Otevřít hlavní menu

Oldřich Stibor

český divadelní režisér

Oldřich Stibor (16. března 1901, Řepiště u Frýdku-Místku, Rakousko-Uhersko[1]10. ledna 1943, Brzeg, Polsko) byl český divadelní režisér.

Oldřich Stibor
Narození 16. března 1901
Řepiště
Úmrtí 10. ledna 1943 (ve věku 41 let)
Brzeg
Politická strana Komunistická strana Československa
Manžel(ka) Ludmila Červinková (od 1935)
Web encyklopedie.idu.cz/index.php/Stibor,_Old%C5%99ich
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Dáma s kaméliemi, režie Oldřich Stibor, Olomouc, 1937

Obsah

ŽivotEditovat

Před příchodem k divadluEditovat

Narodil se v Řepištích u Paskova jako jedno z dvojčat (bratr téhož roku zemřel). Otec Ludvík Stibor (1860-??) vlastnil usedlost, hospodu a povoznictví; matka Julie, rozená Adámková, se narodila roku 1866.[1] [2]. Z osmi dětí rodiny Stiborových přežil dětství Oldřich Stibor a jeho dvě sestry.[3]

V letech 1921-1923 vystudoval v Praze tři semestry práv, poté působil jako policejní úředník na okresním policejním ředitelství v Karviné. V dubnu 1925, když četnictvo zasáhlo v Orlové proti stávkujícím, z tohoto místa odešel a stal se redaktorem Moravskoslezského deníku.[3]

Profesionální divadelníkEditovat

Od počátku divadelní sezóny 1928/1929 byl Oldřich Stibor zaměstnán v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. Poté, co z divadla odešel ředitel Miloš Nový, který Stibora zaměstna, přešel koncem roku 1930 z Moravské Ostravy do Prahy. Z několika konzervatoristů (včetně Františka Filipovského) sestavil malý herecký kolektiv Umělecké divadlo a stal se jeho hlavním režisérem. Od roku 1931 přešel do Studia Intimního divadla, vedeného Juliusem Léblem,[3][4], kde uvedl hru E.A.Poea Vražda v ulici Morgue [5]. Rovněž zde uvedl hru Tak žijí mrtví, kterou sám napsal pod pseudonymem "V. R. Robs" [4].

Během svého života působil nejdelší období jako divadelní režisér činohry v Olomouci (od 16. srpna 1931 do roku 1940), kam byl angažován ředitelem Stanislavem Langerem.

Jednalo se o výrazného levicově orientovaného avantgadního umělce, silně ovlivněného tehdejšími dobovými vzory pocházejícími ze Sovětského svazu, který navštívil soukromě studijně v letech 1935 a 1936, kde se seznámil osobně mj. s režisérem A. J. Tairovem.

Rodinný životEditovat

V roce 1935 se Oldřich Stibor oženil s operní zpěvačkou Ludmilou Červinkovou (1908-1980).[3]

Odboj a smrtEditovat

Za nacistické okupace byl členem ilegálního okresního komunistického vedení na olomoucku. V dubnu 1940 oznámil tisk, že Oldřich Stibor s manželkou Ludmilou Červinkovou odcházejí z olomouckého divadla do Ostravy.[6] V roce 1940 byl však Stibor zatčen a odsouzen za přípravu velezrady na 8 let; ve vězení zahynul.[7][8]

Posmrtná poctaEditovat

Literární tvorbaEditovat

  • 1932 Cestou k ochotnickému jevišti
  • 1935 Cestou k jevišti v SSSR

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Matrika narozených Vratimov, 1865-1916, snímek 295, Záznam o narození a křtu
  2. Karel Kašpařík: Můj nejlepší kamarád, In:Divadelní zápisník, ročník I., 19451946, Sdružení pro divadelní tvorbu v Umělecké besedě, Praha, 1946, str. 213
  3. a b c d Divadelní encyklopedie: Stibor, Oldřich
  4. a b Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 226
  5. Josef Gabriel: Oldřich Stibor při práci, In:Divadelní zápisník, ročník I., 19451946, Sdružení pro divadelní tvorbu v Umělecké besedě, Praha, 1946, str. 196
  6. Změny v olomouckém divadle. Lidové noviny. 24. 4. 1940, s. 2. Dostupné online. 
  7. a b Petra Klimková: Komunista i muž vzdorující gestapu. Kniha oživila příběh režiséra Stibora. iDnes. 16. 7. 2016. Dostupné online. 
  8. Karel Kašpařík: Můj nejlepší kamarád; Poslední kapitola, In: In:Divadelní zápisník, ročník I., 19451946, Sdružení pro divadelní tvorbu v Umělecké besedě, Praha, 1946, str. 212, 215
  9. Portál Praha: Státní opera
  10. Rozhlas Olomouc: Začínal jako policejní úředník, zemřel v nacistickém vězení. Avantgardní režisér Oldřich Stibor

LiteraturaEditovat

  • Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Nová řada. 2 (14). Ostrava 2001
  • František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 168–171, 250–252, 344, 352–3, 381, 408
  • Český biografický slovník XX. století. 3. Q-Ž. Praha 1999
  • Člověk a režisér Oldřich Stibor. Tvorba, 1976, č. 8
  • Divadelní zápisník, ročník I., 19451946, Sdružení pro divadelní tvorbu v Umělecké besedě, Praha, 1946, str. 193–217
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 176, 207–8, 226, 262, 265, 371, 387–395, 445, 491–3, 515, 552, 589, 592, 597, 615, 617, 620, 652, 660, 665
  • Ladislav Pešek: Tvář bez masky, Odeon, Praha, 1977, str. 204
  • Šuleř, O.: Laskavé podobizny. Ostrava 2005
  • Spurná, Helena: Oldřich Stibor – Divadelní režisér a člověk, Univerzita Palackého, Olomouc 2013, ISBN 978-80-87895-44-3
  • Ševčíková, H.: Oldřich Stibor. Olomouc 1981
  • Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 157, 190, ISBN 80-85625-19-9

Externí odkazyEditovat