Otevřít hlavní menu

Mirošovice (Hrobčice)

část obce Hrobčice v okrese Teplice

Mirošovice (dříve také Mirešovice, německy Miroschowitz) jsou malá vesnice, část obce Hrobčice v okrese Teplice. Nachází se asi 1,5 km na jih od Hrobčic. Prochází zde silnice II/257. V roce 2009 zde bylo evidováno 47 adres.[1] V roce 2011 zde trvale žilo 109 obyvatel.

Mirošovice
Střed vesnice s kostelem svatého Vavřince
Střed vesnice s kostelem svatého Vavřince
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 109 (2011)
Domů 47 (2009)
Lokalita
PSČ 417 57
Obec Hrobčice
Okres Teplice
Historická země Čechy
Katastrální území Mirošovice (3,11 km²)
Zeměpisné souřadnice
Mirošovice
Mirošovice
Další údaje
Kód části obce 48194
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mirošovice je také název katastrálního území o rozloze 3,11 km².[2]

Obsah

HistorieEditovat

Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1207.[3] Jedna z částí vsi byla tehdy ve vlastnictví oseckého kláštera. V průběhu 14. století zde vznikla tvrz, jež byla sídlem rytířů Mirošovických. Členové tohoto rodu se připomínají k roku 1363. Zřejmě na konci 15. století byla vybudována nová, pozdně gotická tvrz, která se v pramenech objevuje až v roce 1523. Panství zůstalo v majetku rytířů Mirošovických z Mirošovic až do roku 1599, v tomto roce jej totiž Jan z Mirošovic prodal Zdeslavu Kaplířovi ze Sulevic. Později byla tvrz renesančně přestavěna, což dokládá letopočet 1554 na portále. Od roku 1616 bylo panství v državách Šternberků, po kterých se zde vystřídalo několik jiných majitelů. O 52 let později, v roce 1668, bylo panství zakoupeno majiteli blízké Bíliny, Lobkowitzi. Ti se zasloužili o přestavbu tvrze na zámek. Ten byl využíván až do 20. století, ovšem jeho účel se v průběhu let změnil - ze zámku se stalo sídlo Lobkowitzského statku. Později, po 2. světové válce byl zámek znárodněn v rámci 2. pozemkové reforrmy. Byl využíván jako státní statek, jeho část využívalo spotřební družstvo Jednota.[4][5]

ObyvatelstvoEditovat

Vývoj počtu obyvatel a domů[3][6]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 230 208 212 219 254 208 236 179 169 171 109 113 115 109
Domy 37 41 37 37 38 39 41 44 . 41 33 41 40 43
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Hrobčice.

PamětihodnostiEditovat

  • Nad návsí stojí kaple svatého Vavřince[7] postavená majiteli bílinského panství roku 1708. Kaple je jednolodní s odsazeným, polygonálně uzavřeným presbytářem.[8][7] Hlavní oltář byl přesunut do kostela svatého Petra a Pavla v Bílině.[zdroj?]
  • V jižní části vesnice stojí hospodářský dvůr s mirošovickým zámkem, který vznikl přestavbou pozdně gotické tvrze z konce 15. století. V 17. století proběhly za Lobkoviců barokní úpravy interiérů. Ve druhé polovině 20. století v areálu hospodařil státní statek a družstvo Jednota. Objekt nebyl udržován, a postupně se dostal do havarijního stavu. [9] V sobotu 10. srpna 2019 se zámku propadla část mansardové střechy (zdroj: www stránky obce Hrobčice).
  • Usedlost čp. 21
  • Socha svatého Antonína Poustevníka, před domem čp. 21. Socha původně stávala asi 1 km za Mirošovicemi směrem na Louny. Zrekonstruována v roce 2010.
  • Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice, na návsi. Pochází z první čtvrtiny 18. století. V roce 2010 byl zrestaurován.

ReferenceEditovat

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  2. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  3. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 410, 411. 
  4. Oficiální stránky obce Hrobčice [online]. Hrobčice: Obec Hrobčice [cit. 2017-05-01]. Dostupné online. (česky) 
  5. SMETANA, Jan. . Česká Lípa, listopad 1998 [cit. 2017-05-01]. 54 s. Stavebně historický průzkum. Památkový ústav v Ústí nad Labem. . s. 1-13. Dostupné online.
  6. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 314. 
  7. a b MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 220. 
  8. POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech: K/O. Svazek II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Mirošovice, s. 395. 
  9. ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech: A–M. Svazek 1. Praha: Libri, 2003. 504 s. ISBN 80-7277-099-3. Kapitola Mirošovice, s. 472–476. 

Externí odkazyEditovat