Mirzə Fətəli Axundov
ázerbájdžánský spisovatel a filosof
Mirzə Fətəli Axundov (psán též Mirza Fatali Achundov; 12. července 1812 Nuxa - 9. března 1878 Tiflis) byl ázerbájdžánský[1][2] spisovatel, dramatik, literární kritik, lingvista, nacionalista, postosvícenský filozof a propagátor ateismu.[3] Zahájil novou fázi vývoje ázerbájdžánské literatury a byl autorem prvního návrhu, jak psát turkický jazyk latinkou. Byl také jedním z předchůdců moderního íránského nacionalismu.[4] Psal ázerbájdžánsky, persky a rusky.
| Mirzə Fətəli Axundov | |
|---|---|
 | |
| Narození | 12.jul. / 24. července 1812greg. Şəki |
| Úmrtí | 10.jul. / 22. března 1878greg. (ve věku 65 let) Tbilisi |
| Povolání | spisovatel, dramatik, literární kritik, filozof a básník |
| Alma mater | Škola Nuchinského ujezdu |
| Žánr | lyrická poezie a divadelní hra |
| Témata | literatura, drama a filozofie |
| Ocenění | Řád sv. Anny 3. třídy Řád slunce a lva 2. třídy Řád slunce a lva 3. třídy Řád Medžidie 4. třídy Kříž Za službu na Kavkaze … více na Wikidatech |
| Děti | Rəşid Axundov |
| Příbuzní | Fətəli Axundov (vnuk či vnučka) |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mirza Fatali Akhundov na anglické Wikipedii.
- ↑ [Russian Azerbaijan (1905–1920): the shaping of a national identity in a Muslim community. Cambridge University Press, Boston, 1985.
- ↑ Kolarz W. Russian and Her Colonies. London. 1953. pp 244–245
- ↑ M. Iovchuk (ed.) et el. [The Philosophical and Sociological Thought of the Peoples of the USSR in the 19th Century http://www.biografia.ru/about/filosofia46.html]. Moscow: Mysl, 1971.
- ↑ Tadeusz Swietochowski, Russia and Azerbaijan: A Borderland in Transition (New York: Columbia University Press), 1995, page 27-28:
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mirzə Fətəli Axundov na Wikimedia Commons
