Mirošovice (zámek)

Barokní zámek

Mirošovice jsou zámek ve stejnojmenné vesniciokrese Teplice. Zámek stojí na jižním okraji vesnice a vlastní zámecká budova tvoří severní křídlo hospodářského dvora. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Mirošovice
Východní průčelí s věží
Východní průčelí s věží
Základní informace
Sloh renesanční, barokní
Stavebník Mirešovští z Mirešovic
Další majitelé Kaplířové ze Sulevic, Šternberkové, Martinicové, Ditrichštejnové, Lobkovicové
Poloha
Adresa Mirošovice čp. 1, Hrobčice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Mirošovice
Mirošovice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 43555/5-2618 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o Mirošovicích pochází z roku 1207 (August Sedláček udává rok 1209[2]), kdy patřila oseckému klášteru. Od 14. století však ve vsi existoval samostatný statek rytířů Mirošovských z Mirošovic, kterým vesnice patřila až do konce 16. století.[3] Jako poslední ji držel Jan z Mirošic, který v roce 1596 koupil sousední Hrobčice. O tři roky později obě panství prodal Zdeslavu Kaplíři ze Sulevic[2] za 15 500 kop míšeňských grošů, a ten je vzápětí připojil k Želenicím. [4] Zdeslavův syn Jan Burjan Kaplíř ze Sulevic potom v roce 1616 prodal celé panství Štěpánovi Jiřímu ze Šternberka. Po jeho synovi vesnice přešla na Jana Štěpána Maxmiliána ze Šternberka, který se velmi zadlužil a jeho panství byla použita k úhradě dluhu. Mirošovice připadly jeho příbuzné hraběnce Veronice Polyxeně z Martinic. Od Martiniců zámek v roce 1668 koupila kněžna Žofie Anežka z Dietrichštejna. Brzy poté ho však získali Lobkovicové, kteří Mirošovice připojili k Bílině.[2]

 
Severní průčelí

Ve 20. století v hospodářském dvoře působil státní statek a družstvo Jednota s pohostinstvím. Údržba objektu byla zanedbávána a objekt se dostal do havarijního stavu. V některých místnostech jsou propadlé podlahy a poškozené jsou také střešní krytina s krovem.[4]

Stavební podobaEditovat

Prvním panským sídlem v Mirošovicích byla tvrz, jejíž polohu neznáme. Na konci 15. století ji nahradila pozdně gotická tvrz zmíněná poprvé v roce 1523. V 16. století byla dvakrát renesančně upravena. Barokní přestavba provedená Lobkovici zasáhla především interiéry vyšších pater. Kromě nich však byla přistavěna také kaple.[4]

Zámeckou budovu tvořilo nejprve dlouhé křídlo s přístavkem v jihozápadní nároží. V jižním průčelí se z té doby zachoval hrotitý vstupní portál a druhý gotický portál druhotně použitý v interiéru. Okolo roku 1554 byly fasády vyzdobeny zlomkovitě dochovanými sgrafitovými omítkami. Přestavěno bylo také přízemí, jehož místnosti byly opatřeny valenými klenbami. Někdy okolo roku 1600 přibyla v jižním průčelí schodišťová věž.[4]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-12-20]. Identifikátor záznamu 155867 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. Kapitola Tvrze okolo Bíliny, s. 218. 
  3. ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Mirošovice – zámek, s. 320. 
  4. a b c d ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech: A–M. Svazek 1. Praha: Libri, 2003. 504 s. ISBN 80-7277-099-3. Kapitola Mirošovice, s. 472–476. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat