Milét

Milét ;
Poloha
Souřadnice	37°31′52″ s. š., 27°16′32″ v. d.
Stát	Turecko
	Milét
Správa
Status	zaniklé město
Vznik	11. století př. n. l.
Oficiální web	www.muze.gov.tr/miletus-en
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milét (řecky Μίλητος, Mílétos, lat. Miletus) bylo významné starověké město v jihozápadním cípu Anatolie při ústí řeky Meandros. Milétská škola je jedním z počátků řecké filosofie a vědy a město Milét se několikrát zmiňuje v Novém zákoně.

Popis

Lázně v Milétu

Milét ležel při ústí řeky Meandru (turecky Büyük Menderes)^[1]o moře, asi 60 km jihozápadně od města Aydin a asi 5 km severně od Akkoy v dnešním Turecku. Místo bylo osídleno nejpozději v neolitu a později bylo významným přístavem. Usazeniny řeky postupně zanášely záliv a od počátku našeho letopočtu vzdalovaly město od moře^[1]. Na počátkem novověku bylo město opuštěno. Dnešní zříceniny leží asi 10 km od pobřeží.

Ze starověkého města se zachovalo divadlo z 5. století př. n. l., Faustininy lázně z římské doby, byzantský hrad a turecká mešita Ilias Beje. Od roku 1873 na místě probíhají archeologické výzkumy, dnes pod vedením univerzity v Bochumi. Brána k milétskému tržišti byla kámen po kameni odvezena do Berlína a je dnes vystavena v Pergamonském muzeu.

Historie

Stoa v Milétu

V rané době bronzové bylo sídlo pod krétským (mínójským) vlivem, od 13. století se zde usídlovali Kárové a první Řekové – Achájové. Podle tzv. Kroniky parské bylo město založeno v roce 1067 př. n. l.^[2] Město se vzbouřilo proti Chetitům, ve 12. stol. př. n. l. bylo zničeno a od roku 1000 př. n. l. je znovu osídlili iónští Řekové. Podle Homéra bylo město v době Trojské války kárské, později bylo součástí iónské ligy a v 7. století př. n. l. zde vznikla první řecká filosofická škola: žili zde Thalés z Mílétu, Anaximandros, Anaximenés a další. Působili zde rovněž historik Hekataios a architekt Hippodámos^[1]. Kolem roku 500 se město vzbouřilo proti Peršanům a bylo za to krutě potrestáno. Roku 479 př. n. l. je Řekové osvobodili a Míléťané pak založili mnoho dalších kolonií na pobřeží Malé Asie a také město Odessos, dnešní Varnu v Bulharsku.

V římské době město neobyčejně rozkvetlo, jak o tom svědčí i zachované stavby, a nejméně dvakrát (snad v letech 57 a 66) je navštívil apoštol Pavel, který zde založil křesťanskou obec.^[3] V byzantské době město ztratilo na významu, ve 12. stol. je obsadili seldžučtí a v 15. století osmanští Turci. Město, které už nemohlo sloužit jako přístav, bylo pak brzy opuštěno.

Odkazy

Mramorový lev z náhrobku (Kolem 500 př. n. l., Louvre)

Reference

↑ ^a ^b ^c KRASLOVÁ, Radvana. Egejské pobřeží kolem Efesu. Země světa. Roč. 23, čís. 1, s. 10–17. Dostupné online.
↑ BARTONĚK, Antonín. Odysseové na mořích historie. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1976. 405 s. (Kolumbus; sv. 75). Kapitola Iónské dvanáctiměstí, s. 76,77.
↑ Sk 20,15-38; 2Tm 4,20

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Milét na Wikimedia Commons
Ottův slovník naučný, heslo Milét^{[nedostupný zdroj]}
(anglicky)
Miletus Pictures
Milétské mince
Livius Picture Archive: Miletus Archivováno 4. 6. 2006 na Wayback Machine.
Stručný popis archeologie Milétu
Milétské divadlo, archiv a virtuální rekonstrukce
(německy)
Ausgrabungen in Milet Vykopávky Ruhr-Universität Bochum

[:0-1] KRASLOVÁ, Radvana. Egejské pobřeží kolem Efesu. Země světa. Roč. 23, čís. 1, s. 10–17. Dostupné online.

[2] BARTONĚK, Antonín. Odysseové na mořích historie. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1976. 405 s. (Kolumbus; sv. 75). Kapitola Iónské dvanáctiměstí, s. 76,77.

[3] Sk 20,15-38; 2Tm 4,20

[1]

[2]

[3]