Oleg Novickij

Oleg Viktorovič Novickij (rusky Олег Викторович Новицкий, * 12. října 1971 v Červeni, Minské oblasti, Běloruské SSR, SSSR) byl pilot ruského vojenského letectva,. Od října 2006 je ruským kosmonautem, členem oddílu kosmonautů CPK. Od roku 2010 se připravoval na svůj první kosmický let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) jako člen Expedice 33 a 34, který uskutečnil v říjnu 2012 – březnu 2013. V listopadu 2016 se vydal na svůj druhý let na ISS, jako palubní inženýr Expedice 50/51, na stanici pracoval do června 2017.

Oleg Viktorovič Novickij
Oleg Novitskiy.jpg
Kosmonaut CPK
Státní příslušnost Rusko
Datum narození 12. října 1971 (48 let)
Místo narození Červeň, Minská oblast, Běloruská SSR, SSSR
Předchozí
zaměstnání
Vojenský pilot
Hodnost Plukovník (28. prosince 2010, od léta 2012 v záloze)
Čas ve vesmíru 340 dní, 10 hodin a 5 minut
Kosmonaut od 11. října 2006
Mise Expedice 33/34 (Sojuz TMA-06M/ISS)
Expedice 50/51 (Sojuz MS-03/ISS)
Znaky misí Emblém Expedice 33 Emblém Expedice 34 Emblém posádky Sojuzu TMA-06M Emblém Expedice 50 Emblém Expedice 51 Emblém posádky Sojuzu MS-03
Kosmonaut do dosud aktivní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

MládíEditovat

Bělorus[1] Oleg Novickij pochází z běloruského města Červeň, po střední škole byl přijat ke studiu na Kačinskou vojenskou vysokou leteckou školu (Качинское Высшее военное авиационное училище летчиков), absolvoval ji roku 1994. Následovalo deset let služby u útočného leteckého pluku ve 4. letecké armádě (resp. od roku 1998 4. armádě letectva a protivzdušné obrany) dislokované v Severokavkazského vojenského okruhu. V letech 2004–2006 studoval na velitelské fakultě Gagarinovy vojenské letecké akademie (Военно-воздушная академия им.Ю.А.Гагарина). Poté se vrátil k pluku. Účastnil se bojových akcí v Čečensku.[2]

KosmonautEditovat

 
Zleva Pesquet, Novickij a Whitsonová si na palubě ISS připomínají svůj stý den ve vesmíru

Přihlásil se k výběru kosmonautů a 11. října 2006 získal doporučení Státní meziresortní komise k zařazení do oddílu kosmonautů CPK. Absolvoval dvouletou všeobecnou kosmickou přípravu a 9. června 2009 získal kvalifikaci „zkušební kosmonaut“.[2]

V letovém plánu NASA z 2. června 2010 byl uveden jako člen záložní posádky Expedice 31/32 (start v Sojuzu TMA-04M je připravován na březen 2012) a hlavní posádky Expedice 33/34 se startem 30. září 2012. V létě 2012 odešel z armády do civilu.[2]

Do vesmíru vzlétl 23. října 2012 jako velitel Sojuzu TMA-06M společně s Jevgenijem Tarelkinem a Kevinem Fordem.[3] S Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS) se loď spojila 25. října 2012 ve 12:29:34 UTC. Poté se trojice kosmonautů zapojila do práce Expedice 33, resp. od prosince 2012 Expedice 34. Dne 15. března 2012 v 23:43 UTC se Novickij, Tarelkin a Ford s lodí odpojili od stanice a druhý den v 03:06 UTC[4] přistáli v kazašské stepi severovýchodně od Arkalyku. Ve vesmíru strávil 143 dní, 16 hodin a 15 minut.[4]

V prosinci 2014 byl opět začleněn do posádky, a sice jako náhradník pro let Sojuz MS-01 (start v červenci 2016, Expedice 48/49) a člen posádky Sojuzu MS-03 (start v listopadu 2016, Expedice 50/51).[2]

Podruhé na oběžnou drázu Země odstartoval 17. listopadu 2016 v Sojuzu MS-03 společně s Thomasem Pesquetem a Peggy Whitsonovou. Po spojení s ISS se trojice kosmonautů zapojila do práce Expedice 50, resp. od dubna 2018 Expedice 51. Dne 2. června 2017 se Novickij, Pesquet a Whitsonová s lodí odpojili od stanice a týž den přistáli v kazašské stepi. Ve vesmíru strávili 196 dní, 17 hodin a 50 minut.[2]

Oleg Novickij je ženatý, má dvě dcery.[2]

VyznamenáníEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. JERMOLENKO, Valerij. Неизвестные белорусские космонавты. 7 дней [online]. 2010-06-24 [cit. 2010-6-29]. Čís. 25. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2010-06-26 [cit. 2010-06-29]. Kapitola Олег Викторович Новицкий. Dostupné online. (rusky) 
  3. luk, ČTK. Sojuz úspěšně vyrazil z Bajkonuru k ISS. ČT24 [online]. 2012-10-23 [cit. 2012-10-24]. Dostupné online. 
  4. a b Ivanov. Rev. 2012-10-26 [cit. 2012-10-27]. Kapitola Хроника подготовки и полёта корабля «Союз ТМА-06М» (ISS-32S). 

Externí odkazyEditovat

  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Oleg Novickij ve Wikimedia Commons
  • НОВИЦКАЯ, Юлия Владиславовна. Дневник жены космонавта [online]. Москва: Телевизионная студия Роскосмоса, 2012–10-9, rev. 2013-3-16 [cit. 2013-03-20]. „Deník manželky kosmonauta“ Novického na webu Telestudia Roskosmosu. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-21. (rusky)