Olga Paršová-Zikešová

Narozena 2. 10. 1853 v Praze, zemřela 7. 6. 1941 tamtéž. Pěvkyně a pedagožka, autorka učebnice zpěvu.

Olga Paršová-Zikešová (rozená Zikešová, 2. října 1853 Praha7. června 1941 Praha) byla česká operní pěvkyně (sopranistka) pražského Národního divadla.

Olga Paršová
Narození2. října 1853
Praha
Úmrtí7. června 1941 (ve věku 87 let)
Praha
Povoláníoperní pěvkyně a pedagožka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodila se v Praze. Po absolvování základního vzdělání absolvovala pěveckou školu Františka Pivody.[1] Svého prvního vystoupení se dočkala 14. října 1873 na jevišti v německém Ulmu v roli Leonory ve Verdiho opeře Trubadúr. Následně nastoupila do angažmá Prozatimního divadla. Roku 1875. pak odešla ke Grolovu divadlu v Berlíně, načež pak hostovala na řadě německých operních scén, mj. ve Štrasburku, Lipsku, Norimberku, Kasselu, Rotterdamu, Stuttgartu, Brunšviku či Kolíně nad Rýnem.[1] Roku 1887 nastoupila do angažmá v souboru Národního divadla v Praze. Zde setrvala až do ukončení pěvecké kariéry roku 1894, následně pak založila a provozovala vlastní školu operního zpěvu.

Za svou kariéru ztvárnila několik desítek operních rolí různých charakterů.

Zemřela 7. června 1941 v Praze ve věku 87 let.

Jejím manželem byl Ferdinand Zikeš, barytonista Nového německého divadla v Praze. Jejich synem byl zpěvák Richard Zikeš.

Reference

editovat
  1. a b JAN OTTO. Ottův slovník naučný. Illustrovaná encyklopædie obecných vědomostí. [s.l.]: V Praze, J. Otto 275 s. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • ČECH, Adolf. Z mých divadelních pamětí. V Praze: Máj, [1903], s. 81. Dostupné online
  • Národní album: Sbírka podobizen a životopisů českých lidí prací a snahami vynikajících i zasloužilých. Praha: Jos. R. Vilímek, 1899, s. 333. Dostupné online
  • NOVÁK, Ladislav. Opera a balet staré gardy Národního divadla: s dvaapadesáti dokumentárními vyobrazeními [na sedmi přílohách : Stará garda II. V Praze: Jos. R. Vilímek, 1938, s. 163. Dostupné online

Externí odkazy

editovat