Seznam kosmonautů zúčastnivších se kosmických letů

seznam na projektech Wikimedia

Seznam zahrnuje všechny profesionální i neprofesionální kosmonauty, kteří uskutečnili kosmický let, tedy let nad tzv. Kármánovou hranici (100 kilometrů výšky nad povrchem Země), která je Mezinárodní leteckou federací (FAI) uznána za hranicí kosmického prostoru. Ve zvláštní tabulce jsou uvedeni účastníci suborbitálních kosmických letů.

Souhrnné údaje

editovat

Orbitálních kosmických letů – včetně právě probíhajících – se dosud zúčastnilo nebo právě účastní 633 osob, z nichž 132 již nežije.

Od 30. dubna 2025, 05:08 UTC (07:08 SELČ, okamžik přistání kosmické lodi Šen-čou 19), ve vesmíru pobývá celkem 10 lidí. Jsou jimi Anne McClainová, Nichole Ayersová, Takuja Óniši, Kirill Peskov, Sergej Ryžikov, Alexej Zubrickij, Jonathan Kim, Čchen Tung, Čchen Čung-žuej a Wang Ťie.

Rekord v počtu absolvovaných letů drží dva Američané (Jerry Ross a Franklin Chang-Diaz), kteří se zúčastnili sedmi letů. Celkový počet kosmonautů s dosaženými počty letů uvádí následující tabulka:

Počet letů 1 2 3 4 5 6 7 celkem
Počet osob, které absolvovaly uvedený počet letů 249 165 111 71 27 8 2 633

Držitelem rekordu v celkové délce pobytu v kosmu je ruský kosmonaut Oleg Kononěnko – stal se jím 4. února 2024 v 08:30:08 UTC, kdy překonal předchozího rekordmana, dalšího ruského kosmonauta Gennadije Padalku[1] s jeho 878 dny, 11 hodinami a 30 minutami kosmických letů). Protože Kononěnkův trval až do 23. září 2024, stal se tento kosmonaut prvním člověkem v historii, který v součtu překonal hranici 1000 dní strávených na oběžné dráze kolem Země (v okamžiku skončení letu jich bylo 1 111). Přes 800 dní ve vesmíru strávili ještě dva Rusové (Jurij Malenčenko a Sergej Krikaljov) a více než 700 dní si připsali další 4 – jako poslední na jejich seznam v roce 2022 přibyl Anton Škaplerov díky zapojení do Expedice 66 na ISS. Mezi 4 lidmi, jimž bylo na oběžné dráze dopřáno více než 600 dní, je kromě 3 Rusů také první Američanka (Peggy Whitsonová), která je současně držitelkou rekordu v celkové délce pobytu v kosmu mezi ženami (675 dní). Včetně již zmíněných dosud strávilo více než jeden rok ve vesmíru 52 lidí, zatím jako poslední se na jejich seznam zařadili dva američtí astronauti a dva ruští kosmonauti. Mark Vande Hei díky svému (z amerického hlediska rekordně dlouhému) 355dennímu letu trvajícímu od jara 2021 do jara 2022, kdy byl na ISS členem Expedic 65 a 66. A trojice Sergej Prokopjev, Dmitrij Petělin a Francisco Rubio absolvovala od podzimu 2022 do podzimu 2023 roční let během dvou Expedic (68 a 69) v důsledku poruchy těsnosti chladicího okruhu Sojuzu MS-22. Kvůli ní se na Zemi vrátili v náhradní lodi Sojuz MS-23, která by jinak pro Expedici 69 přivezla nové kosmonauty.

Držitelem rekordu v délce jednotlivého letu je již zemřelý ruský kosmonaut Valerij Poljakov, který při svém druhém a posledním letu strávil ve vesmíru necelých 438 dní. Kromě něj ještě dalších pět ruských nebo sovětských kosmonauti a jeden americký astronaut absolvovali lety delší než 1 rok a další 4 Rusové a 3 Američané lety delší než 300 dní. Podrobnější informace k rekordním letům jsou uvedeny v samostatném článku Rekordy kosmonautů.

