Robečský potok
Robečský potok (německy Neuschlosser Bach) je levostranný přítok řeky Ploučnice v okrese Česká Lípa. Patří k nejvýznamnějším tokům na povodí Ploučnice, odvodňuje soustavu Holanských rybníků a Máchovo jezero, parametry se jedná spíše o říčku. Svou erozní činností dal vzniknout národní přírodní památce Peklo. Místo jeho vzniku, tedy i jeho délka a název v různých částech toku jsou sporné.
| Robečský potok | |
|---|---|
 Robečský potok v Pekle u České Lípy | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 25,2 km |
| Plocha povodí | 288,07 km² |
| Průměrný průtok | 1,20 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-14-03-063 |
| Pramen | |
| jižně od Oken 50°31′14,13″ s. š., 14°40′41,67″ v. d. 285 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Ploučnice 50°40′23,91″ s. š., 14°29′57,96″ v. d. 243 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Liberecký kraj, Okres Česká Lípa) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Ploučnice | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Průběh toku
editovat
Horní tok
editovatPodle některých zdrojů vzniká výpustí Máchova jezera ve Starých Splavech.[1][souř 1] a je dlouhý 15,8 km.[1]
Podle některých map je úsek mezi Máchovým jezerem a Novozámeckým rybníkem znám také jako Mlýnský potok.[2][3]
.jpg)
Podle jiných zdrojů potok pramení nad Břehyňským rybníkem, 500 m od Bílého kamene, tedy ještě před Máchovým jezerem v nadmořské výšce 277 m.[4][5][6][pozn. 1] Břehyňský rybník a Máchovo jezero (přesněji jeho tzv. Břehyňskou zátoku) spojuje Břehyňský potok (dříve známý také jako Rohlevka[2]).
Druhý, delší přítok Máchova jezera, ústící do jeho tzv. Dokeské zátoky, tvoří rameno, jenž se v Doksech místně zve Dokský či Dokeský potok. Jeho nejzazší pramen však leží až jižně od obce Okna, kde se místně nazývá Okenský potok. Podle pravidel vymezení pramenné zdrojnice,[8] podle zřejmě všech současných online map (zejména vodohospodářské mapy ČR[9]), a podle jiných důležitých dokumentů,[10] je právě toto rameno oficiálně považováno za počátek Robečského potoka, zatímco kratší břehyňské rameno je považováno jen za jeho přítok, jenž je celý až ke svému prameni evidován jako Břehyňský potok.
Mezi Okny a Doksy napájí Robečský potok rybníky Pateřinka, Poselský a Čepelský.
Před ústím do Novozámeckého rybníka Robečský potok přibírá zleva Jestřebský potok (známý také jako Liboška[2]). Novozámecký rybník (přírodní rezervace od roku 1933) je napájen přes středověkou technickou památku Mnichovskou průrvu od jihu také Bobřím potokem, který je největším přítokem Robečského potoka.
Pod Novozámeckým rybníkem
editovatV obci Zahrádky jižně od České Lípy potok vytéká z Novozámeckého rybníka další technickou památkou Novozámeckou průrvou a dál pokračuje pod mostem nad osadou Karba do údolí, národní přírodní památky Peklo. Zde byl v 19. století potok upraven pro plavbu hostí zámku Zahrádky. Po vyústěný ze skalní soutěsky Pekla Robečský potok napájí Horní a Dolní Pekelský rybník na jihovýchodním okraji České Lípy.
Robečský potok se vlévá zleva do Ploučnice ve čtvrti Dubice města Česká Lípa ve výšce 241 m n. m.[11][souř 2]
Podle vodáckého průvodce z roku 1978 se Robečským potokem nazývá až vytékající tok z Novozámeckého rybníka, je dlouhý jen 7,6 km. Splout se dá od Zahrádek, obtížnost je ZW-C, ale tok je zejména v údolí NPP Peklo často přehrazen stromy spadlými do koryta. Pořádal se zde každoroční podzimní vodácký sraz, který začínal v Zahrádkách a končil ve Stružnici na Ploučnici.[12]
.jpg)
Údaje o průtoku
editovat| místo | říční km | plocha povodí [km²] | průměrný průtok (Qa) [m³/s] | stoletá voda (Q100) [m³/s] |
|---|---|---|---|---|
| Zahrádky[13][souř 3] | 6,80 | 289,04 | 1,20 | 21 |
Větší obce na potoku
editovatOdkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Pokud se formulací "nad Břehyňským rybníkem" myslí před rybníkem ve smyslu směru průtoku tímto rybníkem, je tato verze pochybná, jelikož (návrší) Bílý kámen leží až za tímto rybníkem, jen cca 500 m před Máchovým jezerem. Dle map by poloha tohoto pramene velmi zhruba (1,3 km od Bílého kamene) odpovídala krátkému přítoku Břehyňského potoka zvanému Jordán.[7]
Reference
editovat- ↑ a b POLEDNÍČEK, Pavel; MÁJOVÁ, Jaroslava; JETENSKÁ, Eva. Zpráva o hodnocení množství povrchových vod [online]. Povodí Ohře, s. p. [cit. 2009-06-24]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ a b c Katastrální mapa, online dostupná na mapy.1188.cz, cit. 2009-06-24
- ↑ Mapa KČT 15, Máchův kraj, 4. vydání. Praha: Trasa s.r.o, 2008. ISBN 978-80-7324-168-1.
- ↑ VLČEK, Vladimír. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. Kapitola R, s. 232.
- ↑ JANČAR, Vojtěch; NOVÁK, Ivan. Kilometráž českých a moravských řek. [s.l.]: Shocart, 1998.
- ↑ ŠTEFÁČEK, Stanislav. Encyklopedie vodních toků Čech, Moravy a Slezska. Praha 2: Baset, 2008. ISBN 978-80-7340-105-4. Kapitola Robečský potok, s. 516.
- ↑ Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2014-02-10]. Dostupné online.
- ↑ HYDRO.upol.cz : Vybrané kapitoly z hydrologie – Definice vodního toku, [cit. 2013-01-15]. Dostupné online
- ↑ HEIS VÚV T. G. M – vodohospodářská mapa
- ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR[nedostupný zdroj]
- ↑ Vodní toky a nádrže str. 232
- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Československé řeky. Praha: Olympia, 1978. Kapitola Robečský potok, s. 138.
- ↑ Evidenční list hlásného profilu Zahrádky [online]. Český hydrometeorologický ústav, rev. 2005-02-00 [cit. 2009-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-19.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Robečský potok na Wikimedia Commons - Robečský potok - vodácký průvodce
