Neubergovský palác

šlechtický palác v Praze

Neubergovský palác (nebo též palác Dobřenských, Neyerovský, či Salmovský palác), je barokní palác stojící v ulici Panská 891/5, na Novém Městě, Praha 1. V paláci v současnosti sídlí velvyslanectví Brazílie. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Neubergovský palác
v Panské ulici
Neubergovský palác v Panské ulici
Neubergovský palác
v Panské ulici
Účel stavby

komerční

Základní informace
SlohVrcholné baroko
Výstavba18. století
Přestavba2004 (rekonstrukce)
MateriálZdivo
StavebníkDobřenští z Dobřenic
Další majiteléHarbuval-Chamaré, Neuberkové
Současný majitelHlavní město Praha
Poloha
AdresaPanská 891/5
Praha 1, Nové Město
110 00  Praha 1, ČeskoČesko Česko
UlicePanská
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky44557/1-1154 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dějiny paláce

editovat
 
Neubergovský palác

Dnešní palác vznikl na místě dvou gotických měšťanských domů ze 14. století. V roce 1711 byla majitelkou domu Sibylla Magdalena Franchimonová, (rozená Dobřenská z Dobřenic). Roku 1717 dům zdědil Karel Ferdinand Dobřenský, po něm byl majitelem v letech 1728–1747 vychovatel jeho synů Josef František Neyer z Neuern, který ho opět odkázal Dobřenským.

Dalším majitelem byl francouzský rod Harbuval de Chamaré. Ti v roce 1812 provedli obnovu zejména interiérů paláce.

V roce 1844 byl již majitelem Jan Norbert z Neuberka, kurátor Matice české a člen archeologického sboru Národního musea, jenž nechal opravit krov paláce. Jeho syn Jan Eduard z Neuberka odkázal Národnímu a Uměleckoprůmyslovému museu v Praze velké sbírky starožitností, dědictví po otci.

Palác byl později sídlem různých institucí; např. za první republiky tu byl obchod s obuví, v roce 1985 tu byly kanceláře Čedoku.[2] Současným majitelem je hlavní město Praha. Po rekonstrukci v roce 2004 se sem přestěhovalo brazilské velvyslanectví.

Architektura

editovat

Z původních gotických domů se dochovaly sklepy a části zdiva. Barokní přestavba byla provedena někdy v letech 1717–1738, autorem plánů byl snad František Maxmilián Kaňka. Jihozápadní fasáda o 13 osách v Panské ulici, bohatě zdobená a členěná pilastry, byla ještě pozdně barokně upravena kolem roku 1780. Průčelí dvoupatrové budova má mírně předstupující střední rizalit o pěti osách, zakončený trojúhelníkovým frontonem. V parteru jsou symetricky umístěny dva portály zdobené maskarony.

Za dvěma trakty hlavní budovy je dvůr, který uzavírá pavlačová stavba zadního křídla paláce vzniklá v 19. století. Severozápadní stranu uzavírá ohradní zeď, na jihovýchodě objekt sousedí s Kounickým palácem.

V nedalekém okolí paláce nacházejí také další významné budovy:

Reference

editovat
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-09-13]. Identifikátor záznamu 156922 : Palác Neubergů. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 160. 

Literatura

editovat
  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903–1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Panská, s. 827. 
  • POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 399 s. S. 69, 70, 80. 
  • EDERER, Antonín. Dny evropského dědictví 1998–2007. Seznam textů. Praha: MČ Praha 1 156 s. Dostupné online. S. 105–107. 

Externí odkazy

editovat