Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin
Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin (rusky Михаил Евграфович Салтыков-Щедрин; 15. lednajul./ 27. ledna 1826greg. – 28. dubnajul./ 10. května 1889greg.) byl ruský spisovatel a satirik. Ve svém díle, ideově spojeném s tzv. naturální školou útočil proti carství a nevolnictví, odhaloval podstatu měšťáctví či liberalismu a zesměšňoval carskou byrokracii. Nejznámějším z jeho děl je román o mravním úpadku statkářské rodiny nazvaných Panstvo Golovlevových a dále Historie jednoho města. V něm v groteskně satirických obrazech líčí dějiny města Hlupákova, jakéhosi ruského Kocourkova. Když carská cenzura sílila, uchýlil se k jinotajné formě zvířecích bajek a pohádek pro dospělé.
Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin | |
![]() portrét od Ivana Nikolajeviče Kramského | |
Rodné jméno | Michail Jevgrafovič Saltykov |
---|---|
Narození |
15.jul. / 27. ledna 1826greg. Spas Ugol, Tverská gubernie[1] ![]() |
Úmrtí |
28. dubnajul. / 10. května 1889greg. (ve věku 63 let) Petrohrad ![]() |
Místo pohřbení | Literatorskije mostki |
Povolání | úředník, novinář |
Období | 1848-1889 |
Žánr | satira |
Témata | kritika ruské společnosti 2. poloviny 19. století |
Významná díla |
Historie jednoho města Panstvo Golovlevových Bajky |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
ŽivotEditovat
Pocházel ze šlechtické rodiny. Vystudoval gymnázium v Carském Sele a poté nastoupil dráhu úředníka na ministerstvu vojenství. V té době se seznámil s utopickým socialismem. Za názory, které otiskl ve svých prvních pracích, byl v dubnu roku 1848 poslán do vyhnanství do Vjatky (dnes Kirov), kde byl osm let gubernátorským úředníkem. Po návratu v roce 1855 pracoval jako úředník v Rjazani a v Tveru. V roce 1862 odešel ze státní služby a pracoval jako redaktor časopisu Sovremennik. Po dvou letech pro neshody s vedením redakce odešel zpět do úřední služby. V roce 1868 byl penzionován. Poté spolupracoval s Nikolajem Alexejevičem Někrasovem při vedení časopisu Otěčestvennyje zapiski (Отечественные записки). Tento časopis po Někrasovově smrti vedl. Vydávání časopisu bylo v roce 1884 zastaveno.
DíloEditovat
- Protiklady (Противоречия, 1847)
- Zamotaná záležitost (Запутанное дело, 1848)
- Obrázky z gubernie (Губернские очерки, 1856-1857) - črty z doby vyhnanství
- Pazuchinova smrt (Смерть Пазухина, 1857) - drama
- Stíny (Тени, 1865) - drama
- Nevinné povídky (Невинные рассказы, 1863)
- Satiry v próze (Сатиры в прозе, 1863)
- Pompaduři a pompadurky (Помпадуры и помпадурши, 1863-1873) - satirické prózy
- Příznaky doby (Признаки времени, 1869) - črty a povídky, které reagují na situaci v Rusku po reformách roku 1861.
- Historie jednoho města (История одного города, 1870)
- Dopisy z venkova (Письма о провинции, 1871)
- Páni Taškentci (Господа ташкентцы, 1872)
- Loajální řeči (Благонамеренные речи, 1872-1876)
- Azyl Monrepos (Убежище Монрепо, 1878-1879)
- Současná idyla (Современная идиллия, 1878-1883) - satiry na období tzv. reakce
- Panstvo Golovlevových (Господа Головлевы, 1880) - kronika rozpadu feudální statkářské rodiny, překlady do češtiny též jako Golovlevské panstvo nebo Páni Golovlevi [2]
- V cizině (За рубежом, 1880) - dojmy z cest po Evropě
- Dopisy tetičce (Письма к тетеньке, 1882) - satiry na období tzv. reakce
- Bajky (Сказки, 1886)
- Pošechonské staré časy (Пошехонская старина, 1887-1889), česky též jako Pošechoňská stařina
FotogalerieEditovat
OdkazyEditovat
LiteraturaEditovat
- NEUMANN, Bohumil. heslo Saltykov-Ščedrin, Michail Jevgrafovič. In: Milan Hrala a kol. Slovník spisovatelů, Sovětský svaz,. Praha: Odeon, 1978. Svazek II (L-Ž). S. 311-312.
ReferenceEditovat
- ↑ aktuálně (2015) leží v Moskevské oblasti
- ↑ POSPÍŠIL, Ivo. Golovlevské panstvo. In: Vladimír Macura a kolektiv. Slovník světových literárních děl. Praha: Odeon, 1989. ISBN 80-207-0960-6. Svazek 2 (M-Ž). S. 211-212.
Externí odkazyEditovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin na Wikimedia Commons
- (rusky) dílo v ruštině na serveru Библиотека Максима Мошкова