Ivo Železný

český esperantista, nakladatel a překladatel

Ivo Železný (* 7. června 1950 Praha) je český nakladatel, překladatel, esperantista, antologista, editor a publicista, významný popularizátor sci-fi literatury v Československu. Překládal zejména ze švédštiny, ale i z řady dalších jazyků: angličtiny, dánštiny, esperanta, norštiny, polštiny, ruštiny, slovenštiny, nizozemštiny a islandštiny. Příležitostně i tlumočil a má na kontě překlad pár desítek filmů.

PhDr. Ivo Železný
Narození7. června 1950 (75 let)
Praha
Alma materUniverzita Karlova
Povolánínakladatel, vydavatel, překladatel, redaktor, antologista, tlumočník.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor anglistika a nordistika (švédština), roku 1985 získal titul PhDr. (obor švédský jazyk). Pracoval 1974–1985 v Nakladatelství Svoboda (redaktor), 1985–1990 v Odeonu (vedoucí redaktor anglo-germánské redakce), 1989–1991 v družstvu kulturních služeb Art-servis jako šéfredaktor Nakladatelství Art-servis a spoludružstevník (20 vydaných knižních titulů + periodika).

Následně roku 1991 založil vlastní nakladatelství a vydavatelství Ivo Železný, které podle databáze NK vydalo 4659 neperiodických titulů (knihy a periodika vydávalo 1991–2006; prodalo se jich za 860 milionů), 1993–2007 vedl ještě nakladatelství (podle NK 2740 neperiodických titulů + periodika v letech 1996–2003; prodalo se jich za 430 milionů) jako majitel a šéfredaktor. Celkově sestavil a prodal publikace za více než 1,3 miliardy korun. Redigoval přes sto knižních titulů, jejichž většinu sám nalezl a prosadil.

Zásluhy o sci-fi žánr

editovat

Ivo Železný byl zapojen do činnosti jednoho z prvních SF klubů v Praze Villoidus, jehož byl členem 1982–1984. Byl překladatelem a zejména antologistou světové i domácí sci-fi literatury (viz níže) a byl členem soutěžní poroty v začátcích ankety o Cenu Karla Čapka na Parconech.[1] Patří k zakladatelům Československého fandomu.

Literární dílo

editovat

Překlady

editovat

knižní

editovat

časopisecké

editovat
  • 1974 – Farizejové. Tři islandské povídky in: Světová literatura 4/1974, povídka Halldór LaxnessPták na plotě, studentský překlad s Dagmar Černohorskou a Jiřím Chvojkou)
  • 1985 – Jon BingKYBernetický ORGanismus in: AZ magazín 6/1985, povídka z norštiny a interview

další

editovat

Vyrobil titulky několika filmů ze švédštiny a angličtiny, např. pro Tarkovského Oběť.

Antologie a výbory

editovat

Autorské texty

editovat
  • 1980 – Stvořitelé nových světů
  • 1988 – Jak je číst? Slovníček výslovnosti jmen světových autorů
  • 2021 – Byl jsem u toho. Skoro u všeho. In: Leoš Kyša a Michaela Merglová (eds) – Krásky a vetřelci (také e-kniha, audiokniha)

Esperanto a disidentská činnost

editovat

Ve svém mládí se Ivo Železný intenzivně věnoval esperantu a po obnovení Českého esperantského svazu v roce 1969 se stal vedoucím jeho sekce mládeže. Je doživotním členem Světového esperantského svazu. V letech 1966–1970 fungoval jako zprostředkovatel (peranto) pro časopisy Heroldo de Esperanto (Belgie, hlavní informační čtrnáctideník světového esperantského hnutí), La Juna penso (Francie, volnomyšlenkářský měsíčník), Liberecana ligilo (Francie, anarchistický obměsíčník) a Pacon en Vjetnamio (Japonsko, pacifistický měsíčník). Během těchto let fungoval i jako retranslační stanice pro zásilky literatury a hudebních nosičů mezi nizozemským ústředím Světového esperantského svazu a komunistickými zeměmi. Za tu dobu přeposlal tisíce zásilek oběma směry: například samizdatové texty estonských zakázaných autorů chodily na Západ přes Finsko – turisté z Tallinnu je převezli a odeslali z Finska. V opačném směru zase esperantský překlad Bible – z Nizozemska či Polska do Sovětského svazu nikdy nedošel, při odeslání z Československa ovšem ano – Železný jich odeslal hodně přes stovku.

Osobní život

editovat

Ivo Železný byl ženatý s Jitkou Železnou-Soukupovou, rovněž redaktorkou a překladatelkou, později se rozvedli. Mají dva syny Iva a Pavla.

Ocenění

editovat

V roce 1984 získal na Parconu cenu Ludvík za vydanou antologii světového sci-fi Experiment člověk a o rok později další za československou antologii Stalo se zítra.[1] Dále získal i cenu Mlok.

Reference

editovat
  1. a b KOLEKTIV AUTORŮ. Svět fakta fantazie. Praha: Panorama, 1989. Kapitola Zdeněk Rampas – Záhadné slovo, s. 170. 

Externí odkazy

editovat