Kostel svatého Josefa (Malá Strana)

kostel na Malé Straně

Kostel svatého Josefa na Malé StraněPraze 1 je římskokatolický kostel kongregace anglických panen. Raně barokní kostel byl postavený v letech 16861692 jako součást tehdejšího kláštera karmelitek a jsou společně chráněny jako nemovitá kulturní památka České republiky.[1]

Kostel svatého Josefa
na Malé Straně v Praze
Kostel svatého Josefa na Malé Straně
Kostel svatého Josefa na Malé Straně
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecPraha
ČtvrťMalá Strana
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická,
ritus západní římský
ProvincieČechy
DiecézeArcidiecéze pražská
FarnostŘímskokatolická farnost u kostela sv. Tomáše Praha-Malá Strana
Statusklášterní kostel
Zasvěcenísvatý Josef
Datum posvěceníříjen 1692, 1714
Architektonický popis
ArchitektAbraham de Parigi
Stavební slohbaroko
Výstavba1686-1692
Další informace
AdresaJosefská 4, Praha 1-Malá Strana
UliceJosefská
Oficiální webhttp://paroissefrancophoneprague.com/
Kód památky44426/1-481 (PkMISSezObrWD) (součást památky Klášter bosých karmelitek)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dějiny editovat

 
Interiér kostela sv. Josefa na Malé Straně

Kostel byl vystavěn při klášteře bosých karmelitek reformované řehole sv. Terezie z Avily. Karmelitky povolal do Prahy Ferdinand III. v roce 1655. Pozemky pro klášter a kostel vykoupil císař od rodiny Valdštejnů, a to čtyři domy, květnici, zeleninovou, ovocnou a dřevnou zahradu. Část zahrady, karmelitkami přebudovaná a doplněná třemi kaplemi, se zachovala, je v majetku Městské části Prahy 1 a veřejnosti zpřístupněná pod názvem Vojanovy sady. Základní kámen klášterního kostela byl položen v roce 1673 za přítomnosti Leopolda I. Kvůli různým překážkám (mj. i nejeden spor se sousední rodinou Lobkowiců a koupě dalších tří domků) byla stavba odkládána, rovněž základní kámen kostela byl přenesen na jiné místo. Projektant stavby je nejasný. Jan Baptista Mathey v roce 1686 v memoriálu císaři uvádí v soupisu svých prací Plán ke kostelu panen karmelitek v Praze. Mezi kresbami architekta Johanna Bernharda Fischera byly nalezeny půdorys a centrální řez stavby označené jako kostel sv. Josefa u karmelitek v Praze na Malé Straně s tím, že autor kresby je Abraham di Parigi (Abraham Paris).

Výstavba kostela probíhala v letech 1686 až 1692 v raně barokním slohu v Josefské ulici, (dříve nazývané Ke svatému Tomáši), stavitelem byl Johann Ross. Průčelí nese letopočet 1691, v červenci 1692 byly svěceny zvony a v říjnu 1692 byl kostel vysvěcen. K dalšímu vysvěcení došlo v roce 1714, ačkoli vybavení interiéru ještě nebylo dokončeno. Karmelitky zde působily až do roku 1782, kdy došlo zrušení kláštera Josefem II. V roce 1783 byla do areálu dosazena řeholní kongregace anglických panen, které zde provozovaly výchovný ústav až do roku 1919. Poté klášter prodaly a odstěhovaly se.[2] V letech 1928–1937 dle návrhu Františka Roitha byla na části území kláštera postavena budova Ministerstva financí.[3]

Architektura editovat

Kostel sv. Josefa byl zbudován na oválném půdorysu sklenutém kupolí s klenebními pasy a okulem. Průčelí rytmizované přepásanými bosovanými pilastry připomíná jednak nizozemskou architekturu, např. jezuitský kostel ve vlámské Lovani, ale také karmelitský chrám v Linci. Fasáda ve zúženém měřítku vychází ze vzoru hlavního karmelitánského kostela Santa Maria della ScalaŘímě, v městské části Trastevere. Na východní straně je kostel chodbou propojen s chórovou kaplí.

Výzdoba kostela editovat

Exteriér editovat

Na průčelí kostela jsou: Socha sv. Terezie z Ávily a sv. Jana od Kříže. Uprostřed, nad letopočtem 1691, je socha sv. Josefa. Autorem těchto děl je Matěj Václav Jäckel. Nad sochou sv. Josefa je v kartuši nápis ITE AD JOSEPH (Jděte k Josefovi). Nad vchodem kostela je reliéf s habsburským císařským orlem a iniciálou císaře Leopolda I., který se osobně zúčastnil svěcení základního kamene stavby. Na boční (jižní) fasádě: Socha Panny Marie Immaculaty – autor Matěj Václav Jäckel.

