Naturalis historia

Naturalis historia (česky Přírodopis) je jedna z prvních všeobecných encyklopedií starověku, sepsaná Pliniem Starším, který napsal prvních deset knih v roce 77 a zbytek pak během zbývajících dvou let svého života. Dílo je jednou z nejrozsáhlejších prací, jež přežily z dob starověkého Říma do dnešních dní. Shrnuje veškeré znalosti své doby o světě. Jeho předmět tedy není omezen na to, co dnes chápeme pod pojmem přírodopis. Plinius sám jej definoval jako "přirozený svět či život".

Naturalis historia
Autor	Plinius starší
Původní název	Naturalis historia
Země	Římská říše
Jazyk	latina
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Titulní stránka vydání z roku 1669 (samotný název knihy je uveden v 2. pádě)

Dílo je rozděleno do 37 knih uspořádaných do 10 svazků. Obory, jež pokrývají, sahají od astronomie, přes matematiku, geografii, etnografii, antropologii, fyziologii člověka, zoologii, botaniku, zemědělství, hortikulturu, farmakologii, mineralogii, hornictví a těžbu až po sochařství, malířství a řezbu drahokamů.

Naturalis historia se pro šíři svého záběru, citace pramenů a odkazy, jakož i pro odborně seřazený rejstřík stala vzorem pro pozdější encyklopedická a naučná díla. Dílo je věnováno císaři Titovi, synovi Pliniova blízkého přítele císaře Vespasiána, v prvním roce Titovy vlády. Jedná se o jediné Pliniovo dílo, které se dochovalo, a současně poslední, které napsal. Do své smrti v roce 79 během erupce Vesuvu Plinius nedokončil závěrečnou revizi své práce.

Encyklopedie obsahuje celou řadu údajů, jež jsou poplatné tehdejší úrovni vědění a dnes již dávno překonány. Na druhé straně však obsahuje celou řadu prvních, relativně přesných popisů mnoha rostlin a živočichů, zajímavá pozorování chování zvířat, popisy minerálů a geologických pochodů, jakož i popisy běžných aplikací soudobých poznatků o přírodě. Soudobí historici vědy ji považují za jednu z nejvýznamnějších vědeckých publikaci úsvitu vědy.

Zdroje

Ke každé z oblastí, o nichž se zmiňoval, nastudoval Plinius práce odborníků v daném oboru a pečlivě uváděl citace z jejich prací. Jeho seznam pramenů někdy uvádí odborníky, s nimiž skutečně konzultoval, v jiných případech jde o zásadní autory daného oboru, z jejichž práce čerpal. Svoje díky jim vyjádřil v poděkování v úvodu.

V úvodu Plinius uvádí, že dílo obsahuje na 20 000 výpisků z asi 2000 spisů od 100 vybraných autorů. Dochovaný seznam těchto autorit zahrnuje 473 autorů, z čehož je 146 římských a 327 řeckých a ostatních.

Obsah

Naturalis historia sestává z 37 knih. Plinius sestavil svůj vlastní obsah. Následující tabulka je souhrn založený na soudobých názvech oborů.

Svazek	Knihy	Obsah
I	1	Úvod, obsah a seznam autorit
	2	astronomie, meteorologie
II	3–6	geografie a etnografie
	7	antropologie a fyziologie člověka
III	8–11	zoologie – zahrnuje savce, hady, mořské živočichy, ptáky, hmyz
IV–VII	12–27	botanika – zahrnuje zemědělství, hortikulturu – zejména vinařství a pěstování oliv, lékařství
VIII	28–32	farmakologie, magie, voda, život ve vodě
IX–X	33–37	Hornictví a těžba a mineralogie, zejména jejich použití v životě, v umění, ve zlatnictví a stříbrnictví, v sochařství a odlévání z bronzu, malířství, modelování, kamenosochařství, a řezbu drahokamů

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Natural History (Pliny) na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Naturalis historia na Wikimedia Commons
• Neúplný on-line přepis anglického vydání z roku 1601
• Závěrečné dva odstavce o Pliniovi na stránkách o fenyklu

Autoritní data	NKC: aun2007431433 BNE: XX3383593 BNF: cb120116027 (data) GND: 4196444-5 LCCN: n85824304 NDL: 00562854 NLA: 35706498 NLI: 987007592865505171 PLWABN: 9810684970405606 SUDOC: 028872525, 028239520 VcBA: 492/15482, 492/15483 VIAF: 178224328, 7948159478037827990005, 2288159477707827990008, 18159474177627661327, 199901581, 7367159478196827990005, 255146076