Oettingenský palác

palác v Praze

Oettingenský (Öttingenský) palác (někdy nazývaný i Lobkovický dům) je památka nacházející se v ulici Josefská 34/6, na Malé Straně v Praze. Renesanční stavba s gotickým jádrem, přestavěná na barokní palác a později ještě klasicistně upravená, je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1][2]

Oettingenský palác
Oettingenský palác
Oettingenský palác
Základní informace
SlohBaroko
ArchitektiZřejmě František
Maxmilián Kaňka
Výstavbapo 1548
Přestavba1723 (do současné podoby)
MateriálZdivo
StavebníkLadislav II. Popel z Lobkovic
Další majiteléLobkovicové
Öttingen-Wallersteinové
Současný majitelHlavní město Praha
Poloha
AdresaJosefská 34/6
Praha 1, Malá Strana
118 00  Praha 011, Malá Strana, ČeskoČesko Česko
UliceJosefská a Letenská
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky38985/1-530 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie a popis editovat

 
Oettingenský palác (vpravo) z Josefské ulice, vzadu kostel sv. Tomáše
 
Zadní strana Oettingenského paláce z Letenské ulice

První zmínky o zástavbě v místě dnešního paláce jsou z roku 1406. Gotický dům, jehož existenci dokazují dochované sklepy, však byl zničen za husitských bouří. V roce 1456 obec poskytla parcelu k nové výstavbě. Nějakou dobu v novém domě fungovala jatka.

V roce 1548 dům získal maršálek Ladislav z Lobkovic, který tu nechal vybudovat renesanční palác; jeho rod vlastnil dům další dvě století. V 17. století byl dům propojen chodbou s oratoří kostela sv. Tomáše, s nímž sousedí na severní straně; na jižní straně byl v letech 1686–1692 postaven kostel sv. Josefa. Vrcholně barokní přestavbu po požáru v roce 1723 zřejmě provedl stavitel Antonín Ritžich podle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky, který byl v té době ve službách Lobkoviců.

V roce 1841 dům koupil kníže Bedřich Oettingen-Wallerstein (1793–1842). V roce 1887 bylo ve dvoře přistavěno klasicistní dvoupatrové křídlo. V roce 1898 získala objekt malostranská obec, která zde zřídila gymnasium. Později byl palác přeměněn na nájemní dům.

V roce 1927 byl vedle tehdejšího průjezdu v Letenské ulici mezi palácem a kostelem sv. Tomáše proražen v domě průchod pro pěší, ten pak byl v roce 1948 změněný na průjezd pro dopravu. Současně byl z původního domovního průjezdu upraven nový průchod.

Objekt má nepravidelný půdorys, k hlavní budově s úzkým dvorkem je na východní straně novodobým křídlem připojen barokní objekt původních stájí a dvůr mezi trakty ohraničuje u Letenské ulice zeď. Architektonicky zajímavé je asymetrické hlavní průčelí na západní straně v Josefské ulici. Dekoruje ho v přízemí pásová rustika, ve středním poli je barokní portál (vlevo od něj je pravoúhlý novodobý průjezd). Patra jsou členěna vertikálně pilastry iónského řádu, okna v prvním patře mají suprafenestry s kartušemi. Dvouosý střední rizalit je mělký s trojúhelným štítem, po jeho stranách je dvojice vikýřů.

V paláci sídlí mj. Česká komora architektů.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-04-11]. Identifikátor záznamu 150996 : Oettingenský palác. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Nemovité kulturní památky hlavního města Prahy: operativní příruční seznam. Praha: Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1976. 332 s. S. 120. 

Literatura editovat

  • POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1988. 397 s. S. 74, obr. 67. 
  • VLČEK, Pavel. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Redakce Jaroslav Havel. 1. vyd. Svazek 3. Praha: Academia, 1999. 4 svazky (840 s.). ISBN 80-200-0771-7. Kapitola Malá Strana (III.). 
  • FRITZ, Miloš. Stará Praha štětcem a objektivem. 1. vyd. Praha: Grada, 2017. 224 s. ISBN 978-80-247-5398-0. S. 131. 

Externí odkazy editovat