Otevřít hlavní menu

Nové Dvory (Staré Hobzí)

část obce Staré Hobzí v okrese Jindřichův Hradec

Nové Dvory (německy Neuhof, také Borowitz, řídce Wilden)[1] je malá vesnice. Nachází se asi 2,5 km na severovýchod od Starého Hobzí. Je zde evidováno 22 adres.[2] V roce 2011 zde trvale žilo 44 obyvatel.[3] Dříve byly Nové Dvory samostatnou obcí, nyní jsou místní částí obce Staré Hobzí v okrese Jindřichův Hradec. Nejbližší železniční stanice Dačice. Pošta, zdravotní a matriční jsou v Dačicích, římskokatolická fara ve Starém Hobzí. Malá obec s českým obyvatelstvem. V roce 1850 měla 117 obyvatel. Katastr obce měl v roce 1900 výměru 198 ha.

Nové Dvory
Nové Dvory
Nové Dvory
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 44 (2011)
Domů 22 (2009)
Nadmořská výška 547 m
Lokalita
PSČ 380 01
Obec Staré Hobzí
Okres Jindřichův Hradec
Historická země Morava
Katastrální území Nové Dvory (1,98 km²)
Zeměpisné souřadnice
Nové Dvory
Nové Dvory
Další údaje
Kód části obce 106119
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nové Dvory je také název katastrálního území o rozloze 1,98 km2.[4]

PolohaEditovat

Obec leží v jižní části Brtnické vrchoviny, na plochém rozvodí mezi Moravskou Dyjí a Želetavkou. Nad zarovnaný povrch zde vystupuje několik nízkých vyvýšenin, nejvýše Kopaniny 571 m n. m. (M. Hrádek)[5]

Historický vývojEditovat

Ves byla založena na pozemcích zaniklé vsi Borovice, patrně počátkem 18. století. První zmínka o ní je v hobezské matrice k roku 1706, ale udává se také rok 1712.[6] Přifařena byla do Starého Hobzí. Až do poloviny 18. století bylo pro ni užíváno střídavě názvu Borovice nebo Nové Dvory. Od roku 1751 jen Nové Dvory. V roce 1727 došlo k parcelací málo výnosného a od středu panství Budíškovice vzdáleného hospodářského dvora na místě vsi, který se rozhodla majitelka panství Marie Ludvika svobodná paní z Cantelma zrušit. Budovy dvora pronajala dvěma poddaným a současně dalším prodala pět chalup, které zde svým nákladem postavila. Pozemky byly rozparcelovány mezi 14 nových usedlíků. Poté ves sdílela osudy budíškovického panství až do roku 1849.[5]

Podle vceňovacího operátu žilo v roce 1843 v Nových Dvorech 96 obyvatel, z toho 54 mužů a 42 žen v 21 domech a 26 domácnostech. Z nich se živilo 24 zemědělstvím a 2 živnostmi. Desátky byly odváděny panství Budíškovice a faře ve Starém Hobzí. Z Nových Dvorů se jezdilo na týdenní sobotní trhy do Dačic.[5]

Ve druhé polovině 19. a v první polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V roce 1900 byla výměra hospodářské půdy obce 195 ha. Živnosti roku 1911: obchodník s nádobím a 1 obchodník se smíšeným zbožím. Rok 1924: správa lesního revíru velkostatku Budíškovice Wallisů, živnosti: 1 hostinský, obchodníci, 1 stolař, 15 hospodařících rolníků.[5]

Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno v roce 1947. JZD vzniklo roku 1957, v roce 1971 bylo sloučeno s JZD Staré Hobzí a Vnorovice do JZD Staré Hobzí a to roku 1975 do JZD Dyje Staré Hobzí. Nyní převládající zaměstnání: zemědělství. Po roce 1945 byl postaven kravín JZD.[5]

Správní začlenění obce od roku 1850Editovat

Do roku 1849 byly Nové Dvory součástí panství Budíškovice ve Znojemském kraji. V letech 1850 až 1855 byly podřízeny politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v rámci soudní správy okresnímu soudu tamtéž. Když byly v roce 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátily se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, od roku 1919 okresní správy politické a od roku 1928 okresního úřadu tamtéž, což trvalo až do roku 1945. Po osvobození v květnu 1945 náležely pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od roku 1949 pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Toto začlenění trvalo do poloviny roku 1960, kdy byly po územní reorganizaci Nové Dvory spolu s moravským Dačickem začleněny pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj. To trvalo až do zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci koncem roku 2002. V polovině roku 1974 byly Nové Dvory sloučeny se Starým Hobzím. Od roku 2003 spadají pod pověřený Městský úřad v Dačicích v samosprávném Jihočeském kraji.[5]

PamětihodnostiEditovat

  • Na návsi kaple Navštívení Panny Marie a kaplička Svaté rodiny ze druhé poloviny 19. století.[5]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Zeitschrift des Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens, rok 1931, ročník 33, č. 2, s. 75. Název vsi „Wilden“ pak přežíval v názvu polní trati.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 185. 
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  5. a b c d e f g NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko. 2005. vyd. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. 1070 s. ISBN 80-7275-059-3. S. 663–665. 
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 218. 

Externí odkazyEditovat