Účastníci letů pocházeli z celkem 43 zemí. Nejvíce z USA (369 lidí) a SSSR/Ruska (138, z toho 61 pod sovětskou a 67 pod ruskou vlajkou, zbylých 11 pod oběma). Celkem 26 kosmonautů nebo astronautů pocházelo z Číny, 14 z Japonska, 13 z Německa (včetně 1 kosmonauta z bývalé NDR), 11 z Kanady a 10 z Francie. Itálie vyslala do vesmíru 8 lidí, Saúdská Arábie 3, po 2 pak Belgie, Bulharsko, Izrael, Nizozemsko, Spojené arabské emiráty, Spojené království a Švédsko. Jediného kosmonauta zatím má 27 zemí: Afghánistán, Austrálie, Bělorusko, Brazílie, Československo (resp. Česko), Dánsko, Indie, Jihoafrická republika, Jižní Korea, Kazachstán, Kuba, Maďarsko, Malajsie, Malta, Mexiko, Mongolsko, Norsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Sýrie, Španělsko, Švýcarsko, Turecko, Ukrajina, Vietnam.

Účastníci orbitálních letů

editovat
Zkratky při řazení podle abecedy: А B C/Ch D E F G H I J K L M N O P R S T U V W Y Z Č Ď Š Ť Ž
Zkratky při řazení podle zemí: AfghánistánAustrálieBelgieBěloruskoBrazílieBulharskoČeskoslovenskoČínaDánskoFrancieIndieItálieIzraelJaponskoJARJižní KoreaKanadaKazachstánKubaMaďarskoMalajsieMaltaMexikoMongolskoNěmecko (včetně NDR) • NizozemskoNorskoPolskoRakouskoRumunskoRusko (včetně SSSR+Rusko a jen SSSR) • Saúdská ArábieSlovenskoSpojené arabské emirátySpojené královstvíSýrieŠpanělskoŠvédskoŠvýcarskoTureckoUkrajinaUSAVietnam

Státní příslušnost kosmonautů je uvedena podle stavu v době jejich kosmických letů.

Symbol † označuje kosmonauty, kteří už nežijí.

Zeleně jsou označeny pokračující lety.

Suborbitální lety

editovat

Suborbitální lety jsou takové kosmické lety, při nichž dojde k překonání hranice vesmíru (100 km), ale nikoli k dosažení zemského orbitu (cca 150 km). Většinou jsou prováděny po balistické křivce.

Kosmonauti, kteří uskutečnili suborbitální kosmický let[3]
Jméno Země Datum letu Počet letů Maximální výška (km) Loď Poznámky
Shepard, AlanAlan Shepard   USA 19610505a5. května 1961 1 186 Freedom 7 Druhý let člověka za hranici vesmíru.
Grissom, VirgilVirgil Grissom   USA 19610721a21. července 1961 1 190 Liberty Bell 7 Třetí let člověka za hranici vesmíru.
Walker, JosephJoseph Walker   USA 19630719a19. července 1963 2 108 X-15 Let na experimentálním raketovém letounu.
19630822a22. srpna 1963
Lazarev, VasilijVasilij Lazarev   SSSR 19750405a5. dubna 1975 1 192 Sojuz 18a Plánováno připojení ke stanici Saljut 4. Nezdařený start.
Makarov, OlegOleg Makarov
Melville, MikeMike Melville   USA 20040621a21. června 2004 2 103 SpaceShipOne Soukromá společnost
20040929a29. září 2004
Binnie, BrianBrian Binnie   USA 20041004a4. října 2004 1 112 SpaceShipOne Soukromá společnost

Reference

editovat
  1. Michal Václavík na platformě X. X.com [online]. 2023-12-15 [cit. 2024-02-04]. Dostupné online. 
  2. HOLUB, Aleš. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Praha: 1996–2011, rev. 2011-01-13 [cit. 2011-01-31]. Dostupné online. 
  3. IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2007-03-11 [cit. 2011-01-31]. Kapitola Суборбитальные полёты. Dostupné online. (rusky) 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat