Naděžda Slabihoudová

česká překladatelka

Naděžda Slabihoudová, rozená Čmerdová (1. května 1922, Klecany8. června 2014, Praha) byla česká překladatelka především z estonštiny a z ruštiny, okrajově také z němčiny.

Naděžda Slabihoudová
Rodné jméno Naďa Čmerdová
Narození 1. května 1922
Klecany
Úmrtí 8. června 2014 (ve věku 92 let)
Praha
Povolání překladatelka
Alma mater Univerzita Karlova
Témata estonština a ruština
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Po absolvování osmiletého Gymnázia Charlotty G. Masarykové v Praze (v letech 19331941) vystudovala v letech 19451949 obor čeština a ruština na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde také získala titul PhDr. Od roku 1948 pracovala jako redaktorka v nakladatelství Svět Sovětů v Praze (do roku 1952) a v letech 1967-1977 jako redaktorka ve Státním pedagogickém nakladatelství v Praze. Mezitím se intenzivně věnovala svobodnému překladatelskému povolání, přičemž tuto činnost doplňovala úvody a doslovy k jednotlivým publikacím, hojným publikováním článků v novinách a časopisech, přednáškami (převážně o ruské literatuře) a ediční prací.

Zpočátku překládala ruskou prózu, ale od konce 70. let začala překládat i estonskou beletrii. Českým čtenářům zprostředkovala zásadní část z tvorby ruských spisovatelů Nikolaje Semjonoviče Leskova a Vsevoloda Ivanova či klasika estonské literatury Antona Hansena Tammsaara.

Za svoji překladatelskou činnost dostala 23. února 2004 od estonského prezidenta Arnola Rüütela nejvyšší estonské státní vyznamenání – řád Maarjamaa Risti.

Kromě překladů je autorkou Stručného přehledu estonské literatury, příspěvků do svazků edice Literatura ve světě o současné estonské literatuře a spoluautorkou Slovníku pobaltských spisovatelů, v němž zpracovala část o estonských spisovatelích.

Zemřela 8. června 2014 v nemocnici pod Petřínem.

Nejvýznamnější překladyEditovat

EstonštinaEditovat

NěmčinaEditovat

RuštinaEditovat

Vědecké práceEditovat

  • Stručný přehled estonské literatury, Balt-East, Praha 1997, znovu 2003,
  • Estonsko, malá země - velká literatura: estonská literatura v českých překladech (1976-2001), Národní knihovna České republiky a Balt-East, Praha 2003,
  • Slovník pobaltských spisovatelů (estonská, litevská a lotyšská literatura, Libri, Praha 2003, spoluautorka (zpracovala část o estonských spisovatelích), znovu 2008.
  • Estonsky psaná literatura. In ZAHRADNÍČKOVÁ, Hana (ed.). Literatura ve světě 2004. Gutenberg, Praha 2005, s. 67–72.
  • Estonsky psaná literatura. In SCHLEISSOVÁ, Eva (ed.). Literatura v Evropě. Gutenberg, Praha 2006, s. 82–86.
  • Estonsky psaná literatura. In KITZLER, Petr (ed.). Literatura ve světě 2006–2007. Gutenberg, Praha 2007, s. 118–123.
  • Z estonské mytologie. Kalevipoeg. Baltika 7, 1992, s. 7–8.
  • Z estonské mytologie. Vanapagan. Baltika 12, 1994, s. 27.
  • Literární ohlédnutí. Baltika 12, 1994, s. 28.
  • (spolu s Michalem Vaňkem) Estonská literatura v Čechách. Plav 2010, 12, s. 41–44.
  • Miloš Lukáš – překladatelský labužník. Plav 2010, 12, s. 49–50.

Externí odkazyEditovat