petr
Marta a já starší Emil
Let asfaltového holuba Dodo
1991 Obecná škola tramvaják
Žebrácká opera Jack
1992 Černí baroni vojín Kefalín
1993 Konec básníků v Čechách Karabec
Proces Kaminer
Chacun pour toi Kurfegův společník
1994 V erbu lvice Janek
1995 Cesta peklem Eda
Golet v údolí Bajnyš Zisovič
Má je pomsta policista
1996 Kolja Brož
Kouzelný měšec princ Velemír
1997 Báječná léta pod psa Kvidův otec
1998 Císař a tambor císař
1999 Návrat ztraceného ráje Švanda
Všichni moji blízcí strýc Max
2001 Babí léto Jára
Tmavomodrý svět František Sláma
2002 Děvčátko taxikář bez taxíku
Kruté radosti Karel
2004 Milenci a vrazi Julda Serafín
Duše jako kaviár Jan
Pánská jízda strýc Artur
2005 A tou nocí nevidím ani jedinou hvězdu doktor Lambl
Krev zmizelého Lubič
Kousek nebe Rusnák
2006 Po hlavě... do prdele pan Kontakt
Prachy dělaj člověka Ondřej
2007 Vratné lahve Řezáč mladší
2009 Zemský ráj to na pohled Jan Pavel
Nedodržený slib pan Friedman
2010 Kuky se vrací Dubánek
2011 Autopohádky Antonín Kužílek
Vendeta Pochman
Nevinnost Tomáš
Konfident velitel Dravec
2012 Láska je láska Karel Fuks
7 dní hříchů Jan Olšan
Okresní přebor – Poslední zápas Pepika Hnátka kapitán Jirka Luňák
2013 Příběh kmotra František Vedral
Colette Elli
2014 Jak jsme hráli čáru major Bašta
Intimity Karel
Všiváci Richard Rohan
Pojedeme k moři Tomášův táta
2015 Život je život František Sýkora / Frank
2016 Pohádky pro Emu Petr Miller
Bezva ženská na krku Božíček
2017 Po strništi bos tatínek
2018 Čertí brko Lucifer
2019 Ženy v běhu Karel
2020 Bábovky Vladimír
2021 Myši patří do nebe tatínek
2022 Tajemství staré bambitky 2 Karaba
Jan Žižka Ondřej
Princ Mamánek rytíř Leonardo Hudroval z Dětenic
Betlémské světlo automechanik
Prezidentka Petr

TelevizeEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b http://www.cinoherniklub.cz/index.php/umelci/ondrej-vetchy.html Archivováno 20. 2. 2014 na Wayback Machine Ondřej Vetchý
  2. a b Marek Vítek. Ondřej Vetchý: Jsem směšný sběrač odpadků [online]. Instinkt, 2009-10-22 [cit. 2010-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-04-20. (česky) 
  3. Slavnosti bojových umění slibují velkou podívanou [online]. Moravskoslezský deník, 2009-10-23 [cit. 2010-12-20]. Dostupné online. (česky) 
  4. http://www.louc.cz/13/2511202.html
  5. SPÁČILOVÁ, Tereza; SPÁČILOVÁ, Mirka. Překvapivá TýTý: Místo Gotta vyhrál David, Ulici porazilo Vyprávěj. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2011-04-02, rev. 2011-04-03 [cit. 2021-12-17]. Dostupné online. 
  6. SYROVÁTKA, Tomáš. Rytíři z Ordo Lumen Templi se scházejí v garáži, kde mluví o lásce. iDnes [online]. 2009-02-23 [cit. 2015-03-31]. Dostupné online. 
  7. ŠŤASTNÝ, Ondřej. Landa odešel ze svého řádu, utekli i politici. iDnes [online]. 2008-03-17 [cit. 2015-03-31]. Dostupné online. 
  8. Soňa Stehlíková. Ondřej Vetchý: Natáčení »Básníků«? Už nikdy! [online]. Aha online, 2007-02-13 [cit. 2010-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-11. (česky) 

LiteraturaEditovat

  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 38.
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. III. díl : S–Ž. 1. vyd. Praha: Libri, 2008. 907 s. ISBN 978-80-7277-353-4. S. 657–661. 
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha: Kdo je kdo, 1991. 637–1298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 1068. 
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 719. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 451–452. 

Externí odkazyEditovat