Moravské Křižánky
Moravské Křižánky (německy Mährisch Krischanek) je jižní a západní část obce Křižánky v okrese Žďár nad Sázavou. Prochází zde silnice II/354. V roce 2009 zde bylo evidováno 188 adres.[3] V roce 2001 zde trvale žilo 281 obyvatel.[4]
| Moravské Křižánky | |
|---|---|
 Kaple v Moravských Křižánkách | |
| Lokalita | |
| Charakter | část obce |
| Obec | Křižánky |
| Okres | Žďár nad Sázavou |
| Kraj | Kraj Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°40′40″ s. š., 16°4′36″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 273 (2021)[1] |
| Katastrální území | Moravské Křižánky (6,41 km²) |
| PSČ | 592 02 |
| Počet domů | 163 (2011)[2] |
  Moravské Křižánky | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 76449 |
| Kód k. ú. | 676446 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Moravské Křižánky je také název katastrálního území o rozloze 6,41 km2.[5]
Historický přehled editovat
Moravské Křižánky bývaly samostatnou obcí, jejíž součástí až do 30. června 1950 byla i Moravská Cikánka. Od 1. července 1950[6][7] je Moravská Cikánka součástí města Svratky.
Průběh řeky Svratky tvořil historickou hranici mezi Čechami a Moravou; na české straně byla ve 14. století vybudována roztroušená osada Křižánky. Později nechali les vykácet i páni z Pernštejna na protější moravské straně Křižánek a založili stejnojmennou osadu. První písemná zmínka o moravských Křižánkách pochází z roku 1437, kdy Jan z Pernštejna přenechal své majetky v obci Barbaře Valdštejnské jako věno.
Po smrti Vratislava z Pernštejna prodali jeho synové Jan a Maxmilián v roce 1587 zadlužené Novoměstské panství Vilému Dubskému z Třebomyslic. Dubský přišel o své statky po bitvě na Bílé hoře v roce 1624, novým statkářem rodem v obci se stali Kratzerové von Schönsberg. . V roce 1638 přešlo Novoměstské panství na Simona Kratzera von Schönsberg. Přibližně v polovině sedmnáctého století – kdy novoměstské panství vlastnili Kratzerové von Schönsberg v okolí započala těžba železné rudy a v obci se objevilo nové průmyslové odvětví – železářství.
Když František Maxmilián Kratzer von Schönberg v roce 1679 zesnul, zanechal po sobě velké dluhy a panství přešlo do správy jednoho z hlavních věřitelů, Ferdinanda Fürsta z Dietrichsteina.
Nejstarší městská pečeť pochází z roku 1743; ukazoval velký tlapkový kříž obklopený čtyřmi malými. Až do poloviny 19. století zůstaly Křižánky příslušenstvím do Novoměstského panství.
Po zrušení patrimoniální správy od roku 1850 Křižánky s lokalitami Cikánka, Fixův Mlýn a městem Svratka příslušely do soudního okresu Nové město, od roku 1862 i do Politického okresu novoměstského.
Na konci 19. století byly Křižánky přejmenovány na Moravské Křižánky, aby se lépe odlišily od stejnojmenné české vesnice; okres Cikánka byl také přejmenován na Moravskou Cikánku.
Moravská Cikánka byla v roce 1950 přičleněna do Svratky. V průběhu obecní reformy v roce 1960 byly Moravské Křižánky a České Křižánky sloučeny do obce Křižánky a zařazeny do okresu Žďár nad Sázavou. V letech 1980 až 1990 byly Křižánky začleněny do Svratky. Po listopadu 1989 vznikly obce České Křižánky a Moravské Křižánky. V roce 2002 byly České Křižánky (s Českými Milovy) a Moravské Křižánky přeměněny na obec Křižánky.
Křižánky jsou největší vesnickou památkovou rezervací v Kraji Vysočina.
Řemesla a průmysl editovat
17. století – sklářství a železářství
V 17. století byla postavena sklárna, která však již kolem roku 1740 zanikla, avšak po založení skláren v 17. století si zde začali stavět místní dělníci domky, které jsou základem dnešní památkové rezervace.
V roce 1638 přešlo Novoměstské panství na Simona Kratzera von Schönsberg. Přibližně v polovině sedmnáctého století – kdy novoměstské panství vlastnili Kratzerové von Schönsberg byla zaznamenána těžba magnetitové železné rudy a vybudován železářský hamr.
Železářský hamr byl uzavřen v roce 1874. Po zániku sklářského a železářského průmyslu se stala novým průmyslovým odvětvím v obci výroba pilníků, toto řemeslo poskytovalo obživu většině obyvatel vesnice ještě před 2. světovou válkou.
19. století - pilníkářství
Pilníky a rašple jsou vykovány z nástrojové oceli , která se dala snadno kalit (zušlechtěná surová nebo cementovaná ocel, méně litá ocel, později válcovaná ocel), přičemž se používaly zápustky pro ty s trojúhelníkovým a kulatým průřezem. Kované přířezy pilníku byly žíhány a pomalu ochlazovány, aby byly co nejměkčí. Před vytesáním dostaly tvar a hladké, lesklé povrchy broušením. Tento krok byl proveden ve vlastních brusírnách nebo pecích s vodou poháněnými mlecími kameny.
Turistika, lyžování a volný čas editovat
Původ lyžování na Vysočině je pravděpodobně v Moravských Křižánkách. Již v roce 1886 používali učitelé Houdek a lesník Resch lyže dovezené z Norska. Ve 20. století se Moravské Křižánky vyvinuly v letovisko.
Reference editovat
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-27.
- ↑ Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-10-16 [cit. 2003-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-07.
- ↑ Úřední list republiky Československé, Díl I. nařizovací, částka 86, str. 651 a 652, vydáno v Praze dne 20. června 1950
- ↑ Úřední list republiky Československé, II. díl ediktální (oznamovací), ročník 1950, číslo 156, str. 2188, vydáno v Praze dne 7. července 1950
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Moravské Křižánky na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Křížánky v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa katastru Moravské Křižánky na webu ČÚZK
