Naiktha Bainsová
Naiktha Bainsová (* 17. prosince 1997 Leeds) je britská profesionální tenistka, která do března 2019 reprezentovala Austrálii. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V rámci okruhu ITF získala dva tituly ve dvouhře a devatenáct ve čtyřhře.[1]
Naiktha Bainsová | |
---|---|
Naiktha Bainsová ve Wimbledonu 2023 | |
Stát | Austrálie (2012 – březen 2019) Spojené království (od dubna 2019) |
Datum narození | 17. prosince 1997 (26 let) |
Místo narození | Leeds, Spojené království |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 451 133 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 217–232 |
Tituly | 0 WTA, 2 ITF |
Nejvyšší umístění | 199. místo (6. ledna 2020) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 3. kolo kvalifikace (2019) |
Wimbledon | 2. kolo kvalifikace (2021, 2023) |
US Open | 1. kolo kvalifikace (2019) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 209–136 |
Tituly | 0 WTA, 19 ITF |
Nejvyšší umístění | 89. místo (18. září 2023) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo (2014, 2015, 2016, 2018, 2019) |
Wimbledon | čtvrtfinále (2023) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 18. září 2023
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v lednu 2020 na 199. místě a ve čtyřhře v září 2023 na 89. místě.[2]
Soukromý život
editovatNarodila se roku 1997 v anglickém Leedsu. Otec Gurnake Bains, s paňdžábským jménem, se narodil v Indii a ve dvou letech s rodiči emigroval do Leedsu. Naiktha Bainsová se v osmi letech s rodiči přestěhovala z Anglie do Brisbane, s plánem reprezentovat Spojené království. Podle jejího vyjádření však nedostatek podpory ze strany britského tenisového svazu Lawn Tennis Association vedl k rozhodnutí hrát za Austrálii, s podporou Tennis Australia. V dubnu 2019 pak začala nastupovat za rodné Spojené království. Má britské i australské občanství.[3][4][5][6]
Tenisová kariéra
editovatV rámci okruhu ITF debutovala v únoru 2012, když na turnaji v Milduře dotovaném 25 tisíci dolary postoupila z kvalifikace. V úvodním kole dvouhry podlehla nizozemské kvalifikantce Lesley Kerkhoveové ze čtvrté stovky žebříčku. Do první kvalifikace na okruhu WTA Tour nastoupila na lednovém Apia International Sydney, v jejímž úvodu nestačila na světovou jednaosmdesátku Ajumi Moritovou.[7]
Grandslamovou premiéru prožila v ženském deblu Australian Open 2014, do něhož s krajankou Olivií Tjandramuliovou obdržely divokou kartu. V úvodním kole však nenašly recept na česko-německé turnajové čtrnáctky Záhlavovou-Strýcovou s Görgesovou. Odehrála tak první utkání v hlavní soutěži túry WTA. Na melbournském majoru získala také divokou kartu do kvalifikace ženské dvouhry. Časnou porážku utržila od Andrey Hlaváčkové z druhé světové stovky. Blízko k postupu do grandslamové dvouhry měla v kvalifikační soutěži Australian Open 2019, v níž přehrála Maddison Inglisovou a Kurumi Naraovou. V rozhodujícím duelu však podlehla Francouzce Jessice Ponchetové z poloviny třetí stovky klasifikace.[7][1]
Dvouhru na okruhu WTA Tour si poprvé zahrála díky divoké kartě na travnatém Nature Valley Open 2019 v Nottinghamu poté, co začala reprezentovat Spojené království namísto Austrálie. V zahajovacím utkání získala jen tři gamy na nejvýše nasazenou světovou osmadvacítku Caroline Garciaovou. V kvalifikačním kole Livesport Prague Open 2021 vyřadila Terezu Valentovou. Na úvod pražského singlu ji vyřadila Belgičanka Ysaline Bonaventureová ve dvou setech.[7]
Do čtyřhry Wimbledonu 2023 nastoupila s krajankou Maiou Lumsdenovou na divokou kartu. O postupu z prvního kola proti jedenáctým nasazeným Anně Daniliné a I-fan Süové rozhodly až ziskem tiebreaku ve druhé a supertiebreaku ve třetí sadě. Přes Slovenky Hrunčákovou a Mihalíkovou pak postoupily jako první ryze britský pár po 40 letech do čtvrtfinále wimbledonského debla. V něm jejich cestu soutěží zastavily turnajové trojky Storm Hunterová s Elise Mertensovou. Bodový zisk ji poprvé v kariéře posunul do elitní světové stovky deblového žebříčku WTA.[8]
Finále na okruhu WTA Tour
editovatLegenda |
---|
Grand Slam (0) |
Turnaj mistryň (0) |
WTA 1000 (0) |
WTA 500 (0) |
WTA 250 (0–1 Č) |
Čtyřhra: 1 (0–1)
editovatStav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | 21. dubna 2024 | Rouen, Francie | antuka (h) | Maia Lumsdenová | Tímea Babosová Irina Chromačovová |
3–6, 4–6 |
Tituly na okruhu ITF
editovatDotace turnajů okruhu ITF | |
---|---|
100 000 $ tournaments | 80 000 $ tournaments |
60 000 $ tournaments | 40 000 $ tournaments |
