Nelahozeveský tunel III
Nelahozeveský tunel III je železniční tunel na katastrálním území Lobeč v Kralupech nad Vltavou na železniční trati Praha–Děčín mezi stanicí Kralupy nad Vltavou a zastávkou Nelahozeves zámek v km 438,926–439,218.[1][2]
| Nelahozeveský tunel III | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Stát |  Česko |
| Místo | Lobečská skála |
| Provozní délka | 291,2 m |
| Výstavba | |
| Zahájení stavby | 1848 |
| Otevření | 1850 |
| Lokalizace | |
| Souřadnice | 50°15′7,79″ s. š., 14°18′7,91″ v. d. |
  Nelahozeveský tunel III | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Železnice byla uvedena do provozu v roce 1850 jako součást Severní státní dráhy. V osmdesátých letech 20. století byla provedena elektrizace tratě. Tunel byl postaven v roce 1848 jako jednokolejný. V roce 1942 byl zvětšen a položeny dvě koleje. Sanace byla provedena v období od roku 1976 do roku 1985. Další rekonstrukce se předpokládá v letech 2023 až 2027 v rámci modernizace prvního železničního koridoru.[1][3][4]
Popis editovat
Tunel dlouhý 291,20 metrů byl částečně ražen v akrózovém pískovcovém masívu Lobečské skály v nadmořské výšce 180 m a částečně hlouben u výjezdového portálu (severní portál).[5][3] Při rekonstrukci v roce 1942 byla změněna (zvětšena) profilace tunelu a ostění bylo ve dvou třetinách délky tunelu vyzděno 40 až 70 cm silnou pískovcovou vyzdívkou a zbytek byl vyzděn řádkovým zdivem z ruly. Portál výjezdového tunelu navazuje na řádkové zdivo a má novogotickou obezdívku. Před vjezdovým portálem (jižním) je opěrná zeď, která navazuje na vyzděnou asi třímetrovou opěru portálu.[3] Aby trať mohla být elektrifikována, bylo dno tunelu prohloubeno o 0,40 m a zdivo ve výšce 4,150 m nad kolejí osekáno do hloubky 15 cm pro trakční vedení.[1] Rychlost vlaků byla omezena na 50–90 km/h.[6] Nejmenší osová vzdálenost kolejí je 3670 mm, což nevyhovuje parametrům pro modernizaci tunelu, důvodem odkladu modernizace byla též nedostatečná prostorová průchodnost.[7]
Plánovaná rekonstrukce editovat
Při plánované rekonstrukci (2023–2027) bude vestavěno do stávajícího profilu sekundární železobetonové ostění a tunel bude prohlouben o 300 až 400 mm. Mezi sekundární ostění a stěnu tunelu bude dána vrstva stříkaného betonu a izolační vrstva, u paty pak bude drenážní systém. Tunel po rekonstrukci bude vybaven požárním suchovodem, bezpečnostními výklenky, únikovým chodníkem o šířce 800 milimetrů a jednou kolejí; rychlost vlaků se zvýší na 140 km/h.[3][1][6]
Pro modernizaci Nelahozeveských tunelů byl v roce 2016 schválen záměr projektu, v roce 2017 bylo vydáno stanovisko EIA[8][9] a v květnu v roce 2020 bylo vydáno územní rozhodnutí. Stavební povolení by mělo být vydáno v roce 2023, vyhlášení výběrového řízení by mělo proběhnout v roce 2022 a realizace stavby v období 2023–2027.[3]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d Rekonstrukce nelahozeveských tunelů.[12.02.2020]. Dostupné online. [cit. 2020-07-26]
- ↑ Nelahozeveský III (tunel). www.atlaskolejowy.net [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e STŘIŽÍK, Jakub; JADRNÍČEK, Karel. Rekonstrukce nelahozeveských tunelů. S. 21 – 28. Tunel [online]. 2019 [cit. 2020-07-26]. Roč. 28, čís. 4, s. 21 – 28. Dostupné online. ISSN 1211–0728.
- ↑ Informační systém EIA. portal.cenia.cz [online]. [cit. 2020-07-26]. Dostupné online.
- ↑ BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví severní státní dráhy. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2016. 271 s. Dostupné online. ISBN 978-80-85034-91-2, ISBN 80-85034-91-3. OCLC 1010898392 S. 134.
- ↑ a b Nový tunel, protihlukové stěny, zbouraný dům. Chystá se velká rekonstrukce dráhy v Nelahozevsi. www.nela.cz [online]. 2016-11-28 [cit. 2020-07-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-26.
- ↑ MOSTY.CZ - 7. ročník. www.mosty.cz [online]. [cit. 2020-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Nejkratší železniční tunel Česka může projít rekonstrukcí, projekt má posudek EIA. E15.cz [online]. [cit. 2020-07-26]. Dostupné online.
- ↑ Závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení zámru na životní prostředí. Praha, 2017. Dostupné online Archivováno 28. 7. 2020 na Wayback Machine..
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nelahozeveský tunel III na Wikimedia Commons
