Kirov

sídlo v Kirovské oblasti v Rusku
Další významy jsou uvedeny na stránce Kirov (rozcestník).

Kirov (rusky Киров) je oblastní město v Rusku; leží na severovýchodě evropské části země (950 km od Moskvy). Dříve bylo také známé pod jménem Chlynov (Хлы́нов) (do roku 1781) a Vjatka (Вя́тка) (1781–1934).

Kirov
Киров
Pohled na ulici Kirova
Pohled na ulici Kirova
Kirov – znak
znak
Kirov – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška150 m n. m.
Časové pásmoUTC+3[1]
StátRuskoRusko Rusko
Federální okruhPovolžský
OblastKirovská
Kirov na mapě
Kirovská oblast na mapě Ruska
Kirov
Kirov
Město na mapě Kirovské oblasti
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha169,7 km²
Počet obyvatel501 468 (2017)[2]
Hustota zalidnění2 954,5 obyv./km²
Správa
Statusměsto
StarostaVladykin Valerij Nikolajevič a Elena Kovaleva
Oficiální webwww.admkirov.ru
Telefonní předvolba(+7)8332
PSČ610000–610052
Označení vozidel43
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žije zde přibližně 501 tisíc[2] obyvatel.

Historie editovat

Vjatka byla založena na západ od Uralu novgorodskými uškujniky (říční piráti) roku 1374 (podle jiné teorie 1181). Od roku 1457 město dostalo opevnění v ústí malé řeky Chlynovice (Chlynovky) a přejmenovalo se na Chlynov. Do roku 1489 bylo věčevou republikou, pak součástí Moskevského knížectví.

Roku 1781 Kateřina Veliká město přejmenovala na Vjatku a ustanovila ho jako centrum samostatné gubernie. Odcházeli sem také někteří lidé do vyhnanství, např. Alexandr Gercen a Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin. Roku 1848 se zde narodil malíř Viktor Michajlovič Vasněcov, a roku 1879 revolucionář a terorista Jegor Sozonov. Na konci 19. století byla Vjatka důležitou zastávkou na Transsibiřské magistrále. Roku 1934 bylo město přejmenováno po sovětském vůdci S. M. Kirovovi, který byl téhož roku 1. prosince zavražděn.

11. dubna 1993 (některé zdroje uvádějí 12. prosince) se konal průzkum ohledně toho, aby městu byl navrácen název Vjatka. Většina hlasů se vyjádřila proti změně. V letech 2008–2010 snahy o přejmenování opět zesílily, vzniklo občanské hnutí usilující o přejmenování, návrhem se zabývala městská duma, oblastní gubernátor zřídil pracovní komisi, která má provést sociologickou i rozpočtovou studii ohledně přejmenování. 30. června 2009 bylo přijato rozhodnutí o nezbytnosti referenda, které by se však nekonalo dříve než v roce 2010.

Charakter města editovat

Město se nachází na řece Vjatce, obklopené lesy. Převažuje zde lehký průmysl – zpracovávání dřeva, kožešiny a výroba zemědělských strojů. Jsou zde také vysoké školy, několik muzeí, divadel, opera[zdroj⁠?] a baletní scéna, která je vedena jako Divadlo moderního baletu (rusky Театр современного балета).[3] Do města se dá dostat letecky, městskou dopravu zde zajišťují trolejbusy a autobusy.

Sport editovat

Město je každoročním dějištěm mezinárodních závodů v ledolezení. Pochází odtud, nebo trénuje zde větší část ruské reprezentace v tomto sportu, jejíž horolezci pravidelně obsazují téměř celé finálové pole závodů světového poháru i mistrovství světa a Evropy, nebo mistrovství světa juniorů.[4]

Zajímavost editovat

Podle zprávy deníku Pravda zveřejněné 4 ledna 2005, je město Kirov známo jako „město dvojčat“", kvůli nezvykle vysokému počtu vícečetných porodů.[5]

Koncem srpna 1918 žádal profesor T. G. Masaryk v Americe prezidenta Wilsona o pomoc Československým legionářům při jejich postupu na Vologdu a Vjatku, zejména z popudu francouzských spojenců. [6]

Partnerská města editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. a b Dostupné online. [cit. 2017-04-07]
  3. Гранд Па - Обратная связь. baletgrandpa.ru [online]. [cit. 2020-09-19]. Dostupné online. 
  4. (anglicky) Theuiaa.org: výsledky závodů v ledolezení Archivováno 23. 6. 2019 na Wayback Machine. (2002-)
  5. Multiple births in Oblast Kirov [online]. [cit. 2005-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-01-12. 
  6. PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str.12 - 25, 30 - 120, 140 - 148

Související články editovat

Externí odkazy editovat