25 000 $ tournaments | 15 000 $ tournaments |
Dvouhra (2 tituly)
editovatČ. | datum | turnaj | povrch | poražená finalistka | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | květen 2017 | Hammámet, Tunisko | antuka | Natalija Kostićová | 6–4, 6–2 |
2. | březen 2019 | Mildura, Austrálie | tráva | Kaylah McPheeová | 6–4, 6–7(5–7), 6–2 |
Čtyřhra (19 titulů)
editovatČ. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | poražené finalistky | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | květen 2016 | Bol, Chorvatsko | antuka | Dasha Ivanovová | Marine Partaudová Laëtitia Sarrazinová |
6–2, 4–6, [10–7] |
2. | květen 2016 | Bol, Chorvatsko | antuka | Alexandra Morozovová | Dasha Ivanovová Petra Krejsová |
6–1, 2–6, [10–7] |
3. | září 2016 | Brisbane, Austrálie | tvrdý | Abigail Tere-Apisahová | Julia Glušková Liou Fang-čou |
6–7(4–7), 6–2, [10–3] |
4. | květen 2017 | Hammámet, Tunisko | antuka | Chiara Grimmová | Natalija Kostićová Jelena Simićová |
4–6, 6–3, [10–4] |
5. | květen 2017 | Hammámet, Tunisko | antuka | Tereza Mihalíková | Francesca Bullaniová Veronica Napolitanová |
4–6, 6–1, [10–5] |
6. | září 2017 | Penrith, Austrálie | tvrdý | Abigail Tere-Apisahová | Tammi Pattersonová Olivia Rogowská |
6–0, 7–5 |
7. | září 2017 | Brisbane, Austrálie | tvrdý | Abigail Tere-Apisahová | Jennifer Elieová Erika Semaová |
6–4, 6–1 |
8. | říjen 2017 | Cairns, Austrálie | tvrdý | Abigail Tere-Apisahová | Astra Sharmaová Belinda Woolcocková |
4–6, 6–2, [10–6] |
9. | duben 2018 | Pula, Itálie | antuka | Chiara Schollová | Marie Benoîtová Sü Š'-lin |
6–4, 7–5 |
10. | duben 2018 | Pula, Itálie | antuka | Rosalie van der Hoeková | Viktorija Kanová Marija Zotovová |
6–2, 6–2 |
11. | květen 2018 | Saint-Gaudens, Francie | antuka | Francesca Di Lorenzová | Manon Arcangioliová Sherazad Reixová |
6–4, 1–6, [11–9] |
12. | září 2018 | Cairns, Austrálie | tvrdý | Sü Š'-lin | Erin Routliffeová Astra Sharmaová |
6–1, 7–6(9–7) |
13. | říjen 2019 | Brisbane, Austrálie | tvrdý | Destanee Aiavová | Alison Baiová Paige Houriganová |
6–3, 6–3 |
14. | květen 2022 | Nottingham, Spojené království | tvrdý | Maia Lumsdenová | Kimberly Birrellová Alexandra Osborneová |
3–6, 7–6(8–6), [11–9] |
15. | červenec 2022 | Roehampton, Spojené království | tvrdý | Maia Lumsdenová | Lauryn John-Baptisteová Katarína Strešnáková |
6–1, 7–6(7–4) |
16. | říjen 2022 | Cairns, Austrálie | tvrdý | Alexandra Bozovicová | Destanee Aiavová Lisa Maysová |
6–4, 6–4 |
17. | listopad 2022 | Traralgon, Austrálie | tvrdý | Alana Parnabyová | Haruna Arakawová Nacuhó Arakawová |
7–6(7–4), 6–2 |
18. | únor 2023 | Burnie, Austrálie | tvrdý | Destanee Aiavová | Lily Faircloughová Olivia Gadecká |
7–5, 6–3 |
19. | duben 2023 | Nottingham, Spojené království | tvrdý | Maia Lumsdenová | Ankita Rainová Rutudža Bhosaleová |
6–1, 6–4 |
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Naiktha Bains na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Naiktha Bainsová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 27. srpna 2023
- ↑ Naiktha Bainsová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 18. září 2023
- ↑ Naiktha Bains insists she has ‘always felt British’ after opting to represent GB. Shropshire Star [online]. 2019-06-17 [cit. 2023-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-07-13. (anglicky)
- ↑ HANLON, Peter. Britain loses bright spark to Australia. The Age [online]. 2012-01-24 [cit. 2023-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-01-27. (anglicky)
- ↑ BRIGGS, Simon. Lawn Tennis Association's fingers burned by defection of young talent Naiktha Bains to Australia. The Telegraph [online]. 2011-05-17 [cit. 2023-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-06-28. (anglicky)
- ↑ ORNSTEIN, David. The one who got away. BBC Sport [online]. 2011-05-17 [cit. 2023-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-21. (anglicky)
- ↑ a b c Naiktha Bains Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2023-07-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Wimbledon 2023: Maia Lumsden & Naiktha Bains break new ground as they head for quarter-finals [online]. LTA, 2023-07-10 [cit. 2023-07-13]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Naiktha Bainsová na Wikimedia Commons
- Naiktha Bainsová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Naiktha Bainsová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Naiktha Bainsová v databázi Olympedia (anglicky)
- Naiktha Bainsová na Instagramu