Otevřít hlavní menu

Věče

Poradní shromáždění ve starém Rusku
Věče v Novgorodě

Věče bylo poradní shromáždění mužů na staré Rusi, přibližně v období 10.15. století.

HistorieEditovat

Účastnit se mohl každý svobodný bezúhonný muž. Výstupem takových shromáždění byla různá rozhodnutí, především politická, vojenská a ekonomická, poplatná době. Zúčastnění na věči mohli například zvolit, či svrhnout knížete, rozhodovali také příklad o bojích se Švédy, Němci či Tatary, resp. s kým bojovat a s kým naopak obchodovat, v době, kdy Novgorodu vládl Alexandr Jaroslavič Něvský.

Věče byla ustanovena ve většině měst a k radě ke knížeti (panovníkovi) byli odesíláni jejich zástupci. Stejně jako dnes, i v počátku ruské státnosti měly věče především úlohu převzetí části zodpovědnosti za panování nad rozsáhlým územím na města. S tím souvisí přenesení rozpočtového rámce nutného na budování, udržení a aplikaci armády ve válkách vedených ve středověku, především pak za účelem sjednocení víry na území tehdejší Eurasie.

Svou autoritu však věče postupně ztratily v důsledku vpádu Tatarů ve prospěch velkoknížete. Ve městech, která nebyla dobyta Tatary (Novgorodě, Pskově a Chlynově) věče mělo největší moc, převyšující dokonce moc samotného knížete, a udrželo se po nejdelší čas, až do moskevské okupace těchto měst na konci 15. a začátku 16. století.