Otevřít hlavní menu

Nový Žeberk

zaniklý hrad v okrese Chomutov

Zaniklý hrad Nový Žeberk stál asi 900 m severozápadně od vesnice Pyšná na Zámeckém vrchu v nadmořské výšce 680 metrů v Krušných horáchokrese Chomutov. Zachovaly se výrazné terénní pozůstatky tří příkopů a drobné relikty budov porostlé bukovým lesem.

Nový Žeberk
Fragment palácové zdi
Fragment palácové zdi
Účel stavby

Sídlo rodu

Základní informace
Výstavba před rokem 1327
Zánik před rokem 1470
Stavebník páni z Bergova
Další majitelé Koldicové
páni z Ervěnic
Šumburkové aj.
Poloha
Adresa Zámecký vrch u Pyšné, Vysoká Pec, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Nový Žeberk
Nový Žeberk
Nový Žeberk, Česko
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

HistorieEditovat

Hrad (na historických mapách uváděný také jako Kleiner Seeberg) byl v písemných pramenech často zaměňován s nedalekým Borkem (dnes zámek Červený hrádek), a přestože byl spolehlivě lokalizován J. Čermákem už v roce 1962, uvádí ho Rudolf Anděl jako neznámou tvrz.[1]

 
Druhý příkop
 
Třetí příkop

Zakladatelem hradu byl před rokem 1321 Albert ze Žeberka, nebo v letech 1321–1327 Ota z Bergova.[2] První písemná zmínka pochází z roku 1327, ve které je Nový Žeberk uveden v majetku bratří z Bergova a odlišen od Starého Žeberka. Roku 1382 Ota z Bergova panství s hradem prodal za 3140 kop pražských grošů Těmovi z Koldic spolu se Starým Žeberkem, třetinou města Jirkova a třetinou kostelních platů z Boleboře, Orasína a dalších vesnic. Podle stejné listiny k hradu patřila manstvíKundraticích, Kyjicích, Újezdě, Boleboři a Bernově.[3] Po tomto roce Starý Žeberk pravděpodobně zanikl a oba hrady přestaly být rozlišovány.

Koldicové hrad vlastnili minimálně do roku 1402, ale z dochovaných listin vyplývá, že ho několikrát zastavili. Nejprve ho držel Albrecht ze Schauenforstu, od roku 1395 Albrecht, purkrabí z Leisneku, spolu se synem Vyrtem a od roku 1399 Jindřich z Ervěnic. Majitelů se na hradě po roce 1402 vystřídalo více. Jedním z nich byl zemský komtur řádu německých rytířů Albrecht z Dubé, později ho získal do zástavy Albrecht z Ervěnic (1407) a snad také Dětřich Kraa z Borku. V roce 1418 je jako majitel panství uváděn Vít ze Šumburka, později snad jeho syn Fejt a jako poslední použil predikát ze Žeberka Albert z Konipas roku 1453. Ten však později vystupuje pouze jako pán z Borku, takže je pravděpodobné, že Nový Žeberk byl někdy po polovině patnáctého století opuštěn.[3]

Stavební podobaEditovat

 
Prostor nádvoří s relikty severní hradby a hospodářské budovy
 
Prostor paláce

Hrad byl založen na kuželovitém ostrohu, který na třech stranách prudce spadá do údolí Kundratického potoka a jeho bezejmenného pravostranného přítoku. Přístupová cesta vedla ze severu, kde je svah kopce méně prudký. Musela překonat tři do skály tesané příkopy o šířce 4 metry, 4–8 metrů a 9–12 metrů. V prvním příkopu zůstal ponechán nevytesaný pruh skály pro cestu.[1] Kromě příkopů se dochovaly také valy, které jsou patrně pozůstatkem opevnění tvořeného zdí z nasucho kladených kamenů a nějakou dřevěnou konstrukcí. Nad prvním příkopem snad stála kulisová brána. Druhá brána mohla být také kulisová či složitější průjezdnou podobu. Opevnění třetího oddílu zesilovaly tři sypané nárožní bašty. V jihovýchodním nároží bašta chybí a nahrazuje ji vysunuté opevnění parkánu. Brána se nacházela v prostoru severní bašty.[4]

