Nová Baňa
Nová Baňa (německy Königsberg, maďarsky Újbánya) je město na středním Slovensku v Banskobystrickém kraji. Žije v něm přibližně 6 800[2] obyvatel a je tak největším městem okresu Žarnovica, větším než Žarnovica samotná.
| Nová Baňa | |
|---|---|
 Kostel v Nové Bani | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°25′20″ s. š., 18°38′8″ v. d. |
| Nadmořská výška | 442 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Banskobystrický |
| Okres | Žarnovica |
| Tradiční region | Tekov |
 | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 61,26 km²[1] |
| Počet obyvatel | 6 841 (2024)[2] |
| Hustota zalidnění | 111,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Primátor | Branislav Jaďuď |
| Vznik | 1337 |
| Oficiální web | www |
| msu | |
| Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Nová Baňa nám. Slobody 1 968 26 Nová Baňa |
| Telefonní předvolba | 045 |
| PSČ | 968 01 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | ZC |
| NUTS | 517091 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Části města
editovat- Nová Baňa - mesto
- Štále
- Stará Huta
- Bukovina
- Chotár[3]
Poloha
editovatMěsto se nachází v údolí řeky Hron, cca 11 km od Žarnovice a cca 55 km od Nitry, pod Pohronským Inovcem a Štiavnickými vrchy.
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o obci pochází z roku 1337, kdy se zde již těžilo stříbro.[4] V roce 1345 získalo výsady svobodného královského města. Nová Baňa má prvenství v tom, že zde v roce 1722 byl k čerpání spodních důlních vod nasazen atmosférický parní stroj Newcomenova typu, který byl do té doby používán jen v Anglii.[5]
Pamětihodnosti
editovat- Římskokatolický kostel Narození Panny Marie, třílodní gotická stavba s polygonálně ukončeným presbytářem bez věže z druhé poloviny 14. století. Kostel byl přestavěn v 15. století a později barokně upraven v roce 1725. Posledními úpravami prošel v 19. a 20. století.[6]
- Radnice, původně středověká stavba z období kolem roku 1353. Jedná se o obdélníkovou dvoutraktovou třípodlažní stavbu s věží tvořící součást její hmoty. Byla barokně přestavěna v roce 1730. Sídlí zde Pohronské muzeum Nová Baňa. Fasády radnice jsou členěny kamennými ostěními oken. Věž je ukončena barokní helmicí.
- Sousoší sv. Trojice, z let 1843-1847.
Doprava
editovatMěsto leží na železniční trati Nové Zámky – Zvolen, na slovenské rychlostní silnici R1 a na slovenské silnici I/65.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Nová Baňa na slovenské Wikipedii.
- ↑ Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ a b Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- ↑ Nová Baňa: Demografie. www.novabana.sk [online]. [cit. 2025-02-10]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ ŠOLCOVÁ, Lucia; RAMPAŠEKOVÁ, Zuzana; VOJTEK, Tomáš. Vývoj krajiny na území mesta Nová Baňa. In: XIX. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků.. Brno: Masaryk university, 2016. Dostupné online. ISBN 978-80-210-8272-4, ISBN 978-80-210-8273-1. doi:10.5817/cz.muni.p210-8273-2016-78.
- ↑ Slovenská důlní technika 18. století | Muzeum Mineral.cz. muzeum.mineral.cz [online]. [cit. 2020-08-27]. Dostupné online.
- ↑ PODOLINSKÍ, Alexandra a Štefan. Nová Baňa - špitálsky kostol. apsida.sk [online]. [cit. 2025-02-10]. Dostupné online. (slovensky)
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nová Baňa na Wikimedia Commons - Stránky města
Průvodce Nová Baňa ve Wikicestách- Pohronské múzeum, Nová Baňa
