Mojžíř (hrad)
Mojžíř (též Wessenstein) je zaniklý hrad nad městskou částí Mojžíř na okraji města Ústí nad Labem. Hrad stál na levém břehu Labe na vrchu Strážný v nadmořské výšce 275 metrů. Dochovaly se z něj terénní relikty a drobné fragmenty zdiva.
| Mojžíř | |
|---|---|
 Dochované zdivo | |
| Základní informace | |
| Zánik | počátek 15. století |
| Stavebník | neznámý |
| Další majitelé | páni z Lungvic |
| Poloha | |
| Adresa | vrch Strážný nad místní částí Mojžíř, Ústí nad Labem,  Česko |
| Souřadnice | 50°41′2,02″ s. š., 14°7′16,05″ v. d. |
  Mojžíř | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
O hradu se nedochovaly žádné písemné prameny. Sporné je i jeho jméno. V literatuře se často uvádí pod německým názvem Wessenstein,[1][2] ale už August Sedláček poukázal na záměnu se německým hradem Weesenstein u města Dohna.[3] Jiří Úlovec navrhl hypotézu o jménu Mojžíř[4] ve spojení s rodem pánů z Lungvic, kteří vlastnili vesnici Mojžíř na přelomu 14. a 15. století. Archeologické nálezy datují existenci hradu do druhé poloviny 13. století a na počátek 14. století,[5] ale nelze vyloučit ani pozdější osídlení hradu.[4]
Rytíři z Lungvic vlastnili ves Mojžíř od druhé poloviny čtrnáctého století, kdy došlo k rozdělení jejich rodového majetku a Mojžíř se stal centrem samostatného panství. Jeho prvním známým majitelem byl v roce 1387 Vygand z Lungvic a posledním Děpolt z Lungvic uváděný roku 1401. Mezi lety 1401 a 1404 statek získal Václav z Vartenberka, který jej připojil k Blansku, a nepotřebný hrad nad Mojžířem zanikl.[6]
Stavební podoba editovat
Hrad měl oválný půdorys. Na východní straně ho chránil obloukovitý příkop. V samotném jádře se nachází skalní výchozy bez výraznějších známek zástavby. Pouze ve východní části se dochovaly zbytky zdiva.[1]
Přístup editovat
Na hrad nevede žádná značená cesta. Nejsnazší cesta vede z Mojžíře od kostela svatého Šimona a Judy ulicí U Fary. Ulice vede podél zahrádek a posléze se mění v polní cestu, která záhy uhýbá k severu. Odtud je možné jít přímo na východ a úbočím Strážného vystoupat přímo ke zbytkům hradu.
Galerie editovat
-
Pohled přes příkop k hradnímu jádru -
Skalní výchoz v jádře -
Fragment zdiva u nelegálního výkopu
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Wessenstein, s. 614.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Wessenstein – hrad, s. 526.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Blanska, s. 328.
- ↑ a b ÚLOVEC, Jiří. Mojžíř nebo Wessenstein?. Hláska. 2005, roč. XVI, čís. 4, s. 56–57. Dostupné online.
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů – Dodatky. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-114-0. Kapitola Wessenstein, s. 110.
- ↑ RUBEŠ, Marek; NOVOTNÝ, Josef; JENÍČEK, Martin; PTÁČEK, Jan. Hrad Blansko. Příprava vydání Marek Rubeš. 1. vyd. Plzeň: Ing. Petr Mikota, 2020. 52 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 51). ISBN 978-80-87170-75-5. S. 44.
Literatura editovat
- ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Wessenstein – hrad, s. 526.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů – Dodatky 2. Praha: Libri, 2005. 164 s. ISBN 80-7277-262-7. Kapitola Wessenstein, s. 121.
- ÚLOVEC, Jiří. Hrad v Mojžíři. Muzejní a vlastivědná práce. Časopis Společnosti přátel starožitností. 2003, čís. 1, s. 9–19.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mojžíř na Wikimedia Commons - Hrad Mojžíř na Hrady.cz