Interiér editovat

  • Hlavní oltář z let 1698–1700 má architekturu od truhláře Michala Dobnera a řezbářskou výzdobu z dílny Matěje Václava Jäckela. Po stranách stojí sochy sv. Terezie a sv. Jana od Kříže v nadživotní velikosti, rovněž andělské karyatidy a dovádějící putti jsou Jäckelova práce. Obraz sv. Rodiny z roku 1702 namaloval Petr Brandl, obraz sv. Františka Saleského v oltářním nástavci z 2. poloviny 19. století vytvořil Josef Vojtěch Hellich. Práce na hlavním oltáři byly dokončeny až v roce 1700, na oltář přispěla hraběnka Kolowratová a Verdugo.
  • Levý oltář svaté Tekly je z roku 1696 a původně byl zasvěcen Panně Marii. Obraz pochází z 19. století, po jeho stranách jsou sochy sv. Václava a sv. Ludmily. Oltář završuje reliéf Nejsv. Trojice. Autorem řezbářské práce je již výše jmenovaný Matěj Václav Jäckel.
  • Protější postranní oltář z roku 1697 nese obraz Vidění sv. Terezie z Ávily. Tento Brandlův obraz věnoval kostelu Václav Vojtěch ze Šternberka. Je mezi sochami proroků Elijáše a Elisea, v nástavci nad nimi je Madona, která podává škapulíř sv. Šimonovi, všechny řezby jsou dílem Matěje Václava Jäckela. Miniaturu sochy Pražského Jezulátka, stojící ve skříňce na oltářní menze, věnovala roku 1742 hraběnka Kolowratová.
  • Oltář svaté Anny Samétřetí má uprostřed pod baldachýnem polychromovanou dřevořezbu od J.J.Šlanzovského[4], roku 1735 jej věnovala karmelitka Eleonora ovdovělá hraběnka Valdštejnová.[5]
  • Oltář Svatého Jana Nepomuckého (polychromovaná dřevořezba pod baldachýnem) od J.J.Šlanzovského je z téhož roku a opět darem karmelitky Eleonory Valdštejnové.
  • Rokoková kazatelna je dílem karmelitských řezbářů z roku 1778.
  • Mramorová dlažba kostela je z roku 1711, stejně jako barokní lavice s bohatou řezbou festonů a girland. Autor lavic není znám.[3]

Chór jeptišek editovat

Chór přiléhá ke kostelu z východní strany, je z něj přístupný severním průchodem. Jižní průchod kostel spojuje s kaplí, v níž byla původně vystavena bl. Elekta. Chór má ve východní polokruhové stěně sedile pro řeholnice a nad nimi tři barokní skříňkové relikviáře.

  • Oltář je proti sedadlům na západní straně. Jeho architektura s Božím hrobem v menze je propojena s menzou hlavního oltáře kostela, stěna je v tom místě proražená. V nástavci oltáře visí obraz sv. Josefa s Ježíškem v náručí, který údajně namaloval Petr Brandl.
  • Skříň na paramenta s řezbou maskaronů je raně barokní.[6]
  • Barokní obraz Zjevení Krista svatému Janovi od Kříže od neznámého mistra je datován letopočtem 1726 s dedikací.

Galerie editovat

Reference editovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-16]. Identifikátor záznamu 156789 : klášter karmelitek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. https://is.muni.cz/th/110136/ff_b/Text_prace.txt
  3. a b BLAŽÍČEK, Oldřich. Malostranský klášter sv. Josefa. Praha: nakladatelství Vyšehrad, 1946. 
  4. VLČEK, s. 89
  5. EKERT, František, Posvátní místa kr.hl.města Prahy I., Praha 1883, s. 235
  6. VLČEK Pavel a kolektiv: Umělecké památky Prahy, Malá Strana. Academia Praha 1999, s. 88-92

Literatura editovat

  • František EKERT, Posvátná místa král. hl. m. Prahy a obcí sousedních I., Praha 1883
  • Antonín Novotný, Pražské karmelitky. Praha 1941, s. 48-51.
  • VLČEK Pavel a kolektiv: Umělecké památky Prahy, Malá Strana. Academia Praha 1999, s. 88-92

Externí odkazy editovat