Po překonání třetího příkopu cesta vstoupila do trojúhelníkovitého nádvoří obehnaného hradbou, ale přesnou podobu brány neznáme.[1] Vstup do hradu se nacházel v severním nároží a v první polovině patnáctého století jej zesílila pětiboká zděná bašta.[5] Podél východní hradby nádvoří východní hradby stávala budova s rozměry 37 × 9,5 metru s pěti až šesti místnostmi v přízemí, které se dochovaly v podobě terénních reliktů. Další budova s rozměry 25 × 9 metrů se čtyřmi místnostmi stávala podél jižní hradby. Některé prostory v obou budovách byly podsklepené.[6]

Nad nádvořím stálo malé jádro s palácem obdélníkového půdorysu o rozměrech 22 × 9 metrů. Zdivo paláce se téměř nedochovalo a celá plocha je pokryta spletí výkopů a pahorků vykopaného materiálu. Palác ze tří stran obíhal parkán, z jehož hradby se dochovalo jen několik nepatrných zbytků zdiva.[1]

Rozsáhlé vnější opevnění pochází pravděpodobně z první poloviny patnáctého století. Zatímco Tomáš Durdík ho, vzhledem k ponechání neprokopané části příkopu, považoval za nedokončené,[7] podle Milana Sýkory tvoří zemní opevnění spolu s pětibokou baštou promyšlený systém aktivní obrany.[8]

Pod severním svahem vrchu se dochoval malý rybníček, který je pozůstatkem osady tvořící pravděpodobně hospodářské zázemí hradu.[3]

PřístupEditovat

Z Pyšné vede směrem k hradu zeleně značená cesta, která se však na severním okraji vesnice za posledními domy větví. K hradu odtud pokračuje neznačená cesta nejvíce vpravo. Nejprve po vrstevnici překoná sjezdovku, za kterou se stočí k severozápadu. V místech, kde míjí malý rybník, z ní vlevo odbočuje pěšina, která návštěvníka po sto metrech zavede na vrchol Zámeckého vrchu se zbytky hradu.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d HEFNER, Zdeněk. Toulky po hradech Chomutovska – hrad Nový Žeberk. Památky, příroda, život. 1993, roč. 25, čís. 3, s. 91–97. ISSN 0231-5076. 
  2. SÝKORA, Milan; VESELÝ, Hynek. Povrchové archeologické průzkumy vybraných českých hradů z doby husitských válek. Třebenice, Most: Hrady Českého středohoří, Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2014. 373 s. Dostupné online. Kapitola Nový Žeberk, s. 11. (česky, německy) Dále jen Sýkora, Veselý 2014. 
  3. a b c ŽEMLIČKA, Martin. Nový Žeberk s důrazem na reflexi majetkové držby v písemných pramenech. In: KULJAVCEVA HLAVOVÁ, Jana; KOTYZA, Oldřich; SÝKORA, Milan. Hrady českého severozápadu. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2012. ISBN 978-80-86531-10-6. S. 305–313.
  4. Sýkora, Veselý 2014, s. 20
  5. Pyšná sídla mocných. Příprava vydání Ivan Lehký, Milan Sýkora. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2014. 202 s. ISBN 978-80-86531-14-4. S. 130. 
  6. Sýkora, Veselý 2014, s. 13
  7. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Nový Žeberk, s. 392. 
  8. Sýkora, Veselý 2014, s. 22

LiteraturaEditovat

  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Pyšná – tvrz, s. 397. 
  • HEFNER, Zdeněk. Nový Žeberk. Hláska. 1995, roč. VI, čís. 2, s. 1–3. Dostupné online. 
  • SÝKORA, Milan; VESELÝ, Hynek. Povrchové archeologické průzkumy vybraných českých hradů z doby husitských válek. Třebenice, Most: Hrady Českého středohoří, Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2014. 373 s. Dostupné online. Kapitola Nový Žeberk, s. 7–22. (česky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat