Kostel svatého Kříže (Praha)

kostel v Praze

Kostel svatého Kříže v Praze na Novém Městě je římskokatolický filální kostel, spadá pod farnost u kostela sv. Jindřicha a sv. Kunhuty. Klasicistní stavba byla postavena v roce 1824 při piaristické koleji a gymnáziu na nároží ulic Na Příkopě a Panské.

Kostel svatého Kříže
na Novém Městě v Praze
Kostel sv. Kříže z ulice Na Příkopě
Kostel sv. Kříže z ulice Na Příkopě
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecPraha
ČtvrťNové Město
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
ProvincieČeská církevní provincie
DiecézeArcidiecéze pražská
VikariátPrvní pražský vikariát
FarnostŘímskokatolická farnost sv. Jindřicha a sv. Kunhuty
Statusfiliální kostel
UžíváníSalesiáni Dona Boska
Současný majitelSalesiánská provincie Praha
ZasvěceníSvatý Kříž
Datum posvěcení9. května 1824
SvětitelFrantišek Karoli
Architektonický popis
ArchitektJiří Fischer
Stavební slohKlasicismus
Typ stavbykostel
Výstavba1816-1824
Specifikace
Umístění oltářejihovýchodně
Stavební materiálkámen, cihla
Další informace
UliceNa příkopě
Oficiální webhttps://web.sdb.cz/svkriz/
Kód památky39827/1-1049 (PkMISSezObrWD) (součást památky Piaristická kolej a gymnázium v Praze)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
O rotundě pojednává článek Rotunda svatého Kříže Menšího.

Historie

editovat
 
Kostel svatého Kříže, pohled z ulice Na příkopě

Kostel byl postaven po zboření dvou měšťamských domů a měl sloužit jako školní chrám gymnázia piaristů, protože dosvadní kapacita školní kaple sv. Josefa Kalasanského nedostačovala.[1]. Byl zasvěcen Svatému Kříži a svatému Josefu Kalasanskému, patronu řádu piaristů. Vysvěcení dne 9. května 1824 provedl pražský dómský probošt František Karoli (1766-1833).[2] Je to jednolodní podélná sálová stavba s klenutou apsidou ve stylu novoklasicismu[3] v letech 18161824. Autorem projektu byl český architekt a profesor polytechniky Jiří Fischer (1768–1828); stavitelem byl Jindřich Hausknecht. Kostel byl postaven z prostředků gubernia a s příspěvkem císaře Františka I. při klášteře řádu školských bratří piaristů, založeném roku 1758 spolu s chlapeckým gymnáziem v Panské ulici.

Roku 1923 byl kostel propůjčen řeckokatolíkům a probíhaly přípravy na zřízení řeckokatolické farnosti při tomto chrámu. Roku 1929 se pražským řeckokatolickým administrátorem stal novokněz Vasiľ Hopko. Součástí byla i plánovaná přestavba, aby chrám odpovídal požadavkům byzantské liturgie. Proti této přestavbě se postavil Státní památkový úřad. Řeckokatolíkům pražský arcibiskup roku 1931 nakonec nabídl kostel sv. Klimenta v Klementinu, farnost byla zřízena o 2 roky později.[4]

V roce 1938 byl podle dohody mezi Zemským úřadem a pražským arcibiskupstvím zavřený kostel předán do správy ředitele salesiánského díla v Praze, kterým v té době byl pozdější biskup litoměřický a kardinál Štěpán Trochta. Ten postavil Salesiánský ústav pro chlapce v Praze - Kobylisích a s tehdy novou myšlenkou výchovy mládeže v duchu zakladatele salesiánů, turínského kněze sv. Jana Boska, seznamoval pražskou veřejnost i prostřednictvím působení salesiánů v kostele Sv. Kříže.[5]

V roce 1938 byl kostel uzavřen, roku 1950 zrušen a odňat salesiánům. O jeho obnovu v roce 1968 se postarali opět salesiáni v čele s kardinálem Štěpánem Trochtou a Václavem Komárkem, který se zde roku 1969 stal výpomocným knězem.

 
Interiér kostela
 
Hlavní oltář a sousoší Dona Bosca s chlapcem

Jednoosé průčelí kostela člení vchod mezi dvěma sloupy a dvěma pilastry s iónskými hlavicemi. Nad vstupem je umístěn latinský nápis „AVE CRUX SPES UNICA“ (Zdráv buď kříži, jediná naděje). Na atikovém nástavci je zlatý kříž. Kostel má jen malou sanktusovou věžičku, ve které visí zvon z českobudějovické dílny Rudolfa Pernera z roku 1939.

Interiér

editovat

Kostel je jednolodní s odstupněným závěrem a polokruhovou apsidou. Z původního vnitřního zařízení z let 1822-1824 se na místě dochovala jen menza hlavního oltáře s dřevěným svatostánkem a na ní dřevořezba kříže, adorovaného dvěma sochami poklekajících andělů. Kazatelna, obrazy, socha Bolestné madony i barokní kopie Pražského Jezulátka (s dedikací z roku 1718) byly odstraněny.[6] Nahradila je sériová socha Panny Marie ze závěru 19. století a sousoší Dona Bosca s chlapcem ze 30. let 20. století. Na severní stěně lodi je zavěšena fotokopie Turínského plátna v životní velikosti.

Reference

editovat
  1. EKERT František, Posvátná místa král.hl.města Prahy II., Praha 1883, s. 28
  2. PODLAHA, Antonín, Series praepositorum, decanorum at aliorum..., Praha 1911, s. 305
  3. BAŤKOVÁ Růžena (ed.) Umělecké památky Prahy, II, 1998, s. 122
  4. https://theses.cz/id/71yvqo/STAG101656.pdf
  5. Kostel Svatého Kříže. web.sdb.cz. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-28.  Archivováno 18. 8. 2022 na Wayback Machine.
  6. BAŤKOVÁ Růžena (ed.) 1998, s. 123

Literatura

editovat
  • VLČEK, Pavel a kol.: Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Libri Praha 2004, str.175.
  • BAŤKOVÁ, Růžena, a kolektiv. Umělecké památky Prahy - Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady (Praha 1). Redakce PhDr. Pavla Landová. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Academia, 1998. 4 svazky (840 s.). ISBN 80-200-0627-3. Kapitola Nové Město (II.A), s. 122–124